Čína kopíruje už i města

05.08. 2011 Čínská kultura a tradice
Návštěvnice romantického hotelu Grüner Bau v rakouském Hallstattu se zřejmě chtěla jen pochlubit. Když však Číňanka ukázala hoteliérce Monice Wengerové stavební plány, skici a nákresy, podle nichž má v daleké říši středu vzniknout jakási kopie této rakouské obce, vyvolala pořádný poprask.

Plán Číňanů postavit celé hlavní náměstí a dokonce i kostel, s nímž se Asijka svěřila majitelce tři sta let starého podniku, dosud nic netušící obyvatele vsi doslova rozzlobil. »Že bude postavena napodobenina naší vesnice? A to v Číně? To nejde!« byla první reakce Rakušanů. Projekt, který se bude nacházet v okresním městě Po-luo v jihočínské provincii Kuang-tung, je přitom již údajně krátce před zahájením výstavby.

Památky lákají

Proč si asijští developeři vybrali právě Hallstatt, je nasnadě. Historická romantická ves s osmi stovkami obyvatel je postavena na strmých stranách horského masivu u jezera Hallstätter See. To jí v roce 1997 dokonce zajistilo místo na seznamu chráněných památek Unesco. Kopie rakouské vesničky v nejlidnatější provincii Číny Kuang-tung ovšem není zdaleka jedinou napodobeninou evropských měst. Zřejmě největší projekt s názvem One city, nine towns (v překladu Jedno město, devět obcí) se nachází v Šanghaji a byl iniciován na přelomu tisíciletí. Městská správa tehdy chtěla trochu odlehčit centru města a nalákat obyvatele na předměstí, kam se mělo přestěhovat až půl milionu lidí. Za tímto účelem vzniklo hned devět měst, z nichž každé mělo své vlastní motto zpravidla inspirované nějakým zahraničním motivem. Vznikla tak italská, skandinávská, anglická, německá, nizozemská či kanadská městečka. Ve městě Anting se nachází například část německá, nyní zvaná Anting New Town nebo také German Town. Svým stylem odpovídá klasickému německému maloměstu, v jehož centru je náměstí. Na projektu se podílelo i architektonické studio Albert Speer & Partners z Frankfurtu. Partnerské město Výmar dokonce věnovalo Antingu napodobeninu kašny se sochami Goetheho a Schillera. Důvod byl jasný: v čínském městě má továrnu německá automobilka Volkswagen. Zhruba hodinu cesty autem je vzdálen Thames Town. Ten zase imituje Británii s jejími typickými červenými telefonními budkami a hospůdkami. Číňané v něm postavili také 66 metrů vysokou katedrálu, jíž byl vzorem kostel nedaleko Bristolu, a sochu někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Domy v této čtvrti stojí mezi pěti až osmi miliony jüanů (zhruba 13 až 20 milionů korun). Rovněž při výstavbě tohoto projektu se spolupracovalo s britskými architekty. Kopie západoevropských měst mají vždy stejný cíl: dát čínské bohatší střední vrstvě možnost uniknout anonymnímu panelákovému stylu velkoměst a kochat se jedinečnou a individuální architekturou. »Tyto "plagiáty" jsou určeny především pro vyšší střední vrstvu, pro niž je Evropa něco "šik",« píše německý časopis Der Spiegel. Z tohoto hlediska je i stavba nového Hallstattu strategicky výhodná. Město Po-luo spadá do oblasti čtyřmilionového velkoměsta Chuej-čou nacházejícího se v jednom z nejprůmyslovějších regionů země.

Eiffelovka i Bílý dům

A na nezájem o koupi v těchto čtvrtích si developeři rozhodně stěžovat nemohou. Čínský trh s nemovitostmi díky rozmachu ekonomiky a stále se rozrůstající zámožnější střední vrstvě zažívá obrovský rozmach. Ceny realit neustále rostou, v atraktivních velkoměstech, jako je Peking nebo Šanghaj, se téměř zdvojnásobily. Někteří experti proto již varují před možnou bublinou, podobně očividně smýšlí i vláda. Ta v poslední době podnikla několik kroků na utlumení rozmachu, například ztížila udílení hypoték pro druhou či třetí nemovitost. Města s nádechem evropské architektury a kultury jsou ovšem zajímavá také pro turisty. Pro Číňany je navíc z finančního hlediska téměř nemožné vyjet na dovolenou do ciziny, a tak jsou tato města vítanou příležitostí, jak se seznámit s cizí kulturou. V oblibě je mají také zamilované páry, které se zde rády fotografují v nákladných, často i historických kostýmech. V mnoha velkých městech existují zábavní parky s napodobeninami slavných budov, jako je například Eiffelova věž v Paříži či Bílý dům ve Washingtonu. V Šen-čenu je tak v provozu imitace alpského švýcarského městečka Interlaken. Jeho ulicemi podle německého deníku Stuttgarter Zeitung několikrát denně prochází masopustní průvod. Nedaleko Pekingu zase byla zhruba před deseti lety postavena kopie francouzského zámku Chateau de Maisons-Laffitte, který se nachází nedaleko Paříže. Dnes slouží jako hotel a kolem něj vyrostly vily ve francouzském stylu.

Okopírují i jezero

Jak populární kopie rakouské vsi v Číně bude, zatím není nejasné. Základní kámen byl položen teprve v dubnu. Na rozloze jednoho kilometru čtverečního se má stavět šest let a celkové náklady by měly dosáhnout zhruba šesti miliard jüanů. To odpovídá přibližně 15,7 miliardy korun. Imitováno bude dokonce i jezero Hallstätter See. Projekt nese název Wukuang Hashitate. Hashitate je čínské označení pro Hallstatt a Wukuang je zkratka čínského důlního koncernu China Minmetals Corp, který stavbu realizuje. Ke koupi mají být jak volně stojící domky, tak dvojdomky a byty ve víceposchoďových domech. »Po dlouholetém hledání na celém světě jsme se rozhodli pro rakouský styl architektury,« řekl čínskému internetovému fóru soufun.com Jin Liang, který stojí ve vedení nemovistostní divize koncernu Wukuang. »Naše firma již realizovala projekty v německém, španělském, britském a italském stylu. Ale tohle je náš první rakouský,« dodal. Jak Číňané získali všechny informace o Hallstattu, je pro Rakušany záhada. Nikdo nezaregistroval, že by vesnici kdokoli přeměřoval nebo intenzivně fotografoval budovy. Proto se lidé podle starosty Alexandera Scheutze nejdříve zlobili. »Vadilo jim, že k tomu došlo za jejich zády. Toho, že mohli náš stavební styl "vyšpehovat", si nikdo nevšiml,« řekl agentuře APA. On sám o projektu věděl již dříve a byl s develeperskou firmou z Asie v kontaktu. Ta mu prý nabídla informativní setkání v Číně a také zahájení partnerství obou měst. Scheutz o případu pro jistotu informoval i Unesco a Rakušané se už s projektem smířili. Z celé záležitosti by totiž rakouská obec mohla mohla profitovat. »Možná celá ta záležitost popožene turistiku,« dodává starosta. Také hoteliérka Wengerová, která jako první s informací o »čínské kopii« přišla, se s projektem očividně již smířila. Na webových stránkách hotelu lze dokonce najít odkaz na asijskou sestru a skici developerů.

Zdroj:Ekonom

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.