Čína musí nahradit americkou soukromou poptávku poptávkou čínskou. Nedokáže se na to ale rychle přeorientovat, míní Kenneth Rogoff.
Čína hraje na to, že se stane mluvčím nových trhů
Čína se stala díky nedávnému summitu G20 v Londýně jakýmsi mluvčím rozvojových zemí a nových trhů. A ty vkládají do říše středu velké naděje. Čang Šue-gang z Výzkumného centra pro moderní mezinárodní vztahy se domnívá, že Čína zajistí asijským zemím podporu při překonání hospodářských potíží. "Čína disponuje velkou zásobou cizí měny a velkým vnitřním trhem s velkou poptávkou. Reálná ekonomika sice byla narušena, ale nebyla vážně poškozena. Čína se stane první zemí, která překoná mezinárodní finanční a ekonomickou krizi. V důsledku finanční krize nevolíme obchodní ochranářství, ale budeme nadále otevírat trhy a podporovat bilaterální obchodní spolupráci. To má velký symbolický a praktický význam," říká.
Světové prvenství
V uplynulých letech narostla pozitivní obchodní bilance a také rezerva deviz.
Kvůli snížení mezinárodní poptávky a zvýšení hodnoty čínské měny se zvýšil čínský dovoz a naopak zpomalil růst vývozu. Devizové rezervy dosahují objemu téměř dva biliony dolarů, což znamená meziroční nárůst o 33 procent. Disponuje také velkými finančními částkami v eurech, jenech a dalších měnách. Čína si díky tomuto finančnímu objemu drží světové prvenství. Podle výroční zprávy Asijské rozvojové banky zveřejněné před několika dny dosáhne růst čínské ekonomiky v letošním roce sedmi procent, což je méně, než původní cíl čínské vlády, tedy osm procent. Nicméně zmíněná banka uvedla, že v příštím roce naděje na osmiprocentní růst reálně existuje. Politické elity naznačují, že země se v pozici velmoci cítí stále silnější v kramflecích. Vládní a stranické kruhy hovoří o tom, že v Číně nebyla finanční sféra ekonomickou krizí zasažena tolik jako západní ekonomiky. Údajně i proto, že větší část čínské devizové rezervy byla investována do amerických státních dluhů. Mimo jiné americká vláda odkoupila dluhopisy Fannie Mae a Freddie Mac, které patřily čínským finančním institucím.
Výzva krize
Podle zástupce ředitele Čínské lidové banky Yi Gang přináší současná ekonomická krize domácí ekonomice velkou výzvu.
"Finanční krize dala čínské ekonomice ve skutečnosti šanci transformovat se. Pokud se objeví vhodné řešení, může Čína změnit své zaměření na zahraniční obchod a prostřednictvím zvýšení domácí poptávky dojde k rovnováze ekonomické struktury, říká Yiu Gang. Vrcholní představitelé jsou si vědomi, že je nutné zajistit v zemi klid a vyhnout se případným masovým nepokojům, především v oblastech nejhůře zasaženým ekonomickou krizí. To, že se Čína staví do pozice velmoci, která je rozhodující silou v regionu i ve světě, musí vláda obhájit na místní úrovni.
Loni v listopadu vyhlásila vláda dvouletý plán na stabilizaci a oživení čínské ekonomiky. Do celkem deseti průmyslových odvětví "nalije" čtyři biliony jüanů. Balíček opatření zahrnuje velké investice, úpravy a oživení průmyslových odvětví, silnou podporu vědy a techniky a investice do sociálního zabezpečení. Finanční prostředky by měly jít také na výstavbu infrastruktury, posílení ochrany životního prostředí, obnovy po zemětřesení a zvýšení důchodu městských a vesnických obyvatel. Nejsilnější a nejúčinnější opatření jsou velké investice vlády v hodnotě 1,18 bilionů jüanů na projekty, které pomohou přilákat další kapitál, včetně bankovních úvěrů. V následujících třech letech navíc vláda investuje 850 miliard jüanů do nového kola zdravotnické reformy, která by měla zajistit bezpečné, účinné, kvalitní a levné zdravotnické služby. Součástí balíčku je mj. finanční podpora obyvatel s nízkým příjmem.
Krize?
