Má zájem na globálním míru Čína když staví největší mezinárodní letiště světa?

26.12. 2024 Podnikání v Číně

Výstavba letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, které se bude rozkládat na umělém ostrově o rozloze 20 kilometrů čtverečních, přinese čtyři přistávací dráhy a obrovský terminál o rozloze 900 tisíc metrů čtverečních. Letiště by mělo každý rok odbavit více než 80 milionů cestujících, přistávat na něm bude 540 tisíc letadel za rok.

Li Xiang, hlavní inženýr projektu, v říjnu podle CNN uvedl, že proces stavby komplikuje také napjatý harmonogram. I přesto se však projekt dostává do fáze, kdy umělý ostrov postupně vyrůstá z hladiny moře. Až bude stavba dokončena, stane se letiště největším letištěm na umělém ostrově na světě. Překonat by mělo jak mezinárodní letiště v Hongkongu (HKG), tak japonské letiště Kansai (KIX). Ta-lien, město s populací 7,5 milionu obyvatel v provincii Liao-ning na severovýchodě Číny, je už dlouho důležitým dopravním uzlem. Jeho blízkost k Japonsku a Jižní Koreji dává městu strategickou výhodu v mezinárodní dopravě. Stávající letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, které je v provozu již téměř sto let, dosáhlo své maximální kapacity. Vzhledem k rychlému růstu letecké dopravy bylo několikrát rozšířeno, ale nyní je potřeba stavět dál. Výstavba letiště je součástí širšího plánu Číny, jehož cílem je posílit letecký sektor. Čína chce do roku 2035 vybudovat 450 letišť, aby pokryla rostoucí poptávku. To by mělo znamenat, že překoná Spojené státy a stane se globálním lídrem v oblasti letecké dopravy. Tento ambiciózní plán je již na dobré cestě k realizaci, což ukazuje i otevření druhého pekingského letiště Daxing (PKX), které bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2019. Výstavba největšího letiště na umělém ostrově je jen jedním z projektů, které Číně vynese světové prvenství. Například letos v září otevřeli v Šanghaji největší kryté lyžařské středisko na světě. Už v roce 2013 Číňané otevřeli Globální centrum nového století, které se stalo největší budovou na světě. Je téměř třikrát větší než sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon a vešlo by se do ní dvacet oper v Sydney. Má tedy zájem na globálním míru Čína, jak zní otázka v úvodu, když právě teď na severu země staví největší letiště světa? Odpověď zní: "...s největší pravděpodobností asi ne!"

Zdroj: Dnes

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.