O VÝSTAVĚ:Stíny na jevišti

01.10. 2009 Čínská kultura a tradice
Stíny na jevišti - Otevřená vize - výstava současného čínského umění – stínové loutky z Národní galerie z Číny, Otevřená vize – výstava současného čínského umění / NG: Veletržní palác / Praha / od 8. 10. 2009 do 10.1 2010

Stíny na jevišti 影中戏 Otevřená vize 开放的视域 – výstava současného čínského umění – stínové loutky z Národní galerie z Číny, Otevřená vize – výstava současného čínského umění / NG: Veletržní palác / Praha / od 8. 10. 2009 do 10.1 2010 Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác Malá dvorana, mezanin a východní křídlo 1. patra Festival čínské kultury organizuje Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury Čínské lidové republiky Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice. Výstavy připravila Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národní galerií Číny. Od 9. 10. 2009 do 10. 1. 2010 bude pro veřejnost otevřena nová výstava konaná při příležitosti oslav 60. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. V rámci Festivalu čínské kultury konaného pod hlavičkou Ministerstva kultury ČR, Ministerstva kultury ČLR a Velvyslanectví ČLR v ČR budou v Národní galerii v Praze představeny dvě výstavy s názvem Stíny na jevišti – vybraná díla stínového divadla ze sbírek Národní galerie Číny a Otevřená vize. Tato výstava představí současnou čínskou malbu. Národní galerie Číny Hlavní kurátor: Fan Di’an Ředitel výstavy: Ma Shulin Členové výkonného výboru: Fan Di’an, Qian Linxiang, Yin Fu, Ma Shulin, Liang Jiang, Yi E, Han Shuying, Wang Lan, Pei Jianguo, Liu Mi Výkonný ředitel: Deng Feng Koordinátoři: Han Shuying, Guo Yurong, Li Yunhui Koordinátoři výstavy: Pei Jianguo, Wang Xiaomei Doprava: Liu Mi Grafický návrh: Liao Xinwei, Wei Feng Národní galerie v Praze Generální ředitel: Milan Knížák Ředitel Sbírky moderního a současného umění: Tomáš Vlček Manažerka a koordinátorka projektu: Světlana Michajlová Produkční projektu: Pavel Antoš Produkční výstavy: Dagmar Němečková www.ngprague.cz Stíny na jevišti Císař Wu Dimu, který vládl mezi léty 157–187 před naším letopočtem za dynastie Han, byl velmi zarmoucen smrtí své oblíbené konkubíny paní Li. Aby mu jeho rádcové pomohli zapomenout na smutek, požádali šamana, aby vytvořil figurku, která vypadala jako paní Li. Stín této figurky se promítal na závěs tak, aby císař měl pocit, že duch jeho oblíbené milenky je stále s ním. Tato příhoda bývá považována za vznik stínového divadla. Je lhostejné, zda je tato historka pravdivá či ne, je hlavně krásná a postihuje to nejdůležitější z čínského stínového divadla – jeho jemnost a mystičnost. Dává najevo, že stín je něco skutečného a zároveň fiktivního. Stín je pomíjivým otiskem skutečnosti. Má její veritu, ale odfiltrovává vulgarity a svou pomíjivostí se dostává do prostoru, ve kterém se pohybují sny, představy a touhy. Čínské loutkové divadlo je velmi staré jako ostatně většina čínských kulturních fenoménů. Za každou z postav či předmětů (stínové divadlo stírá rozdíl mezi loutkou a dekorací) lze cítit dlouhou historii. Stín jako symbol života provází lidstvo asi ve všech kulturách. U štědrovečerního stolu, kdy se v naší zemi jednou za rok scházejí rodiny, aby spolu zasedli ke slavnostní večeři, musí mít každý, kdo sedí u stolu svůj stín, který přes svoji nehmotnost a pomíjivost zaručuje podle starých pověr účastníkům přežití pro další rok. Není něco z toho i v poselství čínských stínových loutek?

Martin Kříž

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.