Dosud se svět třásl před čínským zbožím, které zaplavuje jeho trhy. Nyní do světa vyrazila i sama Čína a začala skupovat zahraniční firmy či zakládat nové – a svět se začíná třást i před ní samotnou a po politických intervencích padlo několik čínských investic v USA a Kanadě.
Čína investuje čím dál víc - a míří i do Čech
Zatímco ještě před deseti lety investovala Čína v zahraničí 128 milionů dolarů, loni to byl již padesátinásobek – bezmála sedm miliard. Čínské investice za poslední tři roky dosáhly ve světě přes 15 miliard dolarů - za tu sumu by si „koupila“ třetinu slovenské ekonomiky. Nyní zamířila i do Česka.
Příspěvek na Irák
Důvod čínských investic je jednoduchý. Říše středu má dlouhodobě přebytek vývozu nad dovozem. Za ten může buď nakoupit zboží na zahraničních trzích a nebo jej investovat. Dosud nejvíc investovala do amerických státních dluhopisů které tvoří třetinu z více než 800 miliard dolarů čínských devizových rezerv (fakticky tím zpevňovala dolar - financovala americký státní dluh a paradoxně i válku v Iráku). Poslední roky Čína změnila strategii: Začala investovat i do zahraničních firem - koncem roku tyto investice dosáhly 45,6 miliardy dolarů.
Čínské firmy – v drtivé většině jsou majoritně vlastněny státem - v zahraničí investují ze tří důvodů. Chtějí rozšířit své surovinové zdroje, proniknout na zahraniční trhy a získat vyspělé technologie. Čínské firmy tak již vlastní zdroje železné rudy, ropy nebo hliníku v Austrálii a Jižní a Severní Americe.
Naposledy tak China National Petroleum koupila kanadskou PetroKazakhstan za 4,2 miliardy dolarů. Šlo o největší čínskou investici v roce 2005. Na zahraniční rozvojové trhy úspěšně pronikl čínský výrobce domácích spotřebičů Haier nebo výrobce televizí Hisense. Nejúspěšnější je v tomto oboru největší světový výrobce televizorů TCL. Do jeho rodiny v posledních třech letech přibyl zkrachovalý německý konkurent Schneider či televizní divize francouzské firmy Thomson a výrobce mobilních telefonů Alcatel.
Asi nejznámější čínskou investicí je nákup hardwarové divize americké firmy IBM čínskou počítačovou jedničkou Lenovo z konce roku 2004. Akvizice se zdařila. Firma posiluje svou pozici v Asii, hodlá expandovat na zahraničních trzích a stala se třetím největším výrobcem počítačů na světě s osmiprocentním podílem na světovém trhu. Naproti tomu nákup britského Roveru čínskou Nanjing Automobile za 88,5 milionu dolarů zdaleka tak úspěšný nebyl. Číňané nebyli s to za půl roku krachujícího britského výrobce postavit na nohy a tak se stále neví co s tradičním producentem aut bude.
Vám to neprodáme!
Ne všude ale Číňany vítají s vidinou přátelské spolupráce. Loni ztroskotala nabídka čínské MinMetals na koupi kanadské těžařské jedničky Noranda poté, co tamní vláda vydala urychleně zákon, podle kterého může zabránit jakémukoli převzetí kanadské firmy zahraniční společností v případě ohrožení národní bezpečnosti. Neúspěšný pokus o převzetí americké ropné firmy Unocal čínskou China National Offshore Oil ukončila podobná intervence Sněmovny reprezentantů. Akvizice by totiž údajně ohrozila národní bezpečnost Spojených států. V podobném duchu se nesla i neúspěšná nabídka čínského výrobce spotřebičů Haier na převzetí amerického konkurenta Maytag. V tomto případě šlo navíc o obavu, že chce Haier získat technologie Maytagu, propustit místní zaměstnance a výrobu přesunout do Číny.
Letos čínské investice dorazí i do Čech. V Nymburce hodlá čínská firma Changhong, vyrábějící široký sortiment zboží od vojenských radarů po spotřební ekonomiku, postavit na zelené louce továrnu na montáž moderních LCD televizí za 245 milionů korun a zaměstnat až 300 lidí. Stavět začne příští měsíc a první televize sjedou z pásu v červenci. Changhong přitom provází pověst kontroverzní firmy, která má velmi dobré vztahy s politiky i policií a nejedná se svými konkurenty v rukavičkách (viz box).
Je tedy třeba se čínských investorů bát? Hlavní obava Kanady a USA při boji proti převzetí těžařských firem byla, že by se klíčové surovinové zdroje dostaly do čínských rukou a mohlo by to ohrozit dodávky pro stát, především v případě válečného konfliktu. Pomineme-li ale tato bezpečnostní hlediska, tak je bránění Číňanům v investicích kontraproduktivní. I kdyby nabídli jen peníze a výrobu přesunuli jinam, jejich prostředky mohou být využity na investice do jiných oborů. Čínské investice jsou v principu stejné jako jakékoli jiné. Přinášejí kapitál a nová pracovní místa.
Podobně pragmaticky hovoří i Czechinvest, který dojednával příchod Changhongu do Česka a slíbil mu úlevu na daních a příspěvek na rekvalifikaci zaměstnanců. „O jeho sporech nemáme dostatek informací. Nám jde o kvalitu projektu a zdraví společnosti, abychom měli jistotu, že se investice v Česku vyplatí,“ říká ředitel divize investic René Samek
Sedm měsíců za katrem
Changhong se před dvěma lety se dostal do problémů, ze kterých vinil svého amerického partnera Apex Digital, přes něhož prodával nejvíce televizí na americkém trhu. Changhong tvrdil, že mu Apex dluží půl miliardy dolarů, ten ale uznával třetinu. Když šéf Apexu David Ji chtěl v říjnu 2004 v Číně dluh osobně vyřešil, byl za podivných okolností zatčen a sedm měsíců vězněn v sídle Changhongu. Krátce nato se objevily dokumenty, ve kterých se Ji vzdává aktiv své firmy a převádí je na Changhong. Tehdejší ředitel Apexu dokumenty odmítl uznat a celá věc se dostala před americký soud, který ve věci dodnes nerozhodl. Ji byl po propuštění obviněn z falšování šeků a nesmí opustit Čínu. Pravda je, že Changhong úspěšně spolupracuje se světoznámými firmami jako je Toshiba, Philips nebo Microsoft, a s nikým jiným se do konfliktu nedostal.