Po celém městě, které i s předměstím zabírá plochu velkou jako polovina Belgie, finišují dostavby 31 nových sportovišť. Prodlužují se trasy metra, rozšiřuje se mezinárodní letiště na dvojnásobek kapacity - a přes zpoždění se chýlí ke konci i kritizované Velké národní divadlo ve tvaru vejce.
NEJVĚTŠÍ A NEJDRAŽŠÍ
První čínské hry mají být největšími a také nejdražšími v celé historii olympijských klání. Podle prvotních odhadů měly přijít na 1,6 miliardy amerických dolarů. Náklady na vybudování infrastruktury a zlepšení životního prostředí měly centrální vládu stát dalších 16 miliard dolarů.
Skutečné náklady se nakonec přiblížily dvojnásobku, vyšplhaly se na 36 miliard dolarů. Peking věří, že se mu investice vrátí - olympijská města obvykle procházejí před pořádáním her ekonomickým boomem.
Vždyť už jen několik dní poté, co Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že se zimní olympiáda v roce 2014 odehraje v ruském přímořském letovisku Soči, vzrostly ceny místních nemovitostí nejméně o třetinu. A růst začaly i ceny akcií energetických a stavebních firem nebo společností, které se v dané oblasti zabývají dopravou a službami.
A že společnost Cushman & Wakefield, která zkoumala dopady her na místní ekonomiku, připomíná, že v Barceloně, Sydney nebo v Atlantě se před konáním her zvýšily ceny rezidenčních nemovitostí o více než padesát procent, ale po skončení sportovní akce se jejich hodnota rapidně propadla? Nevadí. Protože pro Peking, jako ostatně pro Čínu samotnou, obecná tvrzení často neplatí. Hodnota nemovitostí ve městě se zvyšuje už několik let. "Ceny realit se v posledních letech vymkly kontrole," tvrdí Michael Yu, student ekonomie na Pekingské univerzitě. "V centru zaplatíte 10 tisíc jüanů (asi 26 tisíc korun) za metr čtvereční. Na předměstí stojí metr asi pětinu. Tedy asi tolik, kolik si měsíčně vydělám jako čerstvý absolvent univerzity."
Přínos olympiády má být i jinde. Čínské vedení předpokládá, že hry přispějí k přílivu turistů nejen do hlavního města Pekingu, ale že se návštěvníci letní olympiády budou chtít podívat i do dalších měst. Podobně smýšleli v Aténách nebo Sydney. Pro ně znamenaly hry v tomto ohledu zklamání. A Peking? Ten zřejmě stejný osud nečeká.
Z vládních statistických údajů totiž vyplývá, že by Čína zažila turistický boom i bez pořádání olympiády. Do roku 2020 by se nejlidnatější země světa měla stát největším turistickým trhem na světě.
JE NÁDHERNÉ BÝT ZDVOŘILÝ
Uspořádání olympijských her má pro zemi, která je hostí, nejen ekonomický, ale i politický význam. Moskva například po získání pořadatelství v Soči prohlásila, že to představuje mezinárodní "uznání nového Ruska". Pro vůdce v Pekingu znamená olympiáda zase příležitost předvést světu, že se mu říše středu otevírá. Udělat dobrý dojem na mezinárodní scéně se snaží Čína i na jiné frontě - podle místní šeptandy zvažuje v příštím roce návštěvu země tibetský duchovní vůdce dalajláma, který po povstání v roce 1959 žije v indickém exilu. Jeho oficiální návštěva by "prolomila ledy" a vzala do jisté míry vítr z plachet ochráncům lidských práv, kteří Čínu soustavně kritizují za jejich porušování v Tibetu. Hry představují zároveň možnost zklidnění trvale napjatých vztahů s Tchaj-wanem, který usiluje o nezávislost na pevninské Číně. Tuto v očích Pekingu odbojnou provincii čekají příští rok klíčové prezidentské volby. Ostrov věří, že si Čína během olympiády nedovolí podniknout kroky ke sjednocení. Říše středu pro změnu spoléhá na to, že případné předvolební provokace během her, které budou plnit přední stránky novin, nebudou ani v zájmu ostrovní provincie.
Pekingští vůdci vůbec doufají, že dojem z her bude jen pozitivní. Kromě novinářů, kterým slíbili, že se po dobu olympiády budou moci pohybovat volně, přijedou do hlavního města tisíce nezávislých zpravodajů, baťůžkářů, kteří si píší internetové blogy, stejně jako běžných turistů, kteří budou o svých pocitech ze země dále referovat. "Vláda iniciovala sérii kampaní v médiích, které mají odstranit plivání na veřejnosti, odhazování odpadků a které nabádají obyvatele, aby se učili anglicky a usmívali se," komentuje úsilí Pekingu jeden z jeho obyvatel Wu Jiemian.
