Německo-čínský pragmatický pakt je výhodný pro Česko

03.04. 2021 Čínské komentáře

Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidi ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény. Ještě den předtím z mezinárodního wuchanského letiště startovala letadla do Evropy. Do Paříže, do Londýna, do Milána ...

Z Číny se koronavirus roznesl do celého světa a nakazily se stovky milionů lidí. Víc než dva miliony nakažených zemřelo. Dodnes kvůli čínské neochotě vpustit zahraniční emisary do wuchanských laboratoří není jasné, jak a kde se virus objevil. Čínský koronavirus tvrdě zasáhl především Spojené státy a Evropu. Stáhl Západ do nejhorší hospodářské a společenské krize za dlouhá desetiletí. Loni touto dobou by si málokdo dokázal představit, že stovky milionů lidi v Evropě budou trčet v tvrdých karanténách. Že kvůli obavám z čínského viru budou zavřené školy, obchody, restaurace, kavárny, že lidé přestanou cestovat. Že se začnou hlídat hranice. A že třeba Němci nebudou moci odjet dál než patnáct kilometrů od svého bydliště. V takové situaci by se dalo čekat, že Západ dostane Čínu pod tvrdý tlak. Peking mu svým tutláním informaci o novém neznámém viru rozkládal společnost a ekonomiku. Čína navíc už v té chvíli byla několik let v obchodní válce s Amerikou, kdy se ji odcházející prezident Donald Trump snažil sérii tvrdých cel přinutit, aby začala respektovat pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Do ní byla přijata už v roce 2001. To, k čemu se při vstupu zavázala, ale nedodržovala. Bezskrupulózně kradla nápady, nedodržovala pravidla ochrany vlastnictví.

 

BERLÍN PROTI WASHINGTONU

Americká společnost je tvrdě rozdělená skoro ve všem. Jestli se ale na něčem shodne odcházející administrativa prezidenta Donalda Trumpa a nastupující kabinet demokrata Joea Bidena, je to tvrdá linie vůči Čině. Cíl zůstane po střídání v Bílém domě stejný. Jestli se něco bude měnit, tak jen styl vyjednáváni. Amerika se celou dobu snaží, aby se k ní Evropská unie přidala. Ta se celou dobu pod taktovkou Německa zdráhá.

Symbolem střetu Čína-Amerika se stala firma Huawei. Američané ji obvinili, že má ve svých sítích "zadní vrátka", která dávají Pekingu možnost k získávání dat. Vláda Spojených států zakázala používání prvků Huawei v mobilních sítích páté generace 5G. A vyzvala evropské spojence, aby udělali totéž. Postupně během loňského roku to rozhodly všechny velké evropské země. Velká Británie, Itálie, Francie. Celou dobu se čekalo na Německo, které se zdráhalo. My jsme se stali cílem amerických diplomatů, kteří se snažili dosáhnout, by se Babišova vláda přidala k těm, kdo Huawei ze svých sítí 5G odřízli. Aby tím zesílili tlak na Německo.

Kabinet kancléřky Angely Merkelové nakonec 15. prosince 2020 účast Huawei v německých sítích 5G povolil. Tvrdl, že dá Číňanům tvrdá bezpečnostní omezeni, nedostanou prý příležitost ve strategické infrastruktuře. Je to jediná z velkých zemi Unie, která Huawei do sítí 5G pustí.

Necelých čtrnáct dni poté přichází další průlom. Den před koncem německého předsednictví se koná velká videokonference předsedy Evropské komise Charlese Michela, lídrů všech unijních zemi v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Stvrzuje se uzavření investiční dohody mezi Evropskou unii a Čínou. Připravovala se od roku 2013. Kvůli chování Činy k ní vždycky nějaká země měla výhrady, takže ji blokovala. Teď pod silným tlakem Berlína na ni všichni přistoupili. Angela Merkelová považovala právě tuto dohodu za pilíř německého předsednictví. Dotáhla to den před jeho koncem. Virtuálně se s Pekingem podepisovalo třicátého prosince.

 

OSA BERLÍN-PEKING

Je to vítězství německého obchodního pragmatismu nad geopolitikou a společnou linii Západu vůči Čině. Angela Merkelová na dotaženi investiční dohody tlačila, přestože ji od toho vehementně odrazovala nová nastupující americká administrativa Joea Bidena. Odpověď na to, proč se Němci tak přimykají k Pekingu, je potřeba hledat v obchodě. Pro žádnou jinou zemi Evropské unie není Čína tak důležitým obchodním partnerem. Když se sečte export i dovoz, je pro Němce Peking obchodní jedničkou. Stal se ji už v roce 2016. Od té doby svou pozici stále posiluje. I v loňském roce čínského koronaviru, který měl být původně tím, co pozici Činy v globální ekonomice oslabí. Stal se přesný opak. Posílil ji. Stejně jako posílil obchodní vazby Činy a Evropské unie. Především Německa. Pro žádnou jinou zemi Evropské unie není Čína tak důležitým obchodním partnerem jako pro Němce. Poslední kompletní zatím zveřejněná data za celý rok mají letopočet 2019. Největším trhem pro německé vývozce stále zůstávají Spojené státy. Za rok tam německé firmy vyvezly zboží téměř za 119 miliard eur (přes tři biliony korun). Dvojkou je Francie se 106 miliardami eur. Podle dat německého statistického úřadu Bundestat už se na ně na třetím místě dotahovala Čína s částkou 96 miliard eur.

