27. 11. 2020 | 7:23:00
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 27. 11. 2020
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Koronavirus v Číně

Reportáže, analýzy, rozhovory - 13. 7. 2020 - „Temné stíny démona smrti se ještě vznášejí nad třemi obvody Wu-chanua jeden proletěl před mýma očima. Dnes se nakazil známý komentátor Hubei Daily a celá jeho čtyřčlenná rodina. Před měsícem marně žádalo lůžko v nemocnici. Zatímco čekal na přijetí v klinice, jeho nemoc se zhoršila a dnes zemřel,“ stojí ve zprávě, kterou Fang Fang napsala 20.února. Podobných hororových scén se v jejím deníku najde dlouhá řada,přesto při pohledu z Česka nejvíc překvapí, že se příběh čínského města v některých rozměrech neliší od toho, co zažila země ve středu Evropy.

foto

Už loni 10. prosince se na Jihočínském mořském trhu ve čtvrti Ťiang-chan nakazilo několik lidí a o šestnáct dnů později rozpoznal slavný virolog ČangŤi-sien, že běží o dosud neznámou nemoc. Městem se šířily obavy, zahnaly je však dvě odborné komise, které 10. ledna v televizi zveřejnily expertizu,podle níž se virus nepřenáší z člověka na člověka, proto je možné ho„kontrolovat a zastavit“. Experti nezměnili názor, ani když den poté prvníz nemocných zemřel a pár dnů nato se nakazil jeden z odborníků. Teprve 20.ledna oznámil slavný pneumolog Čung Nan-šan, že se virus přenáší z člověka na člověka a že úřady evidují čtrnáct případů nákazy mezi personálem nemocnic. „Nejdřív to bylo, jako kdyby mě někdo udeřil do hlavy, a hned poté mě popadl vztek,“ popisuje Fang Fang první šok. Už za dva dny město ovládla panika, že státní úřady zavřou jeho hranice a nechají obyvatele, ať si s virem poradí, jak umějí. Podle odhadů uteklo z města dva až pět milionů lidí, přesto bylo od 23. ledna na území desetkrát menším než Česká republika izolováno nejméně devět milionů obyvatel.Podmínky uzávěry jsou Čechům povědomé. Nikdo nesměl překročit městské hranice zevnitř ani z venku, většina obchodů či řemeslných provozoven bylazavřena, radnice občanům doporučila, ať vycházejí jen v nezbytných záležitostech, ve Wu-chanu byla navíc z provozu vyřazena městská doprava.Nebylo nutné nařizovat nošení roušek, protože kvůli strachu se bez roušky ven odvážil jen málokdo. Obyvatelé Wu-chanu roušky nešili,protože přinejmenším v okruhu spisovatelky Fang Fang si dokázali obstarat dostatečnou zásobu kvalitních respirátorů N95. Uzávěra Wu-chanu trvala 60 dnů a dalších šestnáct byl čas na rušení zákazů. Zákazy v Česku vydržely 41 dnů a „rozvolňovalo“ se další měsíc.

U nás přitom šlo na rozdíl od Wu-chanu o preventivní opatření. První oběť koronaviru Češi zaznamenali v druhém týdnu izolace, ve Wu-chanu to byly ještě před uzavřením města desítky a celkem nemoci podlehly čtyři tisícelidí, desetkrát víc než v tuzemsku. Proto si tamní občané zpočátku stěžovali hlavně na to, že městská správa zasáhla pozdě.

PAK PŘIŠEL JING JUNG

Počátkem února dosáhl počet nakažených ve Wu-chanu tří tisíc za den.Náladu Fang Fang shrnuje v jednom z odstavců napsaných 2. února: „Nebese zatáhlo, odpoledne začíná pršet. Situace nemocných, kteří bloudí při hledání volného lůžka v nějaké nemocnici, je tím zoufalejší. Když člověk vyjde před dveře, vypadá všechno v nejlepším pořádku, pokud odhlédnete od toho, že na ulicích skoro ustal provoz. Materiálně jsme dobřezajištěni. Wu-chan není v žádném případě předpeklí, jak si mnozípředstavují, ale klidné, krásné, rozlehlé město. Pokud člověk neonemocní, jde všechno obvyklou cestou,“ stojí ve Wuchanském deníku. Bylo možné nakupovat potraviny a léky, navštěvovat příbuzné, případně se proběhnoutv parku. Pak ovšem následují odstavce o tom, že nemocní seženou lůžkov nemocnici až po čtyřiadvacetihodinové frontě, pokud se nevrátí domůa nesmíří s osudem.Proto rostla nespokojenost, jak svědčí časté stížnosti, které spisovatelka zmiňovala na svém blogu. „Při vypuknutí epidemie, od počátečního rozšíření až k současné explozi, jsme situaci nejdřív špatně hodnotili, potom jsme otáleli a nakonec špatně reagovali. Nezachytili jsme nástup viru a od tédoby ho nemůžeme dohnat. Za to platíme mimořádně vysokou cenu,“napsala 3. února. „Jednoznačně vidíme, že se při vaření této epidemiespojily různé síly. Nepřítelem není pouze virus. Sami jsme svým nepřítelem,případně jeho komplicem,“ doplňuje o den později, přitom konkrétníodpovědnost přisuzuje „kádrům, které jen vysedávají na politickém školení a mlátí prázdnou slámu, ale nedokážou se postavit ke konkrétní práci“. Jejasné, že ve společnosti, „kde schází zdravý rozum a kde se pravda nehledá v tom, co se skutečně děje, se nemluví o zabíjení lidí, i když realitou je právě zabíjení mnoha lidí“.

