Čína se brání poušti největším ekologickým projektem dějin

O projektu na obranu proti dunám a písečným bouřím se mluví třicet let. Hybnou silou se ale stalo až úsilí prezentovat se olympijskými hrami. Peking se snaží, aby rudou sportovní monstrudálost neudusil okrový oblak písečné bouře. Poušť ročně pohltí 3600 kilometrů čtverečních půdy, což je více než rozloha Karlovarského kraje anebo sedminásobek rozlohy Prahy. Škody na zemědělství dosahují každý rok padesáti miliard dolarů, tedy asi bilionu korun. Poušť hrozí připravit o domovy a obživu čtyři sta milionů Číňanů. Do roku 2010 má být hotovo sedm set kilometrů lesního pásu ve Vnitřním Mongolsku a provinciích Šan-si a Che-pej. Peking je na špatné straně barikády. Spěchá s vlastním lesním obchvatem. Zelený val má být dokončen v roce 2074, kdy má měřit 4500 kilometrů. Zalesněno má být přes 36 tisíc čtverečních kilometrů půdy, což je zhruba polovina rozlohy České republiky. Do roku 2010 to bude stát asi sto miliard jüanů (270 miliard korun). Skeptici tvrdí, že snaha centrálních plánovačů je marná. Desertifikace, obracení země v poušť, je složitější jev, než aby mu bylo možné čelit zapíchnutím ukazovátka do mapy na politbyru a výrokem: „Tady porostou stromy!“ Odlesněná zem je mnohde nešetrným zemědělstvím a vypásáním nad únosnou míru příliš vyčerpaná a špatným zavlažováním otrávená, že nemůže být živnou půdou pro les. Podnik prý brzdí stejně mamutí korupce. Jiní tvrdí, že zelená zeď slouží témuž účelu jako její zděná předchůdkyně, jejíž trasu v podstatě kopíruje: obraně před Mongoly. Exilové skupiny viní vládu, že projekt, v jehož jménu stěhuje pastevce z jejich domovů, zneužívá k asimilaci mongolské menšiny. „Násilné stěhování etnických Mongolů je dokončením dlouhodobého plánu likvidace tradiční mongolské kultury,“ tvrdí internetové stránky Informačního centra lidských práv jižních Mongolů. Svět se hádá, zda je globální oteplování, které se na desertifikaci podílí, dílem člověka. V Číně je podíl lidské činnosti na změnách klimatu i růstu pouště nepopiratelný. Dobrou zprávou ze stavby zelené zdi jsou ale zatím jen hlasy některých pastevců přestěhovaných ze stepí, kteří se sice těžce loučili s domovy, ale dnes snáz shánějí obživu.