20. 5. 2019 | 4:25:52
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 20. 5. 2019
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Politické a ekonomické tajemstvi Říše středu

Čínské komentáře - 8. 12. 2018 - Liberální novináři dodnes Zemanovi vyčítají jeho výrok z října 2014, do značné míry nespravedlivě. „Přijel jsem do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád,“ řekl v tamní televizi a hned si tím vysloužil podezření, že chce glajchšaltovat zdejší společnost pomocí armády, tajné policie a cenzury. Tento výrok by se však neměl přeceňovat. Výslovně tím nechválil represi proti obyvatelstvu, ale hlavní přednost, kterou si čínský režim vydobyl legitimitu v očích svých občanů.

foto

Miloš Zeman se v říši středu cítí jako doma

a létá tam, kdykoli se naskytne příležitost. V základě má být

snaha o podporu českého exportu, důležitější však může být,

že si ho Čína váží. Počátkem listopadu vystoupil na veletrhu

v Šanghaji hned po čínském vůdci Si Ťin-pchingovi,

premiéři Dmitrij Medveděv a Viktor Orbán přišli na řadu

až po něm. „Cítím se tu jako přítel,“ pochvaloval si podle

agenturních zpráv. Tím deklaroval přátelství mladé

středoevropské demokracie a obdivuhodně výkonné asijské

diktatury. Pokud přátelství není pragmatickou kalkulací, pak

vyžaduje vzájemnou úctu a obdiv. Koho tedy obdivují Češi,

přinejmenším prostřednictvím svého prezidenta, popsal

ve své nejnovější publikaci Perfektní diktatura norský

sociolog a znalec Číny Stein Ringen.

„Ještě nedávno, což má Čína v živé paměti, v ní

panoval smrtelný chaos,“ připomíná sociolog Ringen.

Opiovými válkami roku 1840 začalo období občanských

konfliktů, cizích agresí a zhoubných společenských

experimentů, které skončilo až s nástupem Teng Siaopchinga

do člea komunistické strany koncem sedmdesátých

let minulého století. Od té doby vládne pořádek umožňující

hospodářský růst, na kterém se podílí většina obyvatelstva.

Číňané za pořádek platí vysokou cenu, protože musí snášet

přísnou kontrolu, „lepší však je pořádek, za který se platí

vysoká cena, než chaos, za který se platí ještě vyšší cena,“

podotýká Ringen. Namísto podpory policejního režimu je

proto možné Zemanův výrok o stabilitě hodnotit jako

zdvořilost vůči vládcům.

VÍC SVOBODY, NÁSILÍ I KORUPCE

Zemanův vztah k čínskému režimu jistě nelze vyložit

ekonomickou diplomacií. Obchodní spolupráci mezi Čechy

a Číňany lze prozatím z tuzemského pohledu označit

za fiasko, případně nenaplněné naděje. Za tři čtvrtletí

letošního roku vyvezly zdejší podniky do Číny zboží za 41

miliard korun, to je ovšem pouze 1,28 procenta celkového

vývozu nebo 13,7 procenta vývozu mimo Evropu. Proti roku

2014, když byl Zeman druhý rok ve funkci, tvořilo zboží

do Číny 1,14 procenta celkového exportu. Prezidenta není

nutné podezírat, že chce napodobit čínský policejní stát.

V sympatiích k vládcům východní říše se však dá hledat

hlubší motiv, například ideologická spřízněnost. Pro západní

intelektuály typu Ringena může být pekingský režim těžko

proniknutelným bludištěm. V dlouhých kapitolách

se například snaží vysvětlit, že opravdu jde o diktaturu, která

se jen tváří, že je speciálním druhem demokracie a že ji

obyvatelstvo podporuje z vlastní vůle.

