Expo 2010 v Šanghaji

21.03. 2010 Reportáže, analýzy, rozhovory
Organizátoři Expo v Šanghaji se nevzdali ani po odmítnutí vlády zapůjčit potřebnou tunu drahého kovu v českém pavilonu a nezdar chtějí obrátit v úspěch.

»Nejde o hmotnost, ale o ideu. Slza představuje smutek i štěstí. Obě emoce jsou důležité, je to součást naší kultury,« vysvětluje autor díla v českém pavilonu Expo v Šanghaji, Čechoargentinec Federico Díaz. Spokojen je i generální komisař účasti Česka na výstavě Expo 2010 Pavel Antonín Stehlík. »Naším magnetem bude cena, uvažujeme o milionu korun, který dáme návštěvníkovi, jenž uhádne nebo bude nejblíže hmotnosti zlata v slze obsaženého,« řekl Ekonomu. Certifikát, v němž budou tyto údaje uvedeny, předá Stehlík notáři v Šanghaji, který jej na český státní svátek 28. října, dva dny před koncem Expo, otevře a správný údaj zveřejní.

Třicet firemních milionů

Hodnotu půjčky Stehlík tají, finance však prý poskytnou české firmy. »Jedním z podstatných zdrojů jsou peníze, které jsme dostali a zbyly nám od firem, jež se staly našimi partnery,« prozrazuje Stehlík. Česká vláda totiž na Expo původně vyčlenila 532 milionů korun, téměř 30 milionů ale kabinet škrtl kvůli krizi. Právě tuto částku pokryjí firmy. Spolufinancování světové výstavy ze soukromého sektoru využije Česko vůbec poprvé. Generálním partnerem je společnost Vítkovice Holding. Na přípravu expozice dala deset milionů korun. »Výstavu využijeme pro prohloubení a rozšíření dobrých vztahů se současnými i potenciálními partnery,« prozrazuje generální ředitel a předseda představenstva firmy Jan Světlík. Další 2,5 milionu dá banka HSBC, Škoda Auto a Budějovický Budvar vypomohou poskytnutím oficiálních vozů a nápojů. Před uzavřením je smlouva s firmou Microsoft, a generální komisař české účasti Antonín Stehlík jedná také se společnostmi Preciosa, Moser, Becherovka nebo Wikov. Ne všichni přispějí penězi. Část firem výměnou za poskytnuté zázemí a prezentaci na výstavě například věnuje své výrobky, které budou sloužit jako dary obzvlášť významným hostům. »Chtěli jsme čtyři partnery. Dnes to vypadá na deset a ozývají se další. Ohlásily se Hospodářská komora a Svaz průmyslu. Plánují tu podnikatelské mise a my jim poskytneme prostory v našem pavilonu,« prozrazuje Stehlík. Také banka HSBC, která se zaměřuje na korporátní bankovnictví, považuje výstavu za ojedinělou příležitost pro své klienty. Ředitel exportních finančních služeb ústavu Tomáš Nymburský ovšem přiznává, že se na výstavě finančně angažují hlavně proto, že dějištěm je zrovna Čína, kterou považují za perspektivní trh. »Naši klienti budou mít k dispozici meeting room, veškeré zázemí a služby českého pavilonu. V rámci možností jim zorganizujeme i setkání s obchodními partnery. Budou-li mít za sebou banku, která je na čínském trhu významným hráčem, může to posílit jejich vyjednávací pozici s partnery,« věří ředitel Nymburský.

