Největší vepřín na světě je v Číně

15.02. 2023 Podnikání v Číně

Ve střední Číně poblíž města Wu-chan vyrostl patrně největší vepřín na světě, do provozu byl uveden koncem roku 2022. Stavba má 26 pater a pojme až 650 tisíc zvířat. Komplex je schopen produkovat 1,2 milionu jatečných prasat ročně (což představuje 108 000 tun vepřového masa ročně. Do jednotlivých podlaží budovy i ven z ní se dostanou pomocí obrovského nákladního výtahu, který má nosnost 40 tun. Stavba kde je většina úkonů automatizovaná, vyšla v přepočtu na 14,2 miliardy Kč.

Budova je uspořádána tak, že první dvě podlaží jsou využité pro technické zázemí – např. zásobování krmivem. Od třetího patra funguje každé patro jako farma s tisícem prasnic na patro a výrobní kapacitou 25 tisíc jatečných prasat/rok. Centrální dispečink v prvním patře řídí krmivo a pitnou vodu pro každé patro a získává informace z indikátorů teploty, vlhkosti prostředí nebo koncentraci toxických plynů. Každé patro má jasné funkční členění – stáj pro prasnice, porodna, odchovna prasat a výkrm. Ve srovnání s tradičním chovem prasat může chov prasat v patrových budovách ušetřit více než 90 % půdy a více než 70 % vody. Inteligentní řízení ventilace může zároveň zajistit úplnou izolaci živých prasat od infekčních chorob z vnějšího prostředí. Důraz je kladen také na ohleduplnost k životnímu prostředí, odpadní voda se podle majitele čistí přímo na místě. Slibuje také velmi nízké emise skleníkových plynů a nulové emise exkrementů.

 

Čína je největším konzumentem vepřového masa na světě a podobné stavby jsou v zemi stále častější. Země začala s chovem prasat ve výškových budovách poté, co jejich populaci v posledních letech zdecimoval africký mor prasat. Ve městě E-čou už vyrostl identický druhý vepřín. Celkem jich má vzniknout pět a pojmou až tři miliony prasat.

Zdroj: Agropress

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.