Čína zahájila výcvik šesti kosmonautů, dva poletí do vesmíru

08.07. 2005 Čínské komentáře
PEKING - Čína zahájila výcvik šestice pilotů, z nichž dva poletí letos v září do kosmu na palubě vesmírné lodi Šen-čou-6. Oznámily to místní sdělovací prostředky. Vypuštění kosmonautů na oběžnou dráhu kolem Země je dalším krokem ve ctižádostivých plánech čínského vesmírného programu.

Budoucí astronauti cvičí ve dvojících a vybrán bude pár, který vykáže nejlepší týmový výsledek. Podle čínských činitelů by měly brzy létat do vesmíru čínské posádky každý rok. První vesmírnou procházku uskuteční čínský kosmonaut v misi Šen-čou-7 a vlastní orbitální stanici chce Peking umístit na oběžnou dráhu do roku 2010. První pilotovaný čínský let do kosmu se na lodi Šen-čou-5 uskutečnil 15. října 2003. Mise trvala přes 21 hodin a zatím jediný "tchajkonaut" - jak Čína své kosmonauty označuje - elitní pilot armádního letectva Jang Li-wej obletěl Zemi na palubě vesmírného korábu čtrnáctkrát. Čína se tehdy, 42 let po Sovětském svazu a Spojených státech, stala teprve třetí zemí světa, která vyslala vlastními silami svého kosmonauta do vesmíru.

CTK

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.