První čínská auta v Evropě

08.07. 2005 Podnikání v Číně
Do belgického přístavu Antverpy dorazily první čínské osobní automobily určené pro náročný trh v západní Evropě. Jde o japonský model Jazz z automobilky Honda, vyrobený v Číně.

I když jde zatím jen o zanedbatelné tisíce dovezených aut, Čína tím začíná perspektivně ohrožovat evropské výrobce automobilů, kteří se potýkají se slabou poptávkou po vlastních modelech, uvedla agentura Reuters. Nizozemský obchodník s automobily Peter Bijvelds má již kupce pro 200 pětidvéřových sportovně užitkových vozů Landwind. Očekává, že jich letos prodá asi dva tisíce kusů. Bijvelds již prodává levné čínské vozy, vyráběné firmou Jiangling Landwind Motor ze skupiny Jiangling Motors, za téměř poloviční ceny, než má jeho nejbližší konkurent. Dealer z vesnice Erp v jihovýchodní části Nizozemska má s čínským výrobcem pětiletou exkluzívní smlouvu na prodej vozů v 27 evropských zemích. Nyní jedná o vytvoření distribuční sítě v Belgii, později ji chce rozšířit na celou Evropu. Cena vozu Landwind v Nizozemsku činí 17 tisíc eur, což je asi 510 tisíc Kč, včetně daně. Bijvelds na vozech provádí malé úpravy, aby vyhovovaly evropským emisním normám. Jedna z verzí Landwindu je vybavena dieselovým motorem od GM s obsahem 2800 ccm. Vozy jsou také s benzinovými motory Mitsubishi o obsahu 2000 nebo 2400 ccm.

CTK

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.