Kouzlo Reality TV objevila už i Čína. Srpnové klání v pořadu Super Voice Girl (obdoba našeho Česko hledá Superstar) sledovalo celkem 400 milionů diváků.
Exhibice západní popkultury za Velkou čínskou zdí
Podle společnosti mimo jiné monitorující i sledovanost čínských médií, Nielsen China, počet diváků reality show Super Voice Girl
超级女声 (Čína hleda Superstar) překonal do té doby tradičně nejsledovanější televizní galavečer vysílaný centrální televizí CCTV pravidelně na čínský lunární Nový rok (jakýsi čínský „Ein Kessel Buntes“).
Takováto exhibice západní popkultury byla zřejmě poslední kapkou, kterou přetekl onen pověstný pohár trpělivosti čínské rady pro rozhlasové a televizní vysílání (SARFT - www.sarft.gov.cn). Ta již beztak počátkem tohoto roku zahájila plíživou sametovou cenzuru, tedy jakousi politicky motivovanou kampaň proti sociálně patologickým vlivům sdělovacích prostředků na čínského diváka, v první řadě na nejmladší generaci. V červnu bylo zakázáno vysílání zahraničních animovaných filmů v hlavním vysílacím čase, v červenci následoval zákaz uzavírání smluv o spolupráci mezi regionálními médii a zahraničními společnostmi a v srpnu začalo přezkoumávání dosavadních zahraničních investic do čínských médií.
To poněkud zkřížilo plány západním mediálním koncernům (News Corp., Viacom, Disney) na expanzi na bouřlivě se rozvíjející čínské trhy. Televizní trh v Číně je totiž komerčními firmami jen velmi málo dotčený. Kromě patnácti kanálů státem vlastněné Čínské centrální televize pokrývající nejrozmanitější programové spektrum od CCTV-1 (všeobecné), CCTV-6 (filmy), CCTV-9 (převážně zpravodajství v anglickém jazyce) až po kanál čínské opery CCTV-11, je zde 50 regionálních satelitních kanálů a také 30 zahraničních oficiálně schválených satelitních programů.
Peníze nebo principy
Vysílání podléhá tuhé ideologické kontrole, a tak není divu, že jakékoliv zpestření typu reality tv show vyvolá celonárodní ohlas. A to i přesto, že je pořad vysílán na regionální satelitním kanále Hunanské satelitní televize.
Na čínském portálu www.sina.com (http://eladies.sina.com.cn/f/supergirl/) bylo v části věnované pořadu a diskusním skupinám o něm odesláno přes 2 miliony zpráv, a to přesto, že penetrace internetu v Číně je jen 7,9% (asi 103 milionů osob)
„Něco takového nemá v Číně obdoby. Diváci odeslali finalistům přes 8 milionů SMS zpráv, a za každou zaplatili minimálně 0,02 USD. To byly skutečné demokratické volby“ říká Wang Ran, manažer pekingské firmy eCapital, zabývající se poradenstvím v oblasti mediálních investic. Jiný názor mají čínská oficiální místa. „Jak je možné, že demokratická volba v duchu západních tradic vynese na první pozici nejlepší zpěvačky jednadvacetiletou Li Yuchun
李宇春, dívku z provincie, která stěží udrží melodii a rytmus“ ptá se zpravodaj státní tiskové agentury Nová Čína.
Hlavní sponzor soutěže mlékárenský koncern Mengniu
蒙牛 (www.mengniu.com.cn) je nadšen, reklamní akce mu zvýšila obrat 2,8 krát a katapultovala tak tuto firmu za pouhých pět měsíců z původně 3. pozice (březen,2005) na pozici absolutně největšího výrobce mléčných výrobků v Číně (září, 2005).
Reklamní příjmy regionální Hunan TV (www.hunantv.com) nejsou známy, ale byly údajně astronomické. To lze soudit i podle závistivých slov manažerů celostátního kanálu, o kterém se ví, že každoročně utrží na reklamě minimálně 986 milionů USD.
Oběť vlastního úspěchu
Stejně jako v Čechách, ani v Číně se ale úspěch neodpouští. Tedy pokud není plánovaný a řízený centrálně. Loňský zákaz používat anglická slova na televizní obrazovce a zvýšení četnosti odvysílaných jihokorejských programů svědčí o obavách ze západní volnomyšlenkářské kultury. Podle Davida Wolfa z nezávislé mediální poradenské společnosti Wolf Group Asia je za vším třeba vidět politiku centrální pekingské vlády a obavy z destabilizujících demokratických manýrů, které nejsou asijské kultuře vlastní.
„Ve vstupních podmínkách pro přijetí Číny do WTO se liberalizace mediálního trhu nezmiňuje ani slovem. Čína proto udělá vše pro likvidaci jakýchkoliv forem „glasnosti“ a jiných společenských hnutí, která rozbila, alespoň jak se čínské nejvyšší vedení domnívá, bývalou Sovětskou říši“ říká mediální poradce a podnikatel David Wolf.
Jasně to dokládá i rozhovor s tvůrci populární show Super Voice Girl (Čína hledá Superstar)
„O další sérii zatím neuvažujeme, v současné době se zabýváme spíše korejským televizním pořadem Dae Jang Geum. Kdo ví, nic nelze vyloučit, možná příští rok bude možnost vyzkoušet Super Voice Boy“ řekl v interview pro státní agenturu Nová Čína mluvčí Hunanské televize.
Hlas lidu - hlas boží
Přísloví „Hlas lidu- hlas boží“ se zdá platí i tam, kde oficiálně žádné bohy nepotřebují. Zářijový živý koncert s hvězdami televizní show Super Voice Girl zaznamenal další rekordy v počtu prodaných vstupenek a mladí čínští příznivci jednotlivých finalistů začali zakládat organizované fankluby a tisknout propagační materiály. Všichni úředníci nicméně říkají, že nyní již mají vše pod kontrolou. Čas ukáže. Ten „čas“, který má v Číně tolik jinou hodnotu než je tomu v našich zeměpisných šířkách.