Číňané se obávají, že reálná hodnota jejich příjmů se v důsledku krize sníží. Proto příliš neinvestují a nakupují pouze základní a levné zboží. To se denně potvrzuje jak v supermarketech, tak i v obchodech s oděvy, elektronikou a spotřebním zbožím. Ceny základních potravin už od loňského roku postupně rostou. Před rokem například stálo půl kilogramu kuřecího masa kolem sedmi jüanů (zhruba 22,50 koruny). Dnes se jeho cena dosahuje dvanácti jüanů (přibližně 38,50 koruny). Ve stejném poměru se zvýšila cena čerstvé zeleniny, ovoce, oleje nebo drogistického zboží. Stejně tak povyskočila cena mléčných výrobků. Ty však v Číně nezaujímají v jídelníčku takové místo jako na Západě.
Vládní a stranické kruhy hovoří o tom, že finanční sféra nebyla v Číně ekonomickou krizí příliš zasažena. Údajně i proto, že větší část čínské devizové rezervy byla investována do amerických státních dluhů. A americká vláda mimo jiné odkoupila dluhopisy Fannie Mae a Freddie Mac, které patřily čínským finančním institucím. Jak uvedl zástupce ředitele Čínské lidové banky I Kang, současná situace přináší domácí ekonomice velkou výzvu: "Finanční krize dala čínské ekonomice ve skutečnosti šanci transformovat se. Objeví-li se vhodné řešení, může Čína změnit své zaměření na zahraniční obchod a prostřednictvím zvýšení domácí poptávky dojde k rovnováze ekonomické struktury."
Podle prognóz čekají zemi nejhorší hospodářské výsledky za posledních devatenáct let. Čína prožívá propad exportní poptávky. Tato skutečnost se nejviditelněji odráží v oblasti Perlové řeky, průmyslového jádra země na jihu Číny. Současně jde o dopravní tepnu splavnou mezi Hongkongem a Macaem a využívanou k říční dopravě mezi provinciemi Kchuang-tchun a Kchuang-s'.
Obrovské továrny, které v nich sídlí, bojují s poklesem poptávky v zahraničí, mnohé z nich bankrotují a propouštějí zaměstnance, kteří nenacházejí novou práci. Čínští analytici doufají, že se míra hospodářského růstu bude pohybovat alespoň na úrovni osmi až deseti procent. Kdyby totiž klesla na šest až sedm procent, je třeba se začít obávat skutečné krize spojené s obrovskou nezaměstnaností.
Wen Ťia-pao, čínský premiér, ve svém vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu vysvětlil plán své vlády čelit globální hospodářské krizi veřejnými výdaji a půjčkami. Téměř se přitom zaručil, že růst Číny zůstane i vroce 2009 nad osmi procenty. Wenova slova působila na recesí zmrtvělé publikum složené zglobálních politických a podnikatelských špiček jako hojivý balzám.
Opravdu však má čínská vláda potřebné nástroje ktomu, aby udržela svou ekonomiku natolik pružnou? Možná ano, ale zdaleka to není zřejmé.
Města duchů
Prohlubující se deprese v Americe zasahuje čínský vývozní sektor stejně jako všude jinde v Asii. Bezprostředním problémem je úvěrové zadrhnutí, a to ani ne tak v Číně jako spíše ve Spojených státech a v Evropě, kde řada malých a středně velkých dovozců nemá přístup k obchodním úvěrům potřebným k nákupu zásob ze zahraničí.
V důsledku toho dnes některé kdysi vzkvétající příbřežní oblasti Číny vypadají jako města duchů. Desetitisíce propuštěných dělníků si sbalily věci a vrátily se na venkov. Stejně tak se prý domů vrátila přibližně polovina z 200 až 300 tisíc obyvatel korejské části Pekingu - převážně dělníků (a jejich rodin) pracujících pro korejské společnosti, které v Číně vyrábějí zboží na export.
Díky rezervám v zahraniční měně v objemu zhruba dvou bilionů dolarů mají Číňané dost hluboké kapsy, aby mohli financovat mohutné zvýšení vládních výdajů a pomohli zarazit bankovní úvěry. Řada předních čínských expertů je přesvědčena, že vláda udělá cokoliv, aby udržela růst nad osmi procenty.
Je tu však jeden háček. I kdyby byl tento obrovský posun směrem k vládním výdajům krátkodobě úspěšný, během několika let téměř jistě povede k podstatně pomalejšímu tempu růstu.
Jednoduše řečeno, není ani zdaleka zřejmé, zda stojí za to realizovat okrajové infrastrukturní projekty, a to vzhledem k faktu, že Čína již dnes investuje více než 45 procent příjmů z velké části právě do infrastruktury.