Becher a ledový čaj

Odborníci předpokládají, že branami šanghajského areálu projde od května do října 70 milionů lidí, z toho 90 procent Číňanů. Stehlík by prý českou misi považoval za úspěšnou, kdyby pavilon zhlédly alespoň tři miliony návštěvníků. Objekt je přitom dimenzován na maximálně 30 tisíc lidí za den, takže teoreticky by během půl roku mohl pojmout přes pět milionů návštěvníků. Kde jinde se nabízí možnost prezentace před takovým množstvím lidí? Mezi firemními zájemci přitom zatím převažují ti, kteří se už na asijském trhu etablovali. Do této škatulky patří Škodovka, která loni v Číně překročila magickou hranici sta tisíc prodaných vozů a pro niž je Expo vítanou propagační příležitostí. »Zapůjčíme sedm vozů, které budou v Šanghaji k dispozici po celou dobu trvání. Po skončení akce budou automobily s největší pravděpodobností prodány v čínské prodejní síti,« uvádí šéf vnějších vztahů Škody Auto Radek Špicar. Stejně tak se pod heslem »Láska prochází žaludkem« přihlásily Budějovický Budvar a Becherovka. Oba nápoje budou oficiálními drinky českého pavilonu, budou se podávat na reprezentačních akcích a prodávat v restauraci, baru a obchodě. Pivo mají Číňané ve velké oblibě, Budvar tedy podepsal bez váhání. S Becherovkou je smlouva na spadnutí. »Letos plánujeme razantní navýšení vývozu do Číny a výstavu navštíví spousta lidí, což je jeden z důvodů, proč o partnerství stojíme. Asiaté na našem likéru oceňují chuť, přírodní původ a dvousetletou historii. Tamní mladí si oblíbili míchat ledový čaj s Becherovkou,« prozrazuje mluvčí společnosti Eva Kotýnková.

Body ještě před začátkem

V Číně v současné době působí zhruba stovka českých firem. Šanghaj přitom nabízí jedinečnou příležitost, jak dosáhnout na kliku či pootevřít dveře na tento velice atraktivní trh. Zatímco tedy Česko světové výstavy doposud vnímalo zejména jako kulturní prezentaci země, dnes se tento postoj mění. Trend směřuje více k ekonomice a hospodářskému zviditelnění. »Expo chápu jako soutěž národů. Je to marketing jednotlivých zemí na poli kulturním i ekonomickém,« míní Stehlík. Sám prý obdivuje, jak v místě starých fabrik a slumů na rozloze více než pěti kilometrů čtverečních vyrostlo moderní výstaviště. Vlastní pavilony postavila čtyřicítka největších zemí. Česko pro ten svůj pronajalo od Číňanů unifikovaný modul, který ovšem uvnitř i navenek upravilo natolik nápaditě, že se mu již potřetí poštěstilo prosadit se na oficiální plakát výstavy. Tento úspěch českému zastoupení podle Stehlíka vynesl značný respekt mezi partnery. Sám český komisař byl dokonce nominován do správního výboru pro celé Expo. O expozici se mluví v čínských médiích, už dnes se na ni Číňané chystají. V konkurenci 192 zemí a 48 mezinárodních organizací, které se v Šanghaji budou prezentovat, to není zrovna málo. To, že se budou na výstavě, která již nyní získává první body za popularitu, poprvé prezentovat i české firmy, je přitom do značné míry právě Stehlíkova zásluha. Když mu dnes už bývalí představitelé státu Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg nabídli vedení příprav na Expo, vycházeli z jeho zahraničních zkušeností v byznysu. Stehlík dělal akviziční projekty pro Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, působil v Deloitte v mezinárodním poradenství a vedl také vlastní firmu Bravino Investments na Kypru, kterou prodal, aby se nedostal do střetu zájmů.

