Král hazardu v čínském městském státě Maccao dělí impérium

28.02. 2011 Podnikání v Číně
MACAO Kontroverzní Stanley Ho drží dědice v šachu. Rozhodnutí, kdo zdědí jeho miliardy, už několikrát změnil

Obří rozkvetlý lotos vyvedený ze zlata a zasazený do betonu se v centru Macaa každý večer rozzáří tisíci barevných neonů. Čtyřicetipatrový pětihvězdičkový hotel Grand Lisboa s kasinem patří k dominantě bývalé portugalské enklávy, která přešla v roce 1999 opět pod správu Číny jako její zvláštní administrativní oblast. Majitel, 89letý Stanely Ho, který je s odhadovaným jměním 3,1 miliardy dolarů 13. nejbohatším mužem v Hongkongu, dělí na sklonku života své impérium. Rozsah jeho majetku, ale také počet členů rozvětvené a rozhádané rodiny naznačoval, že nepůjde o jednoduchý právní úkon. "Král hazardu" si v průběhu života pořídil čtyři oficiální manželky, s nimiž měl nejméně 17 legálních dětí. Stanley Ho již přes právníky spory o majetek s rodinou řešil. Sestra Winnie jej vinila z toho, že jí na dividendách dluží 386 milionů dolarů. Soudní spor v roce 2008 sice definitivně prohrála, o to více však bratra pomluvila v bulváru. Již tehdy bavila sága rodiny Ho obyvatele Macaa i Hongkongu. Reality show posledních týdnů nicméně předčila veškerá očekávání. Churavějící Ho 25. ledna nejdříve všechny své miliardy rozdělil, ale druhý den si to rozmyslel a nejbližší příbuzné obvinil, že jej chtějí okrást. A ani ne 24 hodin poté opět otočil. Obklopen několika členy příbuzenstva spokojeně seděl v invalidním vozíku, na který je upoután od roku 2009, a do kamery odrecitoval, že je vše v pořádku a že nikoho žalovat nebude. Posléze však rodinný právník Gordon Oldham přispěchal s tvrzením, že starý pán byl k vystoupení v televizi donucen a že chce údajně dál vládnout svému impériu. A ještě tentýž den Stanley Ho žalobu na vlastní rodinu skutečně podal. Zmatky tím ovšem neskončily. Po pěti dnech přišel další obrat o 180 stupňů. Miliardář vystoupil v duchu prohlášení "odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil" a žalobu stáhl. Dokonce se rodině omluvil a právník zmizel ze scény. Poslední dějství života kontroverzního miliardáře je stejně barevné jako jeho dosavadní život.

HRÁČSKÁ VÁŠEŇ – ZLATÁ ŽÍLA

Stanley Ho se narodil v roce 1921 do bohaté a známé hongkongské rodiny s euroasijskými kořeny. Když mu však bylo třináct let, otec ztratil téměř veškeré peníze na burze a po bankrotu ženu a děti opustil. Dva nejstarší bratři spáchali sebevraždu, a tak přešla mužská role na mladého Stanleyho, který se začal starat o matku a dvě starší sestry. Studia na prestižní Hongkongské univerzitě nedokončil, nakonec dal přednost byznysu. Až v roce 1984 mu Univerzita v Macau udělila čestný doktorát v oboru sociálních věd. Od té doby doktorský titul velice rád používal. První peníze si vydělal pašováním zboží do Macaa v průběhu druhé světové války. Díky neutralitě Portugalska zde vznikl japonský protektorát, který na rozdíl od okupované jižní Číny a Hongkongu v té době dokonce prosperoval. Mladý Ho brzy otevřel svá první kasina, což v úvodu představovaly zakouřené místnosti přeplněné chronickými hráči, prostitutkami a lichváři čekajícími na své oběti. Hazardní hry byly v Macau legalizovány již v roce 1847. Tehdy šlo o jedinou možnost, jak vyřešit ekonomické problémy kdysi slavného a prosperujícího přístavu, který přišel o svoji pozici na úkor sousedního ambicióznějšího Hongkongu. Stanley Ho starou tradici před 40 lety oprášil a později ji rozvinul do obřích rozměrů. Díky němu hráčský byznys v Macau přerostl v průmysl. Ne náhodu ho dnes označují za "krále hazardu".