Je pravdou, že část čínského fiskálního stimulu se v podstatě skládá z půjček soukromému sektoru prostřednictvím silně kontrolované bankovní soustavy. Existuje však důvod věřit, že nové půjčky poputují spíše na chvályhodné projekty než k půjčovatelům s politickými konexemi?
Úspěch Číny až dosud pramenil z udržování rovnováhy mezi vládní expanzí a expanzí soukromého sektoru. Prudké zvýšení již tak přemrštěného podílu vlády na ekonomice tuto křehkou rovnováhu poruší a v budoucnu povede k pomalejšímu růstu.
Bylo by výhodnější, kdyby Čína nalezla způsob, jak nahradit americkou soukromou spotřebitelskou poptávku poptávkou čínskou, avšak zdá se, že se systém nedokáže tímto směrem rychle přeorientovat.
Mají-li být hlavním hybatelem vládní investice, pak by bylo mnohem lepší budovat zoufale potřebné školy a nemocnice než stavět "mosty nikam" jako v nechvalně proslulém případě Japonska.
To se v 90. letech dostalo do podobné situace. Lokální čínští představitelé bohužel potřebují vyniknout v "turnaji o nejvyšší růst", aby dosáhli povýšení. Školy a nemocnice jednoduše nepřinášejí tak rychlé daňové příjmy a růst HDP potřebný k překonání politických soupeřů.
Už před nástupem globální recese existovaly silné důvody pochybovat o trvalé udržitelnosti růstového modelu Číny. Ekologické škody jsou zřejmé i náhodným pozorovatelům. A ekonomové již začali vypočítávat, že kdyby měl pokračovat fenomenální růst Číny, brzy by dosáhla tak velkého podílu na globální ekonomice, že by nemohla udržet svou dosavadní exportní trajektorii.
Posun k vyšší domácí poptávce by tedy byl tak jako tak nevyhnutelný. Globální recese pouze tento problém o několik let uspíšila.
Podobně jako v USA
Zajímavé je, že Spojené státy čelí řadě podobných výzev. Po léta dosahovaly USA rychlého růstu tím, že přehlížely celou řadu problémů od životního prostředí přes infrastrukturu až po zdravotnictví. I kdyby finanční krize nenastala, řešení nedostatků v těchto oblastech by růst v USA pravděpodobně zpomalilo.
Jedním z největších úkolů, před nimiž stojíme, je nalezení způsobu, jak uvést úspory obou zemí ve vzájemný soulad s ohledem na obrovskou nerovnováhu obchodu, která podle mnohých zasela semínko současné finanční krize.
Podpora "ven" Co se děje za Velkou zdí
Export tvoří 40 procent HDP Číny. Vývoz zboží byl krizí zasažen nejvíce. K prvním opatřením, jež politici zavedli, proto patřilo zrušení nebo snížení vývozních cel na výrobky s vysokou přidanou hodnotou od 1. prosince. Vláda také nabízí podnikům, že jim při vývozu vrátí daně. Navíc podporuje čínské investice do zahraničí.
Čína na svém území nedisponuje významnými nalezišti surovin typu ropy, zemního plynu, rud a podobně, proto pomáhá podnikům, které chtějí tyto suroviny těžit v zahraničí. V poslední době se například hovoří o tom, že by čínské firmy měly těžit ropu v Barmě.
Ministerstvo obchodu připravilo pro rok 2009 novou strategii, která stimuluje růst dovozu a vývozu a zahrnuje mimo jiné vyhledávání nových trhů či zdokonalení struktury vývozního zboží. Předpokládá, že poptávka by mohla být po službách a obchodu se zbožím s přidanou hodnotou - konkrétně v oblasti telekomunikací, pojištění nebo finančnictví.
Na druhé straně svět má stále větší zájem proniknout na čínský trh a zajímá se rovněž o čínské investice.
Americký ministr financí Henry Paulson se na summitu G20 v prosinci 2008 zmínil, že americká strana uvítá čínské investice komerčního typu s využitím čínských valutových rezerv a dalších fondů.
Přesto existuje mezi USA a Čínou velké napětí týkající se otázky kurzu čínské měny. Podhodnocenou měnu Pekingu vyčítala už vláda George Bushe, která poukazovala na to, že uměle nízko drženým kurzem Čína získává v zahraničním obchodě výhodu. Na podhodnocený kurz jüanu poukázal koncem ledna i šéf MMF Dominique Strauss-Kahn.
