16. 4. 2021 | 13:18:33
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 16. 4. 2021
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Strategie čtyřiadvaceti znaků

Čínské komentáře - 17. 1. 2021 - Obnova věcného dialogu ČLR-USA a spolupráce obou zemí bude obtížná mimo jiné proto, že se tyto země vloni představily v době koronavirové v tak odlišném světle. Je obtížné rozumět Číně, která během zápasu s novým koronavirem a pod tlakem nejrůznějších sankcí plnila své rozvojové plány. Něco podobného ale předváděla už před třiceti lety. To si Západ – nikoliv poprvé a rozhodně ne naposled – ucpal uši a odmítal slyšet čínské vysvětlení událostí na náměstí Brány nebeského klidu. A zahájil politiku sankcí. Tehdy prý Teng Siao-pching, architekt politiky reforem a otevírání se světu, napsal 24 znaků, které jsou od té doby pokládány za strategii pekingské diplomacie.

foto

„Pozorovat chladnokrevně; upevňovat vlastní rozkolísanou pozici; zdrženlivě reagovat; držet se ve stínu; nenárokovat si vedení; plnit vlastní konkrétní úkoly.“

冷静观察 、 稳住阵脚 、 沿着应付 、 韬光养晦 、 决不当头 、 有所作为

Dějinotvorná řeka

Bez ohledu na globální počasí Čína loni plnila vlastní konkrétní úkoly – od vymýcení extrémní chudoby po návštěvu Měsíce. Letošní rok zahájila mimo jiné tím, že začala postupovat podle svého 14. pětiletého plánu s ohledem na výhledové cíle do roku 2035. V platnost vstoupil nový občanský zákoník. Symbolem tohoto přístupu ale může být událost zdánlivě na okraji všeho dění: od Nového roku vstoupil v platnost desetiletý zákaz rybolovu na jedné z nejdelších řek světa, na Jang-c’-ťiang – Dlouhé řece.

Jang-c’-ťiang – to není pouze 6300 kilometrů dlouhé říční koryto, to je také téměř polovina dějin Říše středu. Tou druhou polovinou dějin protéká Žlutá řeka, Chuang-che. V povodí obou řek přibližně deset tisíc let před naším letopočtem došlo k zázraku: člověk začal domestikovat rostliny i zvířata. Propojení těchto řek Velkým čínským kanálem představuje jednu z nejúžasnějších staveb, která udivuje nejen jako inženýrské dílo, ale také jako umělá geopolitická osa čínské civilizace. Dnes se staví několik kanálů směřujících od Dlouhé řeky na sever země, kam mají přivést potřebnou vodu.

Jang-c’-ťiang a Chuang-che utvářely čínskou civilizaci. Jenže čím více řeka nabízí, tím více může vzít. Jen roku 1931 zabily záplavy v Číně 2,5 až 3,7 milionů lidí, což je tragický rekord lidských dějin. Podle hrubých odhadů se Dlouhá řeka v období 618 až 1911 rozvodnila 223krát, tedy v průměru jednou za 5,8 roku. V moderní době byl na řece Jang-c’ záplavový cyklus 1,85 roku, katastrofické či vážné záplavy pokaždé za 3,8 roku.

Rozkolísaná pozice

Podle dostupných údajů ještě v polovině 50. let minulého století poskytovala oblast Dlouhé řeky více než 60 % sladkovodních ryb ulovených v Číně. Dnes je to méně než jedno procento. Výrazně vzrostla produkce dalších řek, ale i rybníků a umělých sádek. Ale nejen to. V roce 1950 za použití jednoduchých metod lovu bylo z řeky Jang-c’ vyloveno 420 tisíc tun ryb. Než začal platit zákaz rybolovu, klesl výlov na Dlouhé řece pod 100 tisíc tun ryb ročně, a to i s využitím moderních metod lovu.

