Čínské kulinářské speciality

17.11. 2021 Čínská kultura a tradice

Tajemství tohoto šťavnatého, aromatického jídla je čas. Pomalé vaření po dobu několika hodin umožňuje vepřovému bůčku absorbovat víno a sójovou omáčku, která rozkládá mastné maso, čímž vzniká fantasticá struktura lahodného pokrmu. Tato další ze slavných čínských kulinářských specialit se váže k městu Hangzhou a jmenuje se vepřové dongpo (东坡肉).

VYBAVENÍ:
Hliněný hrnec, hrnec na pečení nebo hrnec z nerezové oceli, potravinářské provázky.

SUROVINY:
0,5 kg vepřového bůčku, 1 lžíce oleje, 3 stonky šalvěje, nakrájené cca 6 cm dlouhé kousky, 3 cm oloupaného zázvoru nakrájeného na plátky, 2-3 lžíce sójové omáčky, 2 lžíce tmavé sójové omáčky, 3 lžíce vína Shaoxing, 30-50 g cukru podle chuti

RECEPT NA PŘÍPRAVU:
Přiveďte hrnec s vodou k varu. Přidejte vepřový bůček a vařte 5 minut. Vylijte vodu, vyjměte vepřové maso z hrnce, opláchněte ho a osušte. Maso nakrájejte na čtverce o velikosti 4x4 cm. Kousky vepřového masa co nejpevněji svažte potravinářským provázkem, aby se maso při dušení nerozpadlo. Zahřejte hliněný hrnec nebo hrnec z nerezové oceli s olejem, osmahněte zázvor a šalotku, dokud nebudou vonět. Zalijte vodou a vařte 10 minut. Přidejte světlou sójovou omáčku, tmavou sójovou omáčku a víno, přiměřené množství vody, tak aby byl vepřový bůček zakrytý, a vařte na prudkém ohni. Vmícháme cukr, kousky vepřového masa kůží dolů a vaříme 5 minut. Snížíme teplotu na středně nízkou, na mírný stupeň varu, hrnec přikryjeme a vepřové maso dusíme 30 minut. Otočte vepřové maso kůží nahoru a pokračujte v dušení 1 1/2-2 hodiny, nebo dokud není vepřové maso dostatečně měkké. Podle chuti koření a cukr. Vepřové maso s omáčkou Dongpo podávejte s dušenou rýží nebo noky a zeleninou.

POZNÁMKA:
Po vyndání uvařeného vepřového bůčku přiveďte omáčku k druhému varu, aby zhoustla, přidejte cukr a další koření podle potřeby. Pokud dáváte přednost dušení celého vepřového bůčku, není nutný potravinářský provázek. Pro recept na vepřové maso Dongpo můžete použít běžné víno Shaoxing. Víno Shaoxing "Hua Tiao" dodá pokrmu výraznější a bohatší chuť.

A když si objednáte v restauraci vepřové dongpo (东坡肉, přinesou vám ho obvykle v miskách zakrytých pokličkou, to aby neunikla ani troška vůně. Po odklopení se v plné kráse představí šťavnatá, načervenalá krychlička vepřového, které bylo dušeno ve směsi sojové omáčky, cukru, koření a žlutého rýžového vína Shaoxing. Obvykle trvá tři až čtyři hodiny než má připravované maso tu správnou konzistenci – musí mít světlou barvu, musí být lehce olejnaté ale ne příliš mastné a musí být na povrchu jemně křupavé. Říká se, že dobře uvařeným dongpo projde bez nejmenšího odporu odshora až dolů (skrz kůrku, tuk i maso) tupá jídelní hůlka. Podává se s čistou rýží, případně v páře vařenými knedlíčky nebo noky. A pokud vám jméno přijde povědomé z literárních kruhů, nemýlíte se. Su Shi, známý také jako Su Dongpo, byl známý básník a literát, který zastával v jednom období svého života funkci guvernéra v Xuzhou. Nechal zde mimo jiné vybudovat hráz proti povodni a zachránil tak mnoho obyvatel před hrozícím živlem. Jako výraz díků mu při jednom ze svátků přinesli spoustu vepřového a vína Shaoxing, protože básník měl obojí ve velké oblibě. Su následně přikázal kuchaři vše uvařit a rozdat mezi dělníky, kteří vystavěli hráz. A kuchař příkaz pochopil tak, že má vařit vše dohromady – vepřové i víno. Nové jídlo lahodné chuti bylo na světě a jméno po dávném dobrodinci mu zůstalo dodnes. Jiná legenda zase praví, že v kuchyni měl Su zrovna hrnec dušeného vepřového masa na sporáku, když ho navštívil starý přítel a vyzval ho ke hře v čínské šachy. Vzhledem k tomu, že náročná hra vyžadovala soustřdění, Su ztratil pojem o čase. Zapomněl tak na své vepřové maso v hrnci na sporáku až do okamžiku kdy poklička upustila nádhernou vůni která ho tak zaujala, že přerušil i svou oblíbenou hru v čínské šachy. A tak vznikl tento kulinářský skvost.
 
 

Zdroj: KČK

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.