"Čínský Google" velkolepě vstoupil na burzu

10.08. 2005 Čínské komentáře
Akcie čínské internetové firmy Baidu.com při svém pátečním debutu na americkém akciovém trhu vzrostly více než čtyřikrát.

Vstup největšího čínského webového vyhledávače Baidu.com na akciový trh v USA byl nejokázalejším debutem akcií zahraniční firmy na Wall Street a zastínil i loňský vstup emise amerického rivala Google na trh. V zájmu investorů o Baidu.com se projevila přitažlivá kombinace Číny jako rychle rostoucí ekonomiky a internetu. Akcie podniku proto kupovali investoři z celého světa. Pekingskou firmu někteří označují za potenciální čínský Google díky tomu, že využití internetu v nejlidnatější světa rychle roste. Americké akcie Baidu.com (ADS) vstoupily na trh Nasdaq s cenou 27 dolarů a vzrostly v jednu chvíli o 450 procent na 151,21 dolaru. V závěru dne emise snížila zisk na 354 procent při ceně 122,54 dolaru. Analytici ale připomínají, že se v nákupním zájmu o Baidu.com projevily také zájmy spekulantů, kteří předpokládají, že se z firmy stane asijský Google. Šlo o největší zisk prvního dne na trhu, kterého kdy zahraniční firma v USA dosáhla. V seznamu amerických akciových debutů, který zpracovává společnost Dealogic, se tak Baidu.com umístila na prvním místě. Zároveň šlo o největší jednodenní zisk akciové emise za pět let. Americký Google provozuje největší internetový vyhledávač na světě a v čínské Baidu má 2,6 procenta. Po prvotní nabídce akcií má pět let mladá Baidu.com tržní hodnotu čtyři miliardy dolarů. Proti Google s tržní hodnotou 82 miliard je to ale jen zlomek, napsala agentura Reuters.

DigiWeb.cz

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.