Jenže Zeman vyrostl v šedé zóně normalizačního

Československa. Osobně zažil, že společnost se dá řídit

i jiným způsobem než prostřednictvím samosprávy

a svobodných voleb. Proto považuje současnou čínskou

diktaturu za legitimní model. Jako pro každého intelektuála,

který by se ocitl v jeho pozici, je proto pro něho zajímavé

zjišťovat, proč současný čínský režim prokazuje větší

schopnost přežít než svého času komunistické

Československo. Nepochybně chápe vnitřní zákonitosti,

kterými komunisté v současné Číně a někdejším

Československu ovládali občany, a zřejmě také rozumí

tomu, v čem se od sebe liší.

Z popisu norského sociologa lze odvodit, v čem je rozdíl.

Během období otevírání připustil pekingský režim víc

svobody než normalizační komunisté. Číňané mohou vlastnit

majetek, mohou podnikat, a tedy mají šanci zbohatnout,

mohou neomezeně konzumovat a oblékat se, jak se jim zlíbí,

nikdo jim nebrání cestovat. Především pokud jde

o podnikání a cestování, ovšem také o míru konzumu, mohli

by normalizační Čechoslováci dnešním Číňanům závidět,

i když na druhé straně jsou Číňané vystaveni větší kontrole

a represím. Předlistopadová StB občas využívala prostředků

teroru, jako bylo vyhrožování, mlácení politických odpůrců,

odvážení na neznámá místa, případně proběhly politické

procesy s předem daným koncem. Tím režim vzbuzoval

strach, který většinu odradil od jakékoli veřejné činnosti,

a pokud někdo překročil blíže neurčenou hranici zakázaných

aktivit, musel s represemi počítat. Tím, že tato hranice

nebyla definována úplně přesně, vedly obavy k autocenzuře

a dobrovolnému omezování. Každý nakonec věděl, že

všechny jeho přestupky se dostanou do kádrových materiálů

a v důsledku mohou přijít o pozici ve společnosti také

rodinní příslušníci. Čína funguje ve stejném stylu, jen

používá drsnější teror včetně dlouholetých žalářů

a nápravných táborů, také kontroluje s větší důsledností. Víc

ekonomické svobody i represe, tak zní tajemství, které

normalizační komunisté neodhalili a které může být

inspirací pro ty, kdo chtějí zdejší poměry vrátit proti proudu

historie. Těžko ovšem říci, jestli k nim patří i Zeman.

Čína však nemá tak optimistické vyhlídky, jak by si přála

řada komunistických nostalgiků. Přinejmenším Stein Ringen

tvrdí, že hlavní slabinou režimu není nedostatek kapacity

pro ekonomickou správu země a efektivní represi. Čínský

stát ovšem stojí na korupci, které se z principu nelze zbavit

a která ho může zničit zevnitř.

Současný vůdce Si Ťin-pching hned po nástupu do čela

strany v roce 2012 vyhlásil protikorupční boj

a v exemplárních procesech postihl tisíce vysokých

hodnostářů. Takové tažení má za účel oslabit konkurenci

v provinciích, která se díky praktikám organizovaného

zločinu vymkla kontrole a získala víc moci, než je Peking

ochoten připustit nebo než je tak velký stát schopen přežít.

Těžko však může vymýtit korupci v systému státní služby,

když je na této korupci postaven. Vyšší hodnostáři mají moc

trestat či odměňovat ty dole, včetně jmenování do funkce

či vyhazovu. Ti dole se jim pak přirozeně snaží odvděčit

a těžko připustí, že ten nahoře zneužívá svou moc. Zároveň

ti nahoře nemají dostatečné zprávy o tom, co se děje dole,

a nemohou zabránit, aby se nižší úředníci chovali stejně

k těm, kdo jsou v pyramidě moci ještě níž, nebo k občanům.

Protikorupční kampaní za pomoci tajné policie je možné

tento systém oslabit, zároveň se tím však sníží příjmy

byrokracie z úplatků. Úředníci potom přestanou podporovat

záměry režimu a stát se zhroutí jenom tím, že budou

zdržovat každou agendu.

