Harmonický svět podle představ čínského prezidenta

21.12. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
V roce 2007 čeká Čínu volba nového vedení i směru, kterým se země vydá v příštích pěti letech.

Ještě nedávno byl Čchen Liang-jü jedním z nejmocnějších mužů Číny. Díky funkci generálního tajemníka Komunistické strany (KS) v Šanghaji a členství v politickém výboru ÚV KS Číny byl prakticky nedotknutelný.V září se však událo něco, co se v nejvyšších politických kruzích v Číně dosud nestalo. Čchen byl zatčen a obviněn ze zpronevěry 33 milionů jüanů (asi 1 miliarda korun) z fondu sociálního zabezpečení. Teď mu hrozí až trest smrti."Všichni v Číně věří, že Čchen peníze ukradl," říká Je Jangová, politoložka z East China Normal University v Šanghaji. "Pravé důvody pro jeho odvolání jsou ale jiné."Za letošním zatčením Čchena (a desítky dalších politiků, podnikatelů a úředníků) se skrývá boj o moc, který vyvrcholí na podzim roku 2007, kdy se sejdou delegáti na 17. sjezdu Komunistické strany Číny. Ti si zvolí nové vedení a určí priority čínských vůdců pro všechny oblasti života země na následujících pět let.

SJEZD KOMUNISTICKÉ STRANY ČÍNY

je vůbec nejdůležitější politickou událostí země, kterou bude sledovat celý svět. V minulosti byli na sjezdech voleni nebo odvoláváni generální tajemníci strany a vyhlašovány revoluční politiky. Maova teze o třídním boji nebo tzv. politika otevřených dveří Teng Siao-pchinga, která stojí za dnešním ekonomickým zázrakem Číny, zazněly poprvé právě na sjezdu strany. Na posledním stranickém shromáždění v roce 2002 se do čela dostal nynější generální tajemník Chu Ťin-tchao. Přestože si jej za svého nástupce vybral sám jeho předchůdce Ťiang Ce-min, postavení, které po něm zdědil, nebylo pro rozhodování příznivé. V politbyru měl podporu jen dalších dvou mužů z celkové vládnoucí devítky. Bývalý generální tajemník Ťiang Ce-min, sám původem ze Šanghaje, zanechal Chuovi ve vedení strany dárek ve formě tzv. "šanghajské kliky" složené z politiků, kteří prosazovali zájmy bohatých jihovýchodních provincií. Pokaždé, když Chu Ťin-tchao navrhl, aby byly peníze z ekonomického boomu východního pobřeží použity na rozvoj chudých provincií na západě, mocní politici z jihovýchodu země jeho rozhodnutí zablokovali. Novému vůdci Číny ležela politická a ekonomická moc bohatých provincií v žaludku, nemohl však kvůli složení politbyra nic dělat. A nejvíce ho dráždil právě nedotknutelný Čchen Liang-Jü. "Posledních pět let Chu strávil přípravou na odstranění politických odpůrců. Když dosáhl zatčení Čchena před 17. sjezdem Komunistické strany Číny, tak si oddechl. Konečně mu to vyšlo," říká politoložka Jangová.

HARMONICKÁ SPOLEČNOST

Pro Chu Ťin-tchaa je 17. sjezd KS Číny nesmírně důležitý. Kromě toho, že jej snad zbaví zbytku politických odpůrců, odsouhlasí mu nový směr ve vývoji Číny. Chu ho nazývá "budováním harmonické společnosti" a doufá, že se stane podobným odkazem, jaký v čínské komunistické ideologii zanechali jeho předchůdci. Prezident se chce zaměřit na politické a sociální důsledky rostoucí moci a bohatství Číny. Překotný rozvoj země, nastartovaný reformami z 80. let minulého století, vedl k rozevření nůžek mezi příjmy jednotlivých provincií a prohloubil příjmovou propast mezi městy a čínským venkovem. Chu se obává, že pokud nenastolí systém spravedlivějšího rozdělení bohatství, povedou nerovnosti k sociálním nepokojům. A ty by mohly ohrozit i výsadní postavení komunistické strany. Idea harmonické společnosti spočívá ve zlepšování životní úrovně všech obyvatel, nejen městské populace na jihu Číny. Její součástí by měla být reforma zdravotní péče, školství a zavedení systému sociálního zabezpečení. "Pokud jde o náš sociální systém, jsme ve skutečnosti kapitalističtější než Spojené státy americké," komentuje situaci čínský ekonom Nan-pching Jü.

