ČÍNA: Popravy na objednávku

28.11. 2007 Reportáže, analýzy, rozhovory
V žádné jiné zemi na světě neexistuje takový boom ilegálního obchodu s orgány určenými k transplantaci jako v Číně. Ať jde o ledviny, játra či srdce, cokoliv z tohoto „zboží“ si bohatí zájemci ze zahraničí mohou objednat. Čekací doba čtrnáct dnů až měsíc. Ceny od 30 do 170 tisíc dolarů.

Co se za tímto obchodem skrývá, objevily loni 17. března exilové čínské noviny Epoch Times. Otiskly výpověď ženy, o níž psaly jako o Annie, ale s velkou pravděpodobností nejde o její pravé jméno. Tato dáma byla provdána za neurochirurga v nemocnici v Sujiatunu. Její muž náhle začal nosit domů neuvěřitelně velké sumy peněz. V noci ale měl od té doby těžké sny a probouzel se celý zpocený. Po nějaké době to lékař již nevydržel a své ženě se přiznal. V jejich nemocnici ve sklepě je tajné vězení, v němž jsou tisícovky vězňů ze zakázané sekty Falun-Gong. Slouží jako skladiště náhradních orgánů. On sám prý nejméně tisícovce vězňů odebral z očí zdravé rohovky. Ve věznici se popravuje na objednávku. Tyto zprávy obletěly celý svět a v minulých dnech se k nim vyjádřil i poslanec německého bundestagu Konrad Schily (FDP). Prohlásil, že tam, kde ekonomický úspěch je jedinou legitimací nesvobodného politického systému, jde o logický důsledek: i každý jedinec může svou smrtí přispívat k vylepšení ekonomiky. Orgány se odebírají popraveným zvláště ve vojenských nemocnicích, které jsou převážně tímto způsobem financované. Doslova pan poslanec řekl, že v Číně vládne vraždící kapitalismus. Bojovníci za lidská práva jsou osamělými běžci a nemají moc možností výsledky svých rešerší publikovat. Největší selhání ale vidí Schily na straně Evropské unie, či spíše naší celé civilizace (řada zákazníků je z USA), která nad tímto počínáním zavírá oči. Jako alibi nám podle Schilyho slouží zkušenost z dvacátého století, že svobodný trh přináší demokratizaci. Jenže jak ukazuje Čína, v tamních poměrech tato zkušenost zásadně neplatí. Čína dokázala propojit volný trh s autoritativním, totalitním systémem. I kdyby se tento model týkal pouze Číny, bylo by to už dost zlé, protože tam žije 1,3 miliardy lidí, ale Čína již tento vražedný kapitalismus začíná vyvážet i do Afriky, jak je vidět v Zimbabwe. A to už je na pováženou. Německý poslanec vyzývá k tomu, aby uzavírání obchodních smluv s Čínou bylo doprovázeno tlakem na dodržování občanských práv a svobod v oblasti, v níž působí dotyčný podnik, se kterým se smlouva uzavírá.

Karel Hvížďala (Euro)

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.