Neuměla číst, a tak ji její čínští rodiče ukopali k smrti

02.06. 2007 Reportáže, analýzy, rozhovory
Číňané mají na své děti vysoké nároky a očekávají od nich ve škole výborný výkon.

Čínský manželský pár ubil k smrti dcerku za to, že nedokázala přečíst jedno písmeno čínské abecedy. Holčičce byly tři roky. O tragédii v pátek informoval čínský list Beijing News. Otec Ceng a matka Čang ze středočínské provincie Che-nan byli za útok na dítě zatčeni. Rozčililo je prý, když jejich dcera nedokázala rozluštit znak ťiao, který označuje banán. Dítě skončilo s četnými pohmožděninami v nemocnici, kde zemřelo. Podle lékařů do něj dospělí museli kopat a bít ho. V květnu byla zatčena v jižní Číně žena kvůli podezření, že zabila čtyřletou dceru za to, že holčička nedokázala počítat. Podle listu Beijing News se matka policii přiznala čtyři dny po vraždě. Předtím tvrdila, že dceru ztratila, když s ní byla na nákupu. Tělo dívky bylo objeveno na smetišti v jiném městě, než ve kterém rodina žila. Otec dítěte dokonce vypsal odměnu ve výši 50 000 jüanů (kolem 136 000 korun) za informace vedoucí k dopadení pachatele. Matka ale nakonec při výslechu přiznala, že dceru ztloukla do bezvědomí, když nedokázala napočítat od jedné do stovky. Nejprve se ji pokoušela přivést k vědomí, ale nakonec ji udusila. Prý z obavy z vysokých poplatků za lékařské ošetření a z toho, že by se manžel na ni zlobil.

Zdroj: ČTK

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.