Si Ťin-pching má problém. Protikorupčním tažením posiluje

vliv ve vyšších patrech státu, aby zabránil rozvratu. Pokud

však bude postupovat příliš tvrdě i v nižších patrech, postaví

se proti němu celá státní správa.

GASTARBEITREM VE VLASTNÍ ZEMI

Zeman také řekl Číňanům, že se chce u nich inspirovat, jak

zrychlit hospodářský růst. I tento výrok se dá připsat

zdvořilosti. Těžko se inspirovat, když Čína není

kapitalistickou zemí jako Česká republika. Sama

se deklaruje jako socialistická tržní ekonomika a funguje

podle pravidel, která by se dnes v Evropě těžko zaváděla.

Ringenova kniha podrobně popisuje, jak čínský stát zůstává

dominantním podnikatelem, například v Šanghaji státní

podniky kontrolují čtyři pětiny ekonomického provozu. Stát

řídí soukromé firmy prostřednictvím podnikových

stranických buněk, vláda zároveň zásobuje banky i celou

ekonomiku levnými úvěry a zároveň lacinou pracovní silou.

Její nabídku zajišťuje systém chu-kchou, registrace občanů

podle místa narození, která nejde za celý život změnit.

Třetina Číňanů má městské chu-kchou, což znamená lepší

přístup k práci i sociální ochranu. Další třetina přežívá

na venkově díky hůř placené práci v zemědělství. Také zbylá

třetina má venkovské chu-kchou, má však status migrantů,

tedy lidí, kteří se přestěhovali za prací do měst. Právě oni

jsou zásobárnou laciné pracovní síly, protože nemohou žádat

podmínky jako místní rodáci a fungují jako

gastarbeitři v Evropě. Těžko ovšem něco takového žádat

po občanech evropských zemích. Stejně by bylo obtížné

znárodnit veškerou půdu a zdanit reálné příjmy obyvatelstva

na úrovni 55–67 procent, navíc s degresivní reálnou sazbou.

Čínský hospodářský růst stojí na stále rostoucím výběru

daní. To umožňuje platit relativně výkonný státní aparát

a zároveň ohromné investice, které se ovšem často minou

se zamýšleným cílem. Tento model nepochybně zvyšuje

HDP, i když údaje o něm nejsou vždy věrohodné. Nemusí to

být však hospodářský zázrak, ale období zotavení,

ke kterému došlo po dlouhodobém úpadku. Není jisté, jestli

Čína opakuje úspěšnou cestu Jižní Koreje a Tchaj-wanu,

které s ní v dobách úpadku sdílely dějiny. Dnes jsou

označovány za jediné dvě země na světě, které se z pozice

mezi nejchudšími dostaly během poloviny století mezi

nejbohatší. Čína tak daleko není. Žije v ní dvacet procent

světové populace, produkuje ovšem jen desetinu světového

HDP. Její ekonomika může oslňovat svou velikostí,

v žebříčku blahobytu zůstává v průměru. Podle Ringena

se teprve rozhodne, jestli bude růst pokračovat,

když se v důsledku omezení porodnosti a lepší zdravotní

péče zvyšuje průměrný věk a omezuje přísun pracovní síly.

Zvláštností Číny je ekonomický růst, který je od nástupu Si

Ťin-pchinga provázen posilováním diktatury, a nikdo dnes

netuší, kam ji cesta zavede. Upevnit diktaturu je možné

s pomocí ideologických prostředků, jakým je Si Ťinpchingův

Sen o Číně z roku 2013. Vedle představ o tom, jak

se Čína stane nejsilnějším státem světa, obsahuje podle

Ringena i fašistické rysy, protože zdůrazňuje, jak je štěstí

každého člověka závislé na velikosti národa. To může být

světovou hrozbou (pro někoho nadějí), prezident Zeman

však musí vědět, že jako příklad pro desetimilionové Česko

je tento model sotva k použití.

Zdroj: Echo

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2019