Tato čísla však pouze symbolizují úroveň narušení celého ekosystému Dlouhé řeky. Proto ono radikální řešení: zákaz rybolovu na deset let v řece a jejích přítocích v deseti provinčních oblastech kolem řeky. Cílem je obnovit drasticky poničenou biodiversitu. Deset let bylo vybráno jako doba přibližně tří rybích generací. Je dokončován zákon, jenž by nejen sjednotil nejrůznější normy, které byly dosud přijaty, ale také odstranil jejich překrývání i nežádoucí lokální rozdíly a zohlednil nové zkušenosti. Pod ochranu by se mělo dostat celé povodí jako jeden ekosystém.

Přijmout takové rozhodnutí nebylo určitě snadné. Zákaz se týká 231 tisíc lidí a více než 11 tisíců lodí. Lidem bylo nutné zajistit nové zaměstnání a někdy i bydlení. Prudký rozvoj Číny se podepsal na mnoha problémech. Důležité je zaznamenat co nejdříve jejich závažnost a soustředit kapacity na jejich odstranění. Kapacity intelektuální i materiální s vědomím, že řešení problému zpravidla vytvoří problémy nové. To samozřejmě platí také o přehradě Tři soutěsky. Čínská výrobní ofenziva, která z této země učinila továrnu světa, si vyžádala ekologickou ofenzivu. Ta probíhá stejně razantně jako industrializace. Od zelených hesel Evropské unie se liší tím, že již několik let probíhá. Ale nejen tím. Brusel vyčlenil peníze a teď hledá projekty. Čína začala projekty, vyhodnocuje jejich provázanost, testuje jejich důsledky. Výhodu má Peking i v tom, že si peníze nemusí půjčovat či si je „vymýšlet“.

Vleklá válka

O strategii 24 znaků bylo popsáno mnoho stránek. Lze v ní hledat ohlas taoistické filosofie, která usiluje o dosažení cíle prostřednictvím nicnedělání. Možná je to ohlas dva a půl tisíc let starých představ Mistra Suna z knihy Umění války o vítězství bez boje. Nebo je to nová verze Mao Ce-tungovy koncepce vleklé války proti silnějšímu nepříteli. V každém případě může být strategie 24 znaků, právě tak jako moudrost Umění války, užitečná nejen na válečném poli a v politice obecně, ale také v osobním životě.

Henry Kissinger se v knize O Číně ptá, zda oněch 24 znaků bylo jen reakcí na aktuální problémy, či zda se jich Peking bude držet, „až bude dostatečně silný, aby je nemusel dodržovat“. A dodává, že „od odpovědi Číny na tyto otázky závisí velká část budoucnosti čínsko-amerických vztahů“.[3] Problém je ale složitější, tak trochu opačný: od budoucích americko-čínských vztahů do značené míry záleží, jaká bude čínská odpověď na Kissingerovy otázky. Někdo by mohl dokonce říci, že chladné nicnedělání stačí Číně k vítězství ve chvíli, kdy vnitřní spory v USA překročily – nikoliv zatím nezvratně – hranici užitečné diskuse.

Problémem strategie 24 znaků je, že ekonomika Číny je už tak velká, že ji nelze držet ve stínu. To ale neznamená, že Peking musí v mezinárodní politice postupovat obdobně jako Západ a Japonci, když se v 19. a 20. století po Dlouhé řece drali do Číny. Zdrženlivě reagovat, nenárokovat si vedení a podporovat partnerství velkých i malých států bez hegemonie může Peking i tehdy, kdy jeho ekonomika bude největší a technologie nejvyspělejší. Přestože provázanost domácí a globální ekonomiky narůstá, konkrétní úkoly bude mít i v budoucnu Čína především doma. Nejpravděpodobnější demografické prognózy naznačují, že přibližně v době stého výročí založení Čínské lidové republiky by měl začít výrazný pokles počtu obyvatel – což znamená, že populace bude stárnout. Stabilita země bude záviset na úrovni produktivity práce, nikoliv na nějaké expanzi západního typu. Čínská velikost by neměla být v tom, že bude silnější než současný hegemon. Skutečná velikost Číny by se měla projevit tím, že se stane nepostradatelným a spolehlivým partnerem v multipolárním světě.

Argument

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2021