KONKURENCI USTÁL

V roce 1960 otevřel Stanley Ho svůj první luxusní hotel nesoucí jméno hlavního města Portugalska. Stará Lisboa připomíná velkou čínskou ptačí klec a impozantní mramorové lobby zdobí unikátní sbírka cenných jadeitových suvenýrů majitele. Hotel stojí vedle nové Grand Lisboa a pamatuje časy, kdy se Macau říkalo Monte Carlo Orientu. V souvislosti s boomem posledního desetiletí a otevíráním nových kasin v americkém stylu se však o dnešním Macau mluví spíše jako o čínském Las Vegas. Miliardář investoval postupně do luxusních nemovitostí v Hongkongu, ale také v Portugalsku a ve Vietnamu. Jedno kasino otevřel nedávno dokonce i v severokorejském Pchjongjangu. Jeho podnikání však provázely fámy o mafiánských praktikách, což mu za hranicemi Asie příliš velkou úctu nepřinášelo. Jeho firma Shun Tak Holdings vlastní mimo jiné i monopol na lodní a helikoptérovou dopravu mezi Hongkongem a Macaem. V roce 1962 založil se třemi dalšími partnery svoji hlavní společnost Sociedade de Jogos de Macau (SJM), která dnes provozuje v Macau sedmnáct kasin a čtyři podniky s hracími automaty. Lukrativní monopol SJM na tento druh byznysu ukončila vláda v roce 2002. Poté ve městě vyrostlo několik nových kasin a na scéně se objevili američtí investoři jako Kirk Kerkorian a Steve Wynn. Dalším rivalem SJM se stal také Sheldon Adelson, a to díky impresivnímu gigantickému projektu kasina The Venetian. Tato replika obdobného komplexu jako v nevadském Las Vegas sice vznikla v Macau později, stála však dvanáct miliard dolarů a je mnohem větší. "Úspěch jednoho tržního modelu nemůže být jednoduše přenesen na další," uvedl Stanley Ho v červnu 2009, když zpovzdálí pozoroval zahájení provozu Venetianu. Nezapůsobily na něj ani čtyři tisíce luxusních pokojů, konferenční centrum, stadion, ale ani umělé kanály, po nichž jezdí italské gondoly. "Ignorovat speciální charakteristiku Macaa a duplikovat Las Vegas anebo Atlantic City nemůže být úspěšná strategie," poznamenal tehdy. Měl částečně pravdu, SJM má i dnes mezi šesti držiteli licencí nejvyšší tržby. Z loňských výnosů v celkové hodnotě 28 miliard dolarů, si připsal přibližně 30 procent. Pro zajímavost kasina v Macau dnes mají čtyřikrát vyšší zisky než podobné podniky v Las Vegas. Také z více než 70 procent plní státní pokladnu, letos to bude 7,17 miliardy dolarů, a to díky dani ve výši 35 procent, kterou jsou povinna odvádět přímo vládě.

MAJETEK I MANAŽERSKÉ POSTY

Právě o podíl ve společnosti SJM, jejíž tržní hodnota se odhaduje na devět miliard dolarů, se sváděl mezi členy rodiny největší boj. Novou majitelkou více než poloviny akcií by se přes soukromou firmu STDM měla překvapivě stát třetí žena Ina Chan, která se dlouho držela v pozadí. Zbytek Stanley Ho "spravedlivě" rozdělil mezi pět dětí druhé manželky. Patří mezi ně i syn Lawrence Ho, výkonný ředitel Melco Crown Entertainment, což je další provozovatel kasin v Macau. Zatímco se Lawrence spojil s australským miliardářem Jamesem Packerem, jeho sestra Pansy Ho založila joint venture s americkým MGM Mirage. Pansy se však nevěnuje pouze konkurenčnímu americkému kasinu, pracuje pro otce i jako ředitelka Shun Tak Holdings. Sestra Daisy jí dělá zástupkyni. Mohlo by se zdát, že při posledním dělení odešla s prázdnou nejambicióznější, nejvlivnější a také nejmladší čtvrtá manželka Angela Leongová. Tato bývalá učitelka tance, která se jako řádná členka parlamentu věnuje i politice, je však zajištěna více než dost. Koncem prosince byla totiž pověřena vedením SJM, při této příležitosti získala také sedm procent akcií společnosti. Kvůli zmatkům kolem dělení majetku klesla cena akcií SJM na burze v Hongkongu o pár procent. Obdarovaní členové rodinného klanu nemusejí mít z budoucnosti obavy. Podmínkou však je, že si přestanou dělat naschvály a začnou v zájmu firmy kooperovat. Situace se poté může stabilizovat a příjmy z kasin opět porostou. Podle odhadů o dalších 30 procent. Příslibem jsou davy turistů z Číny přijíždějící do Macaa především kvůli hráčským příležitostem, které na území ČLR nemají. Díky novému a rychlejšímu vlakovému spojení (funguje od ledna) by se jejich počet mohl letos zvýšit z loňských dvanácti milionů až na dvacet milionů. Zlatá žíla v Macau, na kterou byl Stanley Ho napojen po desetiletí, jen tak nevyschne. Přejde pouze do jiných rukou. Pokud si to starý pán nakonec ještě nerozmyslí.

Zdroj:Euro

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.