Je Čína mafiánský stát?

18.07. 2012 Reportáže, analýzy, rozhovory
ZA VRCHOL EFEKTIVNOSTI JE NAOPAK VYDÁVÁNA ČÍNA. Jak je to ve skutečnosti? Obecně se má za to, že mezi zkorumpovaností společnosti a přísností trestů existuje opačná úměra: čím přísnější tresty, tím menší korupce. V Číně kupříkladu se úplatkářství trestá nesrovnatelně přísněji než u nás – a výsledek?

KLEPTOKRACIE Evropští podnikatelé, kteří delší dobu služebně pobývají v Číně, vnímají tuto společnost jako největší kleptokracii světa. Na stránce Business Insideru si můžeme přečíst názor Johna Hamptona z investiční společnosti Bronte Capital: "Čína je největší kleptokracií, jakou kdy lidstvo ve svých dějinách poznalo." Čínské státní podniky jsou schopny unést nevídané rozkrádačky, aniž by ztratily ziskovost. Státní banky jim totiž poskytují úvěry na záporný úrok nedosahující míry infl ace. Mohou si to dovolit, vždyť disponují obřími úsporami obyvatelstva, které spravují na ještě nižší úrok. Fór je v tom, že milý Číňan nemá na výběr: prakticky neexistující sociální zabezpečení ho nutí aktivně spořit na stáří. Kdo našetří rychle a hodně, koupí si nemovitost, zbytek musí holt věčně zvyšovat svůj účet v bance. DO TÁBORŮ! Coby způsob vyčerpání rozpočtů státních společností hodně v Číně frčí investice do neprofi lových aktiv a nemovitostí. Zapadlá továrnička z Charbinského farmaceutického kombinátu si může dovolit výstavbu procovské rezidence se zařízením ve versailleském stylu, s pozlacenými štukami na stropě, s parketami ze vzácných dřevin, s obrazy od prvotřídních umělců na zdech. Průmyslový boom, investiční poptávka po nemovitostech spolu s tunelováním peněz státními podniky a komunálními politiky vedou k častým konfl iktům se zemědělci kvůli stavebním parcelám. Srážky nezřídka končí vystěhováním nespokojených rolníků do vzdálených převýchovných táborů a násilným záborem sporné půdy. Některé z takových konfl iktů o parcely popsal kupříkladu australský novinář John Garnaut, jenž v roce 2011 v Americkočínském institutu vystoupil s přednáškou pod názvem "Stává se z Číny mafi ánský stát?" Problém s korupcí má tu zvláštnost, že její mezistátní srovnání je mimořádně obtížné. Žebříčky Transparency International mají ryze orientační hodnotu a nepoměřují samotnou korupci, nýbrž její vnímání. Případy čínského úplatkářství, pokud pronikají do veřejného povědomí, si svou barbarskou a brutální podobou rozhodně nezadají s těmi našimi. Ku Kchaj-laj, manželka bývalého vysokého stranického bosse Po Silaje, drženého nyní v domácím vězení, zastupovala zájmy mnoha amerických a britských společností v ČLR. Když se podnikavá Číňanka dostala do sporu se svým obchodním partnerem, Britem Neilem Heywoodem, objednala si jednoduše jeho vraždu. Loni byl zatčen vysoký úředník ministerstva železnic Čchang Šu-kuan, který, jak předpokládají orgány činné v trestním řízení, měl na svých zahraničních kontech kolem tří miliard dolarů. Jeho zatčený nadřízený, bývalý ministr železnic Liou Č’-ťün, je obviněn z drobné krádeže v hodnotě 155 miliónů dolarů. Oba se obohatili způsobem, jenž je u nás důvěrně znám: nadhodnocení veřejných zakázek a vratky z přidělených dotací. ZVLÁŠTNOSTI KORUPCE Jak potom vysvětlit rychlý rozvoj Číny i přes nebetyčnou korupci? Čína se nachází zhruba ve stejné fázi industrializace a urbanizace, kterou západní Evropa nebo Spojené státy procházely ve druhé polovině 19. století. Pracovní síly, jež se stěhují z venkova do měst a jsou připraveny dřít za byt a stravu od nevidím do nevidím – toť zdroj pro rozmach země důležitější než ropa a plyn. Ovšem aby mohl být řádně využit, je zapotřebí politické stability, rozumné makroekonomické politiky a příznivé mezinárodní konstelace. To všechno Čína má. Za druhé, míra korupce je sice důležitým, nikoli však jediným ukazatelem určujícím kvalitu státní správy. Čínská nebetyčná zkorumpovanost se snoubí s hluboce zakotveným systémem formálních a neformálních pravidel chování úředníků, což souhrnně zajišťuje plnění rozkazů ústředních mocenských orgánů a skloubení různých koleček byrokratického soukolí. Celkově lze říct, že čínská byrokracie je profesionálnější a spolehlivější než ve srovnatelných zemích. Vidět v úplatkářství vysvětlení všech nesrozumitelných a nepříjemných společenských jevů je běžným zlozvykem typickým nejen pro zdejší prostor. Ačkoli korupce je jednou z nejviditelnějších společenských vad, jen s její pomocí nelze vyčerpávajícím způsobem vysvětlit zvláštnosti dnešní situace ani v Číně, natož v Česku. Koncentrace veškeré pozornosti jen na tento neřád umožňuje snadnou manipulaci obyvatelstvem a kanalizaci lidového hněvu a záporné energie potřebným směrem.

Zdroj:Reflex

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.