Martinův komentář - týdenní souhrn 4.12.-17.12.2006

24.12. 2006 Čínské komentáře

Evropa si v Číně vyhlédla nového strategického partnera. Co přesně se strategickým partnerstvím rozumí v Bruselu, není zcela zřejmé. Jak vypadá takové partnerství v praxi, demonstruje nicméně v posledních dnech názorně nejnovější kolo studené obchodní války, tentokrát o čínské boty, na něž uvalila Evropská komise v říjnu dodatečné protidupmingové clo ve výši 16,5%. Po loňské „podprsenkové“ bitvě tak dochází na další část evropského šatníku, jenž se nakonec nepochybně zapojí do obchodních tahanic mezi Čínou a EU ve své strategické úplnosti, od ponožek po čepice. Zbrojní embargo uvalené Evropskou unií na Čínu po událostech ze 4.června 1989 zatím drží, protože nový strategický partner stále znatelně pokulhává v oblasti lidských práv. Že tato oblast nakonec přeci jen souvisí mj. i s obchodem, musela v září po adminsitrativních opatřeních čínských úřadů proti zahraničním poskytovatelům finančního zpravodajství uznat i Evropská komise. V čem tedy spočívá ono proklamované strategické partnerství? Prohlášení evropských ministrů zahraničí poněkud překvapivě naznačuje, že zřejmě v geopolitické spolupráci. Podobný postoj zastává již nějaký čas francouzská diplomacie a zejména francouzský prezident Chirac. Shodou okolností vychází právě v těchto dnech ve Francii hojně diskutovaná kniha „Chirac z Arábie“, která zevrubně analyzuje jiné strategické spojenectví, dlouhodobě prosazované francouzským prezidentem. Publikace hodnotí Chiracovy snahy o vybudování mostů s arabským světem jako totální fiasko. Výmluvné je v této souvislosti nejnovější prohlášení jednoho z předáků Al-Kájdy Aymana Zawahiriho, který výslovně označil Francii (spolu s USA a Británií) za největšího nepřítele islámu. Budování strategických partnerství si zjevně žádá více, než jen zbožná přání a konjunkturální úvahy. Pokud nejsou podložená sdílenými kulturními a politickými hodnotami, zůstanou z podobných partnerství nakonec vždycky jen prázdné deklarace.

Martin Hála
martin.hala@cinsky.cz

更多文章

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.