HARMONICKÝ SVĚT

Chu Ťin-tchao chce na 17. sjezdu KS Číny prosadit ještě jednu koncepci, kterou nazývá "harmonický svět". Přátelské vztahy se světem má zajistit to, že se Čína nebude vměšovat do vnitřních věcí ostatních zemí. Především Spojené státy si budou muset zvyknout na to, že Čína bude tvrději prosazovat dosavadní praxi, kdy obchodní a ekonomické zájmy jsou absolutní prioritou. Na rozdíl od USA Peking nikdy nepodmiňoval spolupráci změnami ve vnitřní politice partnerských zemí. Netrvalo třeba na dodržování lidských práv nebo demokratických reformách vlád. Čína touží po tom, aby se mohla stát příkladem pro ostatní. Obává se ale, že její růst bude vnímán okolními zeměmi jako hrozba.Proto se snaží přesvědčit své sousedy, že se jí bát nemusejí. "Vytvoření harmonické společnosti v Číně bude inspirovat ostatní národy k tomu, aby odvrhly sociální darwinismus, charakteristický pro západní pojetí mezinárodních vztahů," míní oficiální list China Daily.Chu má na uskutečnění svých myšlenek jen pět let. V roce 2012, kdy se bude konat další stranický sjezd, mu bude již 70 let, což je věk, ve kterém čínští politici většinou odcházejí do důchodu. I proto Číňané sledují politické manévrování kolem sjezdu obzvlášť pečlivě - z nových tváří politbyra vzejde pravděpodobně i budoucí vládce Číny. Opatření, kterými chce prezident Chu Ťin-tchao dosáhnout ideálu harmonické společnosti a zároveň omezit moc bohatých provincií. Vyrovnání rozdílů mezi bohatými a chudými provinciemi pomocí omezení státních investic a vládních pobídek pro zahraniční investory z jihovýchodního pobřeží a podporou zaostalých provincií ve střední a západní Číně. - Cílem je omezit příliv peněz do již bohatých provincií a zabránit vylidňování zaostalých oblastí. Odpuštění zemědělské daně v roce 2007 pomůže zvýšit příjmy 900 milionům obyvatel venkova. Výše daně závisí u každé rodiny na počtu členů domácnosti a velikosti obdělávané půdy. Čínští zemědělci daň platí už více než 2600 let. - Chu chce opatřením omezit finanční nezávislost provincií, které zemědělskou daň dříve vybíraly. Peníze jim napříště bude přerozdělovat přímo ze státního rozpočtu. Zrušení poplatků v základních školách umožní studium i dětem z chudých rodin. Ačkoli je základní vzdělání oficiálně povinné a bezplatné, přesto čínské školy vyžadují od rodičů poplatky, bez nichž dítě do školy nepřijmou. Lehce se tak stane, že děti rolníků, kteří vydělávají průměrně 3000 jüanů (asi 9000 Kč) ročně, mají za rok školní docházky na poplatcích vydat celou třetinu svého příjmu. Pro mnoho chudých dětí bylo zatím i základní vzdělání nedostupné a práce na poli tak dostávala přednost. - Chu doufá, že nastavením stejného standardu pro všechny umožní v budoucnu rozvoj ve všech provinciích. Nejen v těch, které zatím profitovaly z vlastních kvalifikovaných sil. Omezení migrace z vesnice do měst má být pozitivním důsledkem odpuštění zemědělské daně. Čínská vláda po desetiletí ztěžuje administrativně i represí obyvatelům vesnic získání trvalého bydliště ve městech. Přesto se s přílivem dělníků z chudých vesnic, kteří načerno a často za špatných podmínek pracují ve městech, potýkají všechny čínské metropole. - Chu doufá, že efektivnější politika zabraňování přílivu přistěhovalců do měst pomůže snížit sociální napětí mezi venkovem a městy. Zafixování cen nemovitostí ve výši z roku 2006 spolu s celkovým růstem příjmů obyvatelstva má zvýšit dostupnost bydlení ve městech. Od roku 2002 vyhnal stavební boom, který zachvátil čínská města, ceny nemovitostí do výšek, které jsou nyní nedostupné i pro mnoho Číňanů střední třídy. - Chu se snaží tímto opatřením zlepšit katastrofální situaci na trhu s nemovitostmi i získat přízeň obyvatel měst, kteří by se mohli cítit opomíjeni, na úkor zlepšování situace na čínském venkově.

Zdroj: Ekonom

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.