Politika "dovnitř"
Vláda představila balíček opatření, který by měl zemi pomoci vyrovnat se s následky krize. Součástí je mimo jiné finanční podpora obyvatel s nízkým příjmem. Životní minimum sev Číně loni pohybovalo na hranici 208 jüanů (asi 622 korun), letos činí o 26 jüanů více.
Čínská vláda rozhodla, že v následujících dvou letech bude investovat celkem čtyři biliony jüanů (11,96 bilionu korun) do zrychlení výstavby infrastruktury, posílení ochrany životního prostředí, obnovy po zemětřesení a zvýšení důchodů.
Další úlevu, především pro podniky, představuje reforma daně z přidané hodnoty, která platí od začátku ledna 2009. Reforma se dotkne v podstatě všech podniků. Daň z přidané hodnoty nemusejí platit firmy vyvážející zboží. Reforma sice sníží příjmy centrální vlády o více než 120 miliard jüanů (338,8 miliardy korun), ale firmy musí tuto částku použít na podporu vývoje a ke stimulaci úpravy průmyslové struktury.
Hlavním cílem těchto makroekonomických kroků je povzbudit podniky a posílit jejich konkurenceschopnost na domácím i mezinárodním trhu.
Součástí balíčku jsou opatření, která mají zmírnit obtíže podniků a zároveň chránit práva zaměstnanců. Parlament schválil zákon o pracovních smlouvách, který požaduje po podnicích, aby uzavřely se svými zaměstnanci písemné pracovní smlouvy a prodloužily termíny jejich platnosti. Zmíněná norma obsahuje také ustanovení o snížení poplatku za základní zdravotní pojištění a pojištění proti úrazu. Zdravotní pojištění není v Číně samozřejmostí. Automaticky jsou pojištěni pouze státní zaměstnanci.
Chce-li se pojistit Číňan pracující v soukromém sektoru, platí jednu čtvrtinu pojistného. Stát mu přispívá třemi čtvrtinami částky. Ta je flexibilní podle finančních možností pojištěnce (začíná na 40 jüanech, pojištěnec tedy platí deset jüanů měsíčně).
Bez platů od jara 2008
Jedním z regionů, v nichž proběhla největší vlna bankrotů, je jižní Čína. Úpadky nejvíce zasáhly firmy vyrábějící hračky. O jejich výrobky klesl zájem v zahraničí. Důvody jsou dva - hračky jsou mnohdy nebezpečné a navíc se vesměs jedná o padělky světových značek.
Vlády provincií Kuan Tung, Če Ťiang a An Chuej musely uvolnit mimořádnou finanční částku na vyplacení dlužných mezd zaměstnancům, kteří pracovali ve zkrachovalých podnicích nebo ve firmách, jež dlužily svým zaměstnancům výplaty. V některých oblastech dluží firmy svým zaměstnancům platy už od jara loňského roku.
Nespokojení dělníci dokonce několikrát demonstrovali, aby upozornili na svoji situaci. Místní vlády proto vyplácejí jakési sociální dotace zaměstnancům bez prostředků.
Centrální vláda snížila daně (například návratka vývozního cla na textil a oděvy, na jejichž výrobu se většina malých a středních firem soustředí, se zvýšila zjedenácti na čtrnáct procent) a zvýšila podporu úvěrů malých a středních podniků.
Současně zrušila daně na nákup zařízení podniků. Firmy mají navíc snazší cestu k získání financí na nákup akcií. Vláda přijde kvůli snížení úroků z půjček podniků o patnáct miliard jüanů (44,85 miliardy korun).
V prvních třech čtvrtletích roku 2008 se úvěry malých a středních podniků u různých finančních institucí zvýšily na 3,66 bilionu jüanů (9,92 bilionu korun). Je to největší objem půjček firem v historii.
Do střední a západní Číny směřují nikoli vládní, ale zahraniční investice. Tyto regiony jsou ve srovnání s východním pobřežím stále silně nerozvinuté. Přesunu těžiště hospodářství však brání současná krize.
Vládní agentura připravuje rejstřík preferenčních odvětví, který bude zahraniční investory informovat o možnostech a rozsahu otevřenosti těchto oblastí.
Jedno z vládních opatření se týká zrychlení samostatné tvořivosti a úpravy ekonomické struktury. Finance o objemu šesti miliard jüanů (17,94 miliardy korun) by měly být uvolněny na konkrétní projekty. Mělo by jít především o investice do vývoje aplikované špičkové technologie.