Jen PR nestačí

Byť jeho zásluhy jsou - již díky pavilonu - značné, sebelepší prezentace české výstavy sama o sobě k úspěchu nestačí. »Jediné, co pomůže, je mít kvalitní produkty a ukázat se s nimi. Kulturní rozměr výstavy je malý, podstatný je ekonomický dopad. Doufám, že tam Asiati nebudou chodit jako do kina, ale na byznysové schůzky,« glosuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Právě obchodní jednání jsou tím, co na Expo táhne manažery českých firem. Například Antonín Růžička, generální ředitel firmy Wikov, která dodává do Číny komponenty pro větrné elektrárny, vysvětluje, že péče o byznysové partnery v Asii nekončí podpisem smlouvy, takže pozvánku na Expo by jistě uvítali. I proto se domnívá, že by stát měl usilovat o větší zviditelnění »svých« firem na tomto nadějném trhu. »Jestliže stát, tedy daňoví poplatníci, platí českou prezentaci, pak by se měla týkat reálné ekonomiky, skutečných firem. Jejich obchody jsou nakonec to jediné, co může stát uživit, zvláště v době, kdy se řítí svojí fiskální politikou do hlubokých problémů,« domnívá se Růžička. Po větší podpoře státu firmám volá i ředitel a předseda představenstva Moseru Antonín Vlk. »Kdyby nezasáhl generální komisař, neměli bychom ani to málo jako meeting roomy pro obchodní jednání. Prezentace republiky se mohla lépe využít i v rámci podnikatelského sektoru,« říká s tím, že jeho firma zatím propočítává, zda by se jí spojení s expozicí vyplatilo. Podle analytika Michla se ale firmám s kvalitním produktem účast rychle vrátí v nové zakázce. »Naopak podnikům, které tam pojedou na výlet, se nevrátí nikdy.«

Zlato a kámen pro štěstí

Velkou váhu asijského teritoria dokazují i nebývalé exponáty, které tentokrát jednotlivé státy do Šanghaje vezou. Dánové poprvé v historii demontují v Kodani Malou mořskou vílu a vystaví ji na šest měsíců ve svém pavilonu. Italové překvapí originálním Michelangelovým dílem, proslýchá se, že by to měl být David. Z Česka do Šanghaje poputují reliéfy zdobící jinak sochu svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Cení se rovněž originalita. Areál Němců bude sám vyrábět energii, kterou spotřebuje. A Češi zhmotní zážitek ze zlatého odlitku lidské slzy v parfém. Každý pětistý návštěvník se bude moci kochat tímto výtvorem v senzorickém křesle, které přetaví jeho emoce do osobité vůně. Tajemnou alchymií z deseti základních aroma vznikne parfém, který bude odrazem zážitku ze zlaté slzy. Samozřejmě že návštěvník si jen nepřivoní, ale flakonek voňavky dostane darem, aby mu připomínal neobyčejný zážitek z českého pavilonu.

Půl roku v Šanghaji

I přes panující krizi, nebo právě kvůli ní, si světové velmoci i malé státy, nadnárodní společnosti i firmy střední velikosti uvědomují, jak je důležité být v Číně vidět. Žádná země tak neodřekla svou účast, některé dokonce naopak navýšily rozpočty. Ten kanadský například vzrostl ze 45 na 58 milionů amerických dolarů. »Hovořil jsem například se Švédy, kteří svoji expozici financují z poloviny z privátních zdrojů a tvrdili, že firmy vůbec neuvažují, že by přestaly podporovat Expo. Vědí, že by si to Číňané pamatovali a neodpustili by jim to při vzájemných obchodech,« vysvětluje Stehlík. Některé státní kasy budou akci hradit ze svého, jiné už zapojují do přípravy, průběhu a celkových nákladů prezentace země privátní sektor od farmacie až po stavebnictví. Z evropských států takto postupují například Dánsko, Francie, Švédsko či Velká Británie. Naopak Německo nebo Rakousko spoléhají na veřejnou sféru. »Dánskou reprezentaci podporují národní dopravce A. P. Moller-Maersk a Arla Foods, dodavatel sušeného mléka do Číny,« jmenuje generální komisař.