Právě z ní se do Německa dováži s velkým náskokem nejvíc zboží. Ročně za 110 miliard eur. Následuje Nizozemsko s 98 miliardami eur. To je ovšem údaj trochu zavádějící, protože právě v Nizozemsku má sídla řada firem z úplně jiných zemi. Trojkou v dovozu jsou Spojené státy se 71 miliardami eur. Za nimi následuje Francie s 66 miliardami. Když se sečte celkový obrat obchodu, tedy dovoz i vývoz, je Čína s obrovským náskokem s 206 miliardami eur největším německým obchodním partnerem. Pak následuji Spojené státy se 190 miliardami. Trojkou je Nizozemsko následované Francii.

Pohled do obchodních statistik ukazuje podstatu čínsko-německého příběhu. Spolková republika je jedním z největších exportérů světa. Se všemi svými hlavními partnery má v obchodě obrovské přebytky. Německé firmy tam výrazně víc dovezou, než odtamtud přivezou. V obchodu se Spojenými státy mají Němci přebytek 47 miliard. S Velkou Británii a Francii kolem 40 miliard eur. Téměř jedinou výjimkou je jejich největší obchodní partner, Čína. Tam německé firmy vyvezou zboží v hodnotě víc než dvakrát nižší, než se opačným směrem přiveze. Deficit obchodu je 111 miliard eur.

Němci ho chtěj i stáhnout. Cítí v Čině obrovskou příležitost. Na vládu naléhaly především německé automobilky, které mají na čínském trhu velké ambice a chtěj i tam mít co nejlepší podmínky. Proto Angela Merkelová na dohodu tolik tlačila a tolik ji chtěla uzavřít za německého předsednictví Evropské unie. Zvlášť teď, kdy prodeje aut po devastaci západních ekonomik karanténami, které provázej i epidemii čínského koronaviru, klesají dvojciferným tempem, je Čína, jejíž ekonomika se z viru rychle zvedla, klíčovým trhem.

Pro žádnou jinou zemi Evropské unie není Čína tak důležitá jako pro Němce. Pro Francii je Čína až sedmým největším obchodním partnerem. Míří tam jen 4,2 procenta všech francouzských vývozů. Německo je jedničkou, Spojené státy dvojkou. Důležitější trh než Čína je pro Paříž i Belgie. Pro Francouze je mnohem zásadnější držet dobré vztahy s Amerikou, která je pro jejich obchod rozhodující. Tady se zájmy dvou největších ekonomik Evropské unie rozcházej i. Proto Francouzi také na rozdíl od Němců vyřadili Huawei ze svých mobilních sítí SG.

Všechny členské země s výjimkou Irska měly už před podpisem investiční dohody EU - Čína s Pekingem podepsány individuální obchodní dohody. Velmi výrazně se od sebe stát od státu liší. Většinou ale řeší jen ochranu investic, nikoli přistup na trh, který zajišťuje nová dohoda Evropské unie. Špičky Unie tvrdí, že je to "nejambicióznější dohoda, jakou kdy Čína s někým uzavřela". Hodnotit, jaký dopad to bude mít na obchod a geopolitiku, je zatím předčasné. Velkou neznámou je především to, co z té dohody Čína bude dodržovat. Máme-li na paměti to, jak málo si lámala hlavu s pravidly Světové obchodní organizace, je namístě silná skepse.

Naše přímé obchodní vztahy s Čínou jsou - měřeno podílem na celkovém obchodu nebo investicích- velmi malé. Nedosahuji ani dvou procent celkového obchodu. České zboží ale jede do Činy jako součást německých aut a dalších výrobků. Jako prodloužená výrobní linka německých firem jsme velmi závislí na tom, jak se bude Němcům dařit na čínském trhu, který jen těžko mohou něčím nahradit.

Po celou dobu svobodných poměrů po listopadu 1989 jsou ale kotvou naši zahraniční politiky vztahy se Spojenými státy. Těm přimknuti Evropské unie k Čínské lidové republice pod taktovkou Němců rozhodně neprospěje. Německý obchodní pragmatismus může mít nepříjemné geopolitické následky. Amerika pro nás je a měla by vždy být důležitější než Čína. V Berlíně si to zjevně nemysli.

Echo

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.