Olga Lomová exkluzivně pro web cinsky.cz

04.06. 2005 Reportáže, analýzy, rozhovory
Ředitelka Ústavu Dálného východu a sinoložka Olga Lomová je člověk, který zasvětil Číně většinu svého života. Rozhovor se uskutečnil v dubnu 2005.

www.cinsky.cz: Myslíte si, že má nějaký hlubší smysl informovat českou veřejnost o dění v Číně? O.L: Určitě to smysl má, protože Čína už dnes zásadním způsobem ovlivňuje celý svět a my si to možná ani dost dobře neuvědomujeme. A bude ho ovlivňovat čím dál tím víc. Měli bychom vědět o té síle, která do značné míry určuje naši budoucnost. www.cinsky.cz: Vy sama používáte určitě několik zdrojů, když se chcete dozvědět o tom, co se skrývá za událostmi, o kterých informují česká nebo i evropská media. Jaké jsou podle vás nejlepší zdroje pro získávání takovýchto informací o Číně a jak vy tyto zdroje vyhodnocujete? O.L: Já se především snažím pravidelně číst čínské noviny, dají se snadno najít na internetu. Také čtu tchajwanské noviny, a samozřejmě sleduji západní zpravodajství – je třeba říct, že v západní Evropě a v USA je zpráv o Číně mnohem víc než v našem zpravodajství. Tohle samozřejmě nestačí samo o sobě. Zprávy z tisku člověk poměřuje osobní zkušeností – tím, co zná z rozhovorů s Číňany, ale také tím, co zná z vlastního života. Strašně důležitou roli tady hraje určitý cit pro čtení mezi řádky, pro to, jak která media mluví, jakou používají rétoriku a co se za ní může skrývat. www.cinsky.cz: V naší společnosti se informuje o Číně většinou tendenčně. Vidíme tady takové dva extrémy. Jednak lidi, kteří v Číně hledají inspiraci. Chtějí někdy napravovat svět anebo je zajímá problematika lidských práv. Chtějí pomoc ubohým Číňanům. A z druhé strany jsou to finanční skupiny a průmyslové firmy, které přehlížejí celou řadu tradičních hodnot. Vidíte v naší společnosti nějakou sílu, která usiluje o skutečně objektivní informování o Číně takové, jaká je? A jestli taková síla zatím neexistuje, pak jaký je časový horizont a okolnosti, za jakých může něco takového vzniknout? A hlavně, má to vůbec smysl? O.L: Smysl to určitě má. Já bych trošku poupravila to rozdělení na začátku, mně se nelíbí to dělení na idealisty, co chtějí napravovat svět, versus pragmatiky, kteří chtějí vydělávat. Já bych postoje k Číně spíš charakterizovala takto: lidi, kteří vidí věci v dlouhodobé perspektivě, a lidi, kteří hledí jenom na okamžitý prospěch, ať materiální nebo jakýkoliv jiný. Také bych nemluvila o „správném“ informování, ale spíš o schopnosti vidět věci v souvislostech a zamýšlet se nad tím, jaký mohou mít dopad do budoucna. Pokud můžu soudit, tak o Čínu se hodně zajímá BBC (česká redakce, stejně jako mezinárodní redakce). Z našich novin píše o Číně často Respekt, který také usiluje o nějaký vyvážený pohled. Dříve se Čínou dost zabývaly Hospodářské noviny, pan Milan Slezák, který tam pracoval, je zřejmě jediný náš novinář, který se v Číně perfektně orientuje. Ostatní noviny myslím nevěnují Číně příliš mnoho pozornosti, případně opakují klišé opsaná odjinud. Ale možná jsem nespravedlivá, pravidelně to nesleduji. www.cinsky.cz: Otázka na závěr. Vy jste měla možnost podívat se zběžně na stránku www.cinsky.cz. Myslíte si, že takový informační zdroj nebo platforma, kde se budou tyto názvy tříbit, má smysl? Chcete něco tomuto informačnímu serveru popřát do začátku? O.L: Především se musím omluvit, na stránky jsem se dívala opravdu jen zběžně na samém začátku, protože jsem zavalena prací. Rozhodně se mi líbí samotná ta myšlenka, o Číně potřebujeme více informací, a taky si myslím, že máme dost velmi dobrých absolventů oboru sinologie na FF UK, kteří jsou kompetentní k tomu, aby poskytovali informace o Číně a podávali je právě v těch širších souvislostech. Serveru přeji, aby vzkvétal, aby byl čím dál tím lepší a aby spolupracoval s co největším okruhem lidí.

Martin Kříž, Jana Fritscherová
martin.kriz@cinsky.cz, jana.fritscherova@cinsky.cz

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.