Ano za půl miliardy

Podle průzkumu veřejného mínění z loňského září, který Ekonom získal od ministerstva zahraničí, se 73 procent Čechů domnívá, že v případě výstavy Expo nejde o zbytečně vynaložené peníze. »Když si uvědomíme, že mezi tisícovkou dotázaných jsou i podnikatelé a obchodníci, je to odpověď jasná,« obhajuje půlmiliardovou částku náměstkyně ministra zahraničních věcí pro ekonomii Helena Bambasová. Nelze se samozřejmě vyhnout srovnávání. Českou expozicí v Bruselu v roce 1958, jemuž vévodil projekt Laterny magiky, prošlo šest milionů lidí. Tedy dvojnásobek optimistických odhadů pro Šanghaj. Proč? V Číně je totiž mnohem větší konkurence. Proti 47 vystavovatelům z Bruselu jich bude 240. »Návštěvníci mají širší nabídku, větší možnosti výběru. Tenkrát český pavilon představoval dvě procenta výstavy, dnes to není ani čtvrt procenta z těch možností, které tam jsou,« vysvětluje Stehlík. Zbývá otázka, jaký model financování a prezentace Česko zvolí v dalších letech. V čele nyní stojí generální komisař, jehož kancelář zřizuje ministerstvo zahraničních věcí. Právě ona je odpovědna za realizaci české prezentace v Šanghaji. Ovšem jako příspěvková organizace se potýká s mechanismy a omezeními, které jsou soukromým firmám nepochopitelné a mohou je, nepůjde-li o atraktivní čínský trh, v budoucnu odradit od finanční pomoci. »To, co bych v privátní firmě rozhodl za pět minut, tady řeším týdny,« uvádí Stehlík s tím, že kdybychom se rozhodli jít cestou většího kapitálového zapojení soukromých zdrojů, měli bychom do čela více zapojit i vrcholné představitele státu. Podle zahraničních příkladů nejlépe ministra průmyslu a obchodu. Sebelepší manažer totiž nemůže podnikům za jejich peníze slíbit (a snad také splnit) to co ministr. Kdo se podílí na pořádání? Vítkovice Holding: 10 milionů korun Škoda Auto: zapůjčení a provoz vozů HSBC: 2,5 milionu korun Budějovický Budvar: dodá oficiální nápoj

Fakta o Expo 2010 v Šanghaji

- Uskuteční se od 1. května do 31. října 2010. - Navazuje na tradici světových výstav, kde země prezentují svou kulturu a hospodářství. První se konala roku 1851 v Londýně. - Podle odhadů je navštíví 70 milionů lidí, největší nápor se čeká v říjnu, kdy v Číně začínají sedmidenní státní svátky. - Vystavovat bude 192 zemí a 48 mezinárodních organizací. - Čínský pavilon zabere 60 tisíc metrů čtverečních, český dva tisíce, které na dvaceti procentech navýší vestavba. - Tématem výstavy je Lepší město, lepší život (Better City, Better Life), mottem české expozice jsou Plody civilizace. - Maskotem je Haibao, figurka s vlasy ve tvaru vlny. Vychází z čínského znaku pro člověka a symbolizuje pobřežní město. - Otevřeno bude denně třináct hodin, vstupenka vyjde na 600 korun.

Český pavilon

- Fasádu ozdobí 63 415 hokejových puků sestavených tak, že zobrazují půdorys pražského Starého Města. - Interiér tvoří abstraktní město. - Mezi exponáty jsou kontaktní čočky Otty Wichterleho, antivirotika Antonína Holého, lodní šroub Josefa Ressla nebo tryskový tkalcovský stav. - Český národní den se uskuteční 17. května. Vystoupí na něm Čechomor, Gipsy.cz, Pavel Šporcl nebo 4tet Jiřího Korna. - V červnu se představí samostatně jednotlivé kraje. Moravskoslezský, Pardubický, Karlovarský, Jihomoravský a Ústecký dokonce nabídnou ochutnávky regionálních specialit. Čím se kdo pochlubí: Austrálie chystá skalní lože obřích rozměrů ze dřeva, oceli a pryskyřice. Japonsko pomocí tykadel a jeskyní vytvořilo z pavilonu dýchající organismus. Německý pavilon sám vyrobí energii, kterou spotřebuje. Italové dovezou originální Michelangelovo dílo. Dánové přivezou Malou mořskou vílu. Kolik stojí Expo? - Českou republiku Expo v roce 2000 v Hannoveru přišlo na 331 milionů korun. - Poslední Expo v Aiči v roce 2005 stálo 300 milionů korun. - Letošní v Šanghaji má dostat z rozpočtu 532 milionů korun. Z nich osmnáct procent pokryje náklady v Česku, 73 procent v Číně a devět procent je vyčleněno na komunikaci.

Zdroj:Ekonom

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.