V nespokojeném městě se objevily první známky protestů. Podnětem bylo nařízení z 6. února, kterým se izolace prodloužila o dalších čtrnáct dnů,a o den později pohřeb Li Wen-lianga, očního lékaře z hlavní wuchanské nemocnice, který 30. prosince jako první zveřejnil na internetu zprávy o novém koronaviru a dočkal se za to se sedmi dalšími lékaři šikany od tajné policie. „Okamžitě jsem napsala, že dnes večer pro něho bude plakat celýWu-chan,“ uvádí spisovatelka. Skutečně ve večerních hodinách značná částobyvatel namířila své mobily nebo baterky k nebi a světelný prouddoprovázela pískotem. Na internetu kolovalo video pohřebního vozu LiWen-lianga, který doprovázelo osm aut místních občanů, symbolizujících osm umlčených lékařů. Temnou náladu podtrhla o pár dnů později fotografie, která bez komentáře ukazuje, jak se před branami jednoho z hřbitovů vrší „hromada na sebe naházených smartphonů, jejichž majitelé se už změnili v popel“.

Po protestech změnily úřady strategii. Zprvu posílily represi, což Fang Fang zjistila tím, že jí byl zrušen blog, a ztratila tak možnost publikovat. Jenompřísnost však komunistickému vedení v Pekingu nestačila. Generálnítajemník Si Ťin-pching jmenoval 12. února do čela stranické organizace ve Wu-chanu svého dávného spolupracovníka Wang Čung-lina, novým šéfem komunistů v provincii Chu-pej se stal dosavadní starosta Šanghaje Jing Jung. Jejich prvním krokem bylo zpřísnění izolace; tato nová opatření,která vydržela přes měsíc, už Česká republika nenapodobila. Hlavní bylzákaz vůbec vycházet na ulici, člověk mohl maximálně vyvenčit psa na dvorku. Každý večer se u brány domovních bloků řadili zástupcijednotlivých domácností a čekali na dodávky potravin, které obstaralobvodním úřadem pověřený soused.

Z pohledu Fang Fang však změna nebyla jednoznačně k horšímu. Městská správa získala dostatečný přehled o obyvatelstvu, především se jí podařilootestovat bezdomovce a obyvatele okolních okresů, kteří ve městě uvázlipo jeho uzavření, a zajistit pomoc starým lidem, o které se nemohla postaratrodina. Také cenzura si přestala spisovatelky všímat, proto mohla Fang Fangdalší stránky deníku publikovat prostřednictvím své známé Er Siang.

Při pohledu zpátky je zřejmé, že při zásahu Jing Junga a jeho soudruhů hrál větší úlohu než boj s epidemií politický rozměr počínajících protestů.Izolace a hygienická opatření původního městského vedení zabraly ještě před nástupem nových vůdců, když počet nově nakažených klesl ke dvěma tisícům denně a trend pokračoval i v dalších dnech. Přísnější karanténa se mohla projevit až po dvou týdnech a je nutno připustit, že se projevila, když během pár dnů před koncem února poklesl počet nových případů z pěti set na stovku. Fang Fang se také od místních doktorůdozvěděla, že po druhém nebo třetím přenosu už není koronavirus taknebezpečný a na životě přestává ohrožovat přinejmenším mladší generace.Díky úplnému zákazu vycházení a důkladnější kontrole však byly v každémpřípadě vyloučeny jakékoli protesty, i když se izolace prodlužovala dalšítýdny až do chvíle, kdy počet nových případů klesl na nulu, přestože značnéčásti občanů v té době docházely poslední rezervy.

DOKONCE SLEDUJEME SERIÁLY

V té době se život stal peklem, proti kterému nelze protestovat. „Je to velká nuda. Dokonce sledujeme seriály, abychom zabili čas,“ napsal autorce jeden z jejích známých profesorů. Dobrodružství lidé zažili jen při shánění jídla.Rodiny musely úderem půl dvanácté v noci posílat objednávky na potraviny,přitom se mohlo stát, že náporem objednávek spadla síť. Od časného odpoledne musel jeden z členů rodiny čekat na dodávku, nejlépe se postavit do řady u brány svého bloku. „Máme číslo 114 a svou dodávku jsem dostala ve 22.56. Za mnou bylo odhadem asi 60 čísel,“ informovala spisovatelku švagrová 4. března.

Po nástupu Jing Junga si Fang Fang odpustila adresnou kritiku. Pouze nechápala, proč občané ve městě takřka zbaveném nákazy nemohou opustit domovy. Důsledně trvala na tom, že wuchanská bitva s koronavirem nebyla vítězstvím, ale selháním státní správy, které se musí vyšetřit, aby se neopