Tisíc Číňanů píše prezidentovi: Chceme demokracii!

29.08. 2007 Reportáže, analýzy, rozhovory
Výzvám k nastolení demokracie a respektování lidských práv čelí čínská vláda s blížícími se Olympijskými hrami nejen ze zahraničí, ale už i doma.

Více než tisíc disidentů, právníků, profesorů, intelektuálů, novinářů či aktivistů v boji s nemocí AIDS se odhodlalo k odvážnému činu. Zveřejnilo otevřený dopis prezidentovi Chu Ťin-tchaovi. Signatáři ho vyzvali k demokratizaci, respektování svobody slova a k propuštění politických vězňů.

Strana prý neplní slib

Dopis navíc dali k dispozici zahraničním novinářům, mezi prvními ho zveřejnila agentura Reuters. "Podle čínské ústavy je Komunistická strana povinna naplňovat slib, že bude zemi vládnout na základě zákona a bude chránit lidská práva," uvádí se v prohlášení. Dopis dále pokračuje bezprecedentní kritikou. "Bezpečnostní složky a justice ale místo toho zavírají mnoho novinářů, spisovatelů, právníků a aktivistů jenom za to, co si myslí." Kritická výzva je adresována prezidentovi před 17.sjezdem Komunistické strany, který se uskuteční v polovině října v Pekingu. Prezident Chu Ťin-tchao je zároveň předsedou strany.

Čínský blogger skončil v blázinci za kritiku režimu

Čínský režim vězní stovky svých kritiků. Velmi tvrdě v posledních měsících vystupuje zejména proti internetovým bloggerům. Padesát lidí je ve vězení za své články na internetu, dalších třicet je ve vazbě. Příkladem je spisovatel Lu Gengsong (Lu Keng-sung), který byl minulý týden zadržen a obviněn z vyzrazení státního tajemství a podněcování k rozvracení státu. V otevřeném dopise signatáři vyzývají k jeho propuštění. Čínští disidenti komunistický režim stále častěji kritizují prostřednictvím svých blogů na internetu. Musí ale čelit zastrašování. Dokazuje to i případ Che Wej-chua, kterého úřady proti jeho vůli drží na psychiatrii. O případu informovala nevládní organizace Reportéři bez hranic. Che patřil mezi přední čínské bloggery a přispíval na internetový server boxun.us, který sbírá neoficiální zprávy z Číny. Kromě toho také v čínštině provozoval své stránky, na nichž upozorňoval na nešvary režimu. Che dostal předvolání k výslechu poté, co v červenci na svém blogu kritizoval zvýšení cen vepřového a předpověděl komunistické straně kvůli zkorumpovanosti brzký pád. Ještě předtím však policie prohledala jeho byt ve městě Cheng-jang v provincii Chu-nan a odnesla si s sebou Cheův notebook. Čínský disident skončil na psychiatrii bez jakéhokoliv soudního řízení. "Je na psychiatrii, dostal se tam tento měsíc," řekla novinářům z Rádia svobodná Asie Cheova matka. Není to ostatně poprvé, co bloggerovi úřady vyhrožovaly. Na psychiatrii byl zavřen již v roce 2004, loni v létě ho zase srazil motocykl. nternet zůstává jediným médiem, kde se Číňané mohou dozvědět neoficiální informace o režimu. Pokud se ovšem na zpravodajské servery dostanou. Cenzura internetu a filtrace e-mailů je totiž poměrně běžnou praxí.

Ostře sledovaný sjezd

Říjnový sjezd Komunistické strany Číny je očekáván s napětím. Čtyřiašedesátiletý Chu Ťin-tchao by na něm měl určit svého nástupce, který zemi povede po jeho odchodu. Sám Chu se dostal do čela režimu v roce 2002, když nahradil odstupujícího veterána Ťiang Ce-mina. Jde už o sedmnáctý sjezd strany. Ten první se konal za účasti Mao Ce-tunga v červenci 1921. Mao Ce-tung (1949 až 1976) Chua Kuo-feng (krátce po smrti Maa) Teng Siao-pching (1978 až 1992) (nebyl oficiálně předsedou strany) Ťiang Ce-min (1992 až 2002) Chu Ťin-tchao (od 2002)

Zdroj:Aktualne

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.