Sociální napětí
Jedním z odvětví, které je krizí nejvíce zasaženo, je stavební průmysl. Dosud se ve velkých městech stavěly domy s byty o výměře až 150 metrů čtverečních. Mnohé z nich ale i několik měsíců po dokončení zejí prázdnotou, protože o jejich koupi není zájem. Vláda drží uměle ceny nemovitostí příliš vysoko a běžný Číňan si nákup nemůže dovolit.
V roce 2008 platilo, že pokud se jedná o koupi prvního bytu, musí být složena záloha ve výši 20 procent hodnoty nemovitosti. Kupuje-li se druhý byt, musí kupující složit jednorázově 40 procent z celé částky. V současnosti však vláda od tohoto pravidla ustupuje, aby nákup bytu zjednodušila.
V Číně není obvyklé brát si běžně hypotéky, leasing nebo půjčky v takové míře, jako jsou zvyklí spotřebitelé západního světa. Lidé si peníze spoří a zboží nakupují až v okamžiku, kdy mají částku nebo její většinu k dispozici v hotovosti.
S ohledem na tuto skutečnost se pekingská vláda rozhodla podporovat výstavbu "ekonomického bydlení", tedy menších bytů, jež by si mohli dovolit koupit i méně movití Číňané. Navíc při jejich výstavbě zaměstná dělníky, kteří přišli kvůli ekonomické krizi o práci.
Panují obavy, že v následujících týdnech a měsících poroste míra nezaměstnanosti, která činila na konci loňského roku podle oficiálních údajů čtyři procenta (zahrnuje pouze zaregistrované nezaměstnané - tedy převážně ve městech, skutečné číslo je velmi obtížné tipovat). Ministerstvo sociálního zabezpečení na konci ledna oznámilo, že se pokusí udržet míru nezaměstnanosti v roce 2009 pod hranicí 4,6 procenta. Podle některých neoficiálních předpokladů žije na čínském venkově dalších 150 milionů nezaměstnaných.
Velkou skupinu Číňanů bez práce tvoří 200 milionů rolníků najímaných ve městech na sezonní práce. V tomto směru se bude vláda pokoušet najít těmto lidem zaměstnání. Právě migrující dělníci z venkova představují nejzranitelnější skupinu obyvatelstva. Původním zaměstnáním rolníci odcházejí do měst hledat práci. Většinu výplaty posílají svým rodinám na venkov, kde se práce hledá obtížně nebo je špatně placená. V současnosti se tyto pracovní síly vracejí z měst, kde pro ně není práce, do svého bydliště, kde ale práci také neseženou.
Předpokládá se, že právě proto bude venkov nejvíce postižený. Ve městech již existuje stále sílící střední vrstva, která si udržuje koupěschopnost a pravděpodobně díky ní se Čína s finanční krizí dokáže poprat.
Ústřední banka bude v rámci plánu rozvoje venkova podporovat služby finančních institucí mimo velká města, upevňovat vytváření úvěrového systému a finanční infrastruktury a založí venkovský finanční systém. S tím souvisí také navýšení počtu poboček bank na venkově a posílení finančních služeb rolníkům.
Tři soutěsky
V současné situaci by čínské ekonomice mohly pomoci velké projekty podobné co do rozsáhlosti přehradě Tři soutěsky. Stavby tohoto typu zaměstnají nekvalifikované dělníky, kteří obtížně shánějí práci. Současně představují projekty, jenž mají strategický dlouhodobý význam. Výhledově se například počítá s dalším rozšiřováním tepelné elektrárny v Šen-tou, na kterém by se měla opět podílet česká firma ČKD Export.
Gigantické vodní dílo Tři soutěsky na řece Jang-c' s vodní plochou 1084 kilometrů čtverečních, které se začalo stavět v 90. letech minulého století, není stále dokončené. Přesto má obrovský energetický význam. Na rozdíl od menších elektráren, na něž se nevztahují tak přísné kontroly a představují silné bezpečnostní riziko, jsou Tři soutěsky pod drobnohledem místních orgánů i zahraničních organizací. I proto se Čína snaží co nejvíce napravit poškozené prostředí v okolí vodního díla. Na konci roku přestěhovala 170 vzácných druhů rostlin a stromů do botanické zahrady nedaleko rezervoárů.