Příkladem může být kampaň, která pod heslem "Je civilizované stát ve frontě, je nádherné být zdvořilý" začala minulý měsíc. Probíhat bude po celý rok, každý jedenáctý den v měsíci. Dobrovolníci při ní chodí po městě a snaží se přesvědčit obyvatele, aby stáli v metru, na zastávkách veřejné dopravy nebo v obchodech v řadě a netlačili se. Jenže kampaň má zatím podle všeho jen omezený účinek. V zemi, kde vytvoření fronty je věcí neznámou, a ve městě, kde jsou velké dopravní zácpy na denním pořádku, protože doprava nedostačuje k přepravě všech cestujících, dobrovolníky nikdo vážně nebere.
VADY NA KRÁSE
Zda nápor sportovců, novinářů i turistů po dobu olympiády zvládne síť veřejné dopravy, je jednou z otázek, které trápí organizátory v Pekingu. Některé trasy metra jsou více než 40 let staré. Chybí jim také v srpnu tolik potřebná klimatizace. A selhává i nákup lístků. Na některých tratích je třeba vystát frontu k okýnku, kde prodává lístky zaměstnanec metra, oznámit cílovou stanici, zaplatit obnos a ujít pět metrů ke vchodu do metra, kde fyzicky papírový lístek přetržením znehodnotí jiný pracovník metra.
Že to s dopravou všech návštěvníků nebude tak jednoduché, tuší už i centrální vláda. Od původně plánovaného rozšíření linek metra ze současných 113,4 kilometru na 300 kilometrů však upustila. Schválila jen zvýšení linek ze 4 na 9 a dobudování necelé stovky kilometrů nových tras. Modernizace nejstarších linek 1 a 2 se také oproti původním předpokladům prodraží o více než jednu miliardu korun. V přepočtu bude stát 11 miliard Kč.
Peking přetrvávající problémy s dopravou zatím vyřešil šalamounsky. Oznámil, že ti, kdo budou mít platné vstupenky, mohou používat městskou dopravu zdarma. Hlavní je přece udělat dobrý dojem.
Dech beroucí stavby
Výstavba dvaceti devíti sportovišť by měla skončit do konce roku - tak to stanoví plán, který si Peking původně připravil. Jedinou výjimku tvoří dvě nejzajímavější stavby: Národní stadion, kterému se přezdívá Ptačí hnízdo, a plavecký stadion zvaný Kostka vody.
Právě na Národním stadionu, který vzniká na ploše 258 tisíc metrů čtverečních a pojme až 91 tisíc diváků, proběhne zahajovací ceremoniál.
Stavba je odvážným architektonickým počinem, které na různé strany trčící ocelové konstrukce vynesly poetický název Ptačí hnízdo. Nachází se na mírném svahu uprostřed olympijského komplexu. Celkové náklady na stavbu by měly činit více než 3 miliardy jüanů (skoro 400 mil. USD). Původně měly být vyšší, ale organizátoři rozhodli, že stavba nezíská drahou zatahovatelnou střechu.
Druhou zajímavou a podobně odvážnou stavbou je plavecké centrum, které má stát 1,02 miliardy jüanů. Připomíná "krychli z molekul vody", která je odvozena ze struktury vody ve stavu, kdy vzniká pěna. V místě vstupu má být voda vedena v plné výšce skleněné stěny. Pronikající denní světlo bude lomeno vodou, návštěvníci tak budou mít při vstupu zážitek průchodu vodní clonou. Příkop zároveň odvede veškerou vodu, která bude jako déšť stékat po fasádě. Stavba bude i ekologická. Voda z příkopu a všech vodních zařízení bude sváděna pod zem, filtrována a znovu použita.
Obě stavby mají zpoždění, dokončeny by měly být v březnu příštího roku. Zdržení způsobilo zavádění nových technologií. "Mysleli jsme si, že všechno půjde podle plánu," přiznává o dostavbách Národního stadionu a plaveckého centra hlavní ekonom olympijského klání Wang Zhiyuan. Přesto organizátoři v Pekingu věří, že vše včas stihnou. Budou se ale muset vzdát některých klání. Například celá disciplína jezdectví bude přesunuta do Hongkongu, aby se snížily náklady hlavního města. O čtvrtfinále a méně atraktivní disciplíny se má postarat například Šanghaj.
Ostatní města a provincie na to kývly s nadšením. Sportoviště přilákají turisty i novináře a díky tomu, že stojí při univerzitách a v obytných čtvrtích, mohou být v budoucnu využity k veřejným účelům.