Čínští komunisté pokořili americký Wal-Mart

27.08. 2006 Podnikání v Číně
Americký řetězec megaobchodů Wal-Mart, který je symbolem kapitalismu, se musel smířit s tím, že v jeho prodejně v Šen-Jang v severovýchodní Číně mu vznikne první pobočka komunistické strany. Zprávy čínských médií včera potvrdila pracovnice komunikačního oddělení šenjangského obchodu.

Prezident Číny a zároveň šéf čínské komunistické strany Chu Ťin-tchao v posledních letech prosazuje, aby domácí státem posvěcené odbory zakládaly pobočky v zahraničních firmách a především ve Wal-Martu. Vládní strana také vede kampaň za to, aby její organizace, byť často formální, byly ve všech významných podnicích, včetně těch, které vlastní zahraniční investoři. Wal-Mart tlaku na zakládání odborových a stranických organizací na svých prodejnách v Číně dva roky vzdoroval. První odborovou organizaci u Wal-Martu si odhlasovali minulý měsíc zaměstnanci střediska v městě Čchüan-čou na jihovýchodě Číny a od té doby je následovalo nejméně 16 dalších prodejen. Všechny založené odborové organizace jsou pobočkami jediné povolené odborové centrály Celočínská federace odborových svazů. Wal-Mart má ve 30 čínských městech 60 obchodů a zaměstnává v zemi více než 30 tisíc lidí. Asi 700 jich má v Šen-jangu, kdysi průmyslovém centru čínské plánované ekonomiky, které však v posledních letech upadalo a silně se zde propouštělo. Zprávy neuvedly, kolik šenjangských zaměstnanců tvoří komunistickou organizaci. Firma před před pár dny překvapila hospodářskými výsledky. Společnosti klesl poprvé za více než deset let čtvrtletní zisk, a to kvůli nákladům, které si vyžádal prodej německých obchodů rivalovi. Wall-Mart na německém trhu neuspěl a své působení zde vzdal. Profit za tři měsíce končící červencem meziročně klesl o 26 procent na 2,08 miliardy dolarů. Čtvrtletní zisk firmy se naposledy snížil za tři měsíce do ledna 1996. Tehdy to byl první pokles zisku od roku 1970. Státní tisková agentura Sin-chua uvedla, že je to vůbec poprvé, co „k založení pobočky vládnoucí strany došlo přímo v jednom z obchodů společnosti, která je symbolem globálního kapitalismu“. Jeden z představitelů komunistické strany oznámil, že ke zřízení pobočky v městě Šen-jang v severovýchodní Číně došlo 12. srpna. „Zaměstnanci obchodního domu budou mít nyní možnost stát se členy komunistické strany,“ informovala agentura Sin-chua. Neuvedla však, kolik ze sedmi set zaměstnanců šenjangského Wal-Martu projevilo zájem se připojit k 70 milionům čínských komunistů. Obchodní zájmy tak čínskou větev řetězce donutily už k druhému ústupku v krátké době. Maloobchodní gigant, který na celém světě zaměstnává 1,5 milionu lidí, totiž před několika měsíci souhlasil, aby se zaměstnanci jeho prodejen v Číně mohli organizovat v odborech. Od svého založení v roce 1962 je přitom společnost zatvrzelým nepřítelem odborů. Nakonec však podlehla tlaku kampaně, kterou proti americkým nadnárodním korporacím vede již několik let státem kontrolovaná Všečínská odborová federace. Wal-Mart totiž hodlá i nadále v Číně expandovat a nepřátelská kampaň odborové centrály by mohla jeho záměr překazit. „Náš společný cíl je založit odborovou pobočku v každém z našich čínských obchodů,“ píše Wal-Mart v oficiálním prohlášení. Řetězec, který na čínský trh vstoupil v roce 1996, nyní v Číně zaměstnává 32 000 lidí v 60 obchodech ve třicítce měst. Ještě do konce tohoto roku přitom plánuje otevření 20 dalších a podle serveru BBC slibuje zaměstnat ještě nejméně 150 000 lidí.

Zdroj: xinhua, reuters, čtk

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.