Ve stejném období byla odstartována výstavba kontejnerového přístavu. Projekt vznikne na jižním břehu řeky Jang-c'. Podle plánu bude mít roční kapacitu milionu kontejnerů, zakotvit zde budou moci lodě s kapacitou 300 tun. Investice do celého projektu představuje 500 milionů jüanů (1,495 miliardy korun).
Čína se v poslední době zabývá ekologií a ochranou životního prostředí mnohem intenzivněji. Do jisté míry na to má vliv konání olympijských her. Díky přísným restrikcím a opatřením vláda pochopila, že je možné životní prostředí a zdraví obyvatel šetřit.
Ačkoli má před sebou ještě dlouhou cestu, už dnes je jasné, že zájem je skutečný. Elektrofiltry a odsiřovací zařízení jsou dnes naprosto samozřejmou součástí tepelných elektráren. Podniky se zajímají například o biostanice nebo čističky odpadních vod.
Čína chrlí vysokoškoláky, ale nemá pro ně uplatnění
Šest milionů sto tisíc. Tolik čerstvých absolventů v červnu vychrlí čínské univerzity. Bude to další rekord, o devět procent víc než loni. Ale moc důvodů k radosti Peking nemá. Pro většinu z nich totiž nebude práce. Ještě před startem světové globální krize hledali absolventi zaměstnání velmi obtížně. Mezi těmi, kteří ukončili studium v roce 2008, je stále 1,5 milionu vysokoškoláků bez práce. A nynější krize dlouhodobě neřešený systémový problém vygradovala. Čínské univerzity v posledních letech zvyšovaly počet přijímaných studentů, aby vyhověly větší poptávce obyvatel po vysokoškolském vzdělání. Ještě do nedávna byla v Číně zpoplatněna i základní povinná školní docházka. Dnes rodiče zaplatí školné za lepší základní školy, středoškolské a vysokoškolské vzdělání.
Dobré školy se prodraží
Školné za studium čtyřletého bakalářského oboru na průměrné univerzitě se pohybuje v přepočtu kolem sta tisíc korun a za vzdělání na prestižní instituci si studenti ještě připlatí. Systém stipendií je velmi přísný a podmínky splní málokdo. Proto valnou většinu studentů univerzit tvoří děti z movitějších rodin, které si mohou dovolit vzdělání ratolesti zaplatit. Dítka z lépe situovaných rodin po promoci očekávají, že získají dobře placené místo ve velkých městech. Většina z nich je pak ze svého prvního zaměstnání zklamaná. Pokud ho tedy najde. "Už jsem se zúčastnila šesti veletrhů práce. Je problém najít místo a letos to bude ještě těžší než jindy. Počet volných míst se snížil - v některých velkých firmách klesl počet míst skoro o 80 %," stěžuje si loňská absolventka oboru biologie na zemědělské univerzitě.
Vláda si je vědoma, že čerství absolventi patří k nejohroženějším skupinám. Během studia nejsou vedeni k samostatnosti a na trhu práce pak při střetu s konkurencí prohrávají na plné čáře. I samotné vyhledávání místa pro ně představuje obtížný úkol. "Politika a systém služeb na podporu zaměstnání absolventů nejsou dokonalé. Schopnosti studentů vysokých škol se neslučují s potřebami pracovního trhu," přiznává náměstek ministerstva pro lidské zdroje Čang Siao-ťian. Na začátku letošního roku přišla vláda s projektem, který by měl napomoci studentům při pozdějším zařazení na trh práce. Instituce pořádají školení, v součinnosti s firmami a státními institucemi vytvářejí neplacená místa, kde mohou mladí lidé získat během několika málo týdnů praxi. Stáže pro jeden milion absolventů bude vláda podporovat po dobu tří let. Některá místa jsou však určena jen místním.
Pokus s "rychlopraxí"
V západní Číně mohou studenti získat zkušenosti v rámci dobrovolnické služby, na venkově pak pomáhají učitelům. Součástí tohoto plánu je i boj proti chudobě, přijetí 100 tisíc učitelů do venkovských škol či zlepšení dostupnosti lékařské péče. Navíc byl spuštěn "webový veletrh", který nabízí absolventům tisíce pracovních míst v průmyslu a obchodu. Opatření by měla pomoci najít práci 70 % letošních absolventů, což je dost velké sousto za situace, kdy všechna odvětví průmyslu redukují počet míst. Pokud budou chtít absolventi najít zaměstnání, musí slevit ze svých požadavků na mzdu a zapomenout na místa v zahraničních firmách.