Michal Mejstřík - Čína nás vždycky překvapuje

17.08. 2010 Reportáže, analýzy, rozhovory
Profesor MICHAL MEJSTŘÍK jezdil do Číny jako poradce Evropské komise a školil tam auditory, konzultanty a KOMUNIKOVAL S VELKÝMI FIRMAMI, které tam přišly ze Západu. Dělal také podklady pro strategii obchodních vztahů mezi Českem a Čínou.

Co vás v Číně překvapilo? Čínská mentalita je kulturně odlišná a poznamenaná lety nedostatku. Oni vycházejí z jiných informací. Spoléhat se pouze na data není úplně jejich šálek kávy. Pro ně není důležitá firma, ale člověk. My známe princip ze západních firem, kde rotují šéfové firem po třech čtyřech letech. Číňanům je to úplně cizí. Třeba u Volkswagenu říkali, že jsou zvyklí pracovat s člověkem. "My máme radši pana Hahna než nějakého nového šéfa." Pro ně to byl člověk, s nímž udělali první byznys, a tomu důvěřují. Jaký je zájem o Čínu v zahraničí? Mám syna, který nastoupil do London Business School. Teď vybírali studenty na praxi po světě, případně do škol. A všechny americké školy říkaly: Primárně chceme Indy, Číňany a případně ty, co ovládají jejich jazyky. Jak se Čína změnila během krize? Významná část průmyslu je soustředěna v průmyslových zónách na jihu a pobřeží. Tyto exportní zóny měly status bezcelní zóny, takže když odtud firmy exportovaly, některé daně jim byly odpuštěny. Ale v okamžiku, kdy klesla poptávka ze zahraničí, nastala nečekaná situace - co se zaměstnanci? Lidé najímaní na dobu určitou byli propuštěni. A byly to desítky miliónů lidí. Všichni se tehdy ptali, proč nedají šanci podnikům v exportních zónách, aby exportovaly dovnitř Číny. Jenže byly podniky, které vznikly na zahraniční vývoz a mají na něj daňové slevy. Kdyby prodávaly zboží dovnitř Číny, zlikvidovaly by domácí průmysl. Takže mnoho lidí přišlo o práci. Díky pomoci bank na projekty financované čínskou vládou pak byli tito lidé najati na infrastrukturní stavby uvnitř Číny, jež zoufale chybějí. Do toho na konci minulého roku začala znovu stoupat poptávka po exportu, a tedy i po zaměstnancích. Ale těm se zpět nechtělo, protože už práci měli. Ve chvíli, kdy už ti lidé scházejí, začaly v Číně nové procesy. Někteří zaměstnanci začali stávkovat, že chtějí vyšší mzdy. A to je v Číně něco naprosto převratného. Takže lze čekat prudké zvýšení životní úrovně? Číňané dostávají vyšší mzdy a současně více utrácejí nejenom za běžné potřeby, ale například za automobily. A protože jsou silnice velmi rychle stavěny, tak se tam loni prodalo asi 14 miliónů automobilů, což bylo nejvíc na světě. Přitom Číňané začínají automobily sami více vyrábět. Ne všichni v Číně si zatím mohou auta koupit, ale už je tam tak 100 miliónů lidí, kteří jsou poměrně bohatí. A ti si kupují automobily, nemovitosti a tak dále. Všichni si uvědomují, že ten trh je obrovský a je jen otázka času, kdy se ta poptávka nasytí. A když ji chtějí firmy nasytit, tak tam musí dát tu nejlepší světovou technologii. Ne tu, jež využívá levné pracovní síly, ale dokonce i tu, která používá kvalifikovanějších pracovních sil. A tím pádem se Čína dostává na špici i technologicky. Ale rozdíly tam jsou stále obrovské, ne? Je to Čína více tváří - chudého venkova, ale i obrovských bank s obrovskou silou. Kvůli exportu drží Čína asi 2,3 biliónu dolarů a ty investuje do amerických finančních instrumentů, do dluhů v eurech. Navíc se Čína vydala za hranice. Investuje zejména v oblasti energetiky a zdrojů surovin, hlavně v Latinské Americe a Africe. Zvolili netradiční strategii, kdy často pomáhají projekty postavit, nejen zafinancovat. V minulosti se vyjednávalo s různými typy představitelů místní moci, kteří slíbili demokratizaci země a často to skončilo tím, že přijali úvěry a s demokratizací byl konec. Čína si vytvořila strategii, kdy nekupuje suroviny, ale zdroje surovin. Kromě formy vlády je tu i další kritizovaná věc: ekologie. Oni si teď vyhlásili, že se budou více orientovat na ekologicky orientované výrobky, což má zajímavé souvislosti. Nejenže jsou schopni zaplavit poušť Gobi efektivní fotovoltaikou, ale současně zjistíte, že 90 procent panelů v Česku je právě z Číny. Číňané jsou úspěšní i ve větrné energii. Třeba česká firma Wikov je významným dodavatelem složité technologie převodovek pro větrné elektrárny do Číny. Což je pro nás velmi dobrá zpráva. Takže katastrofa nepřijde? I pro člověka, který tam je poměrně často, je čínský vývoj znova a znova překvapením. Sám jsem za léta, co tam jezdím, viděl tolik katastrofických předpovědí, že pochybuji o tom, kdo je schopen vývoj v Číně spolehlivě předpovědět.

Zdroj:Rx

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.