Čína je Amerika před 100 lety

15.06. 2008 Podnikání v Číně
Olympijské hry v Číně rozhýbaly nejen realitní trh, ale jsou překvapivě i hnacím motorem pro kapitálové obchody. Podle Andrewa Weira, partnera KPMG zodpovědného za oblast nemovitostí a infrastruktury, se k zahájení olympiády upínají plány vstupu na burzu mnoha menších firem.

* LN Jak plánované olympijské hry ovlivňují byznys v Číně? Olympijské hry mají překvapivě velký dopad. Mnoho firem připravuje IPO (primární úpis akcií -pozn. red.) a snaží se vstoupit na burzu před začátkem olympijských her. Mnoho z nich se připravuje v Hongkongu, ale ve hře jsou i ostatní burzy, například v Londýně. My v tuto chvíli pracujeme na 80 IPO, z nichž asi 16 firem pochází z realitního sektoru. Začátek olympijských her je vnímán jako konečné datum, do kterého by se měly tyto transakce kapitálového trhu uskutečnit. Olympiáda se však stala katalyzátorem nejen pro aktivity na kapitálovém trhu, ale i pro celý realitní trh. V Pekingu se staví silnice, metro a stadiony. Podobná situace panuje i v Šanghaji, která pořádá v roce 2010 Expo, a to je obdobně využíváno ke zrychlení rozvoje regionu. Toto má samozřejmě velmi pozitivní vliv na ceny nemovitostí v Pekingu, ale nikdo si v současnosti není jistý, co se stane po skončení olympiády. * LN Kolik čínských firem celkem připravuje IPO a kolik z nich se podle vás opravdu uskuteční? Počet uskutečněných IPO se snižuje kvůli obecným podmínkám na trhu vlivem americké hypoteční krize. V Číně jsou aktivní celkem čtyři velké firmy, a pokud budeme předpokládat, že ostatní pracují na podobném počtu IPO jako my, znamená to, že zhruba 300 čínských firem připravuje IPO. V průměru se asi 80 procent z připravovaných IPO opravdu uskuteční. Je ale obtížné určit datum, do kterého se tak ve skutečnosti stane. Odhaduji, že zhruba čtvrtina z firem, které IPO připravují, skutečně vstoupí na burzu před olympiádou. * LN Kolik čínských firem vstoupilo na burzu v loňském roce? Přesná čísla nemám k dispozici. Vposledních několika letech vstoupilo na světové burzy celkem pár set čínských firem. * LN Proč si firmy podle vás určují začátek olympiády jako datum, do kterého chtějí vstup na burzu uskutečnit? Snaží se využít publicitu, kterou Číně a tím i jejím firmám poskytují olympijské hry? Olympijské hry jsou vnímány jako umělý termín pro IPO a se vstupem na burzu nemají nic společného. Abych řekl pravdu, sami si tuto otázku také klademe také. Proč by olympiáda měla hrát roli ve vstupu na burzu u firmy, která s olympiádou není přímo spojena. Myslím, že olympiáda zvyšuje prestiž Číny a tím také zvyšuje prestiž čínských firem. Myslím, že to bude spíš tento důvod než nějaké racionální uvažování. * LN Můžete odhadnout, pro kolik peněz si firmy připravující IPO půjdou na burzu? Některá IPO čínských firem se v minulosti stala největšími IPO své doby na světě. Například Čínská stavební banka. Jen jedna její malá část vstoupila na burzu a vydělala více než 10 miliard dolarů. Ale trh se od té doby změnil a IPO jsou nyní většinou menší, zhruba do jedné miliardy dolarů. Dříve vstupovaly na burzu státní podniky, teď tam míří nová střední třída, nové soukromé společnosti a ty bývají menší. Takže našich 80 připravovaných IPO by mohlo přinést zhruba 50 miliard dolarů. Ten samý propočet platí i pro IPO, který připravují naši konkurenti. * LN Kolik peněz investují v Číně zahraniční firmy? Každý rok přichází do Číny přibližně 80 miliard dolarů, z toho jde zhruba 20 procent na realitní trh. Mnohem zajímavější ale je podívat se na to, kolik peněz naopak ze země odchází. Čína začíná mnohem více investovat do strategických odvětví mimo svou zemi, zejména do přírodních zdrojů. Mnoho investic jde do ropy a plynu, do realit zatím ne, ale část peněz jde i do průmyslově výrobních továren mimo Čínu. Hodně investuje v Austrálii, Peru, Alžíru a také uzavírá mnoho bilaterálních smluv o přírodních zdrojích s africkými zeměmi. * LN Kolik peněz Čína v zahraničí investuje? Tato čísla nejsou zveřejňována, ale podle mého odhadu je to zhruba 10 miliard dolarů. * LN Tyto investice pochází od čínské vlády, nebo od čínských firem? Od společností, ale čínské ministerstvo obchodu je podporuje ve snaze stát se čínskými nadnárodními společnostmi. Takže čínská vláda to vítá, ale významné investice musí být před uskutečněním vládou schváleny. * LN Jaké jsou současné trendy na čínském realitním trhu? Je potřeba si uvědomit, že ještě před 30 lety soukromé vlastnictví v Číně neexistovalo. Je to tedy poměrně nový trh a jedním z hlavních trendů je urbanizace. Stovky milionů lidí se během posledních deseti a následujících deseti let přestěhuje z venkova do měst. Během následujících let se do měst přistěhuje zhruba 300 milionů lidí. S urbanizací je spojen také další trend, a to vznik nových velkých měst. Města která ještě před deseti lety byla jen malou tečkou na mapě, se během pěti let promění ve skutečná velkoměsta. Do roku 2020 takto vznikne zhruba 40 měst. Počet jejich obyvatel přesáhne 5 milionů a jejich jména nikomu z nás nic neřeknou. Čína je v současnosti trochu jako Amerika před 100 lety; i tam takto vznikala nová města.

Pavla Kozáková - LN

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.