Vedle ohromujících statistik o prudkém hospodářském růstu a optimistických zpráv o stále svobodnější společnosti, jež se rychle emancipuje od někdejší rigidní ideologie, se čas od času vynoří informace jako vystřižené ze zažloutlých stránek partajního tisku z dob tuhého kasárenského socialismu. Střelba do tibetských uprchlíků v průsmyku Nangpa La na hranici s Nepálem jakoby rázem stavěla „reformní“, „probouzející se“ Čínu do úplně jiného světla. V některých ohledech se od brutálních dob pravověrného komunismu nepohnula ani o píď. Chladnokrevná střelba do vyčerpaných, promrzlých a zjevně neozbrojených utečenců by se mohla odehrát v maoistické Číně, nebo na kterékoliv hranici někdejšího sovětského bloku. Že se něco takového může stát v současné „otevřené“ Číně, svědčí o tom, že se po čtvrtstoletí transformace ČLR nachází stále ještě někde na půl cesty mezi Hongkongem a Severní Koreou. Jako bychom nahmatali krvavý kel toho příslovečného slona. Podle oficiální čínské verze napadli „ilegální migranti“ čínské pohraničníky, kterým nezbylo než se bránit. Incident se ovšem odehrál v bezprostřední blízkosti základního tábora pro výstup na Mount Everest, plného zahraničních turistů a horolezců. Jejich svědectví, včetně fotografické a filmové dokumentace, jasně dokládají, že čínští vojáci stříleli na bezbrané Tibeťany z odstupu, a zezadu. Očitá svědectví dvou tibetských uprchlíků, kteří střelbu přežili a dostali se do sběrného tábora v Kathmandu, uveřejnila rovněž Human Rights Watch. Na rušných třídách kosmopolitní Šanghaje, nebo v útulných barech dnešního Pekingu působí zprávy o událostech z Nangla Pa jako z jiného světa. Odlehlý horský průsmyk je ovšem součástí stejného slona. Abychom ho viděli v úplnosti, nesmíme být k podobným informacím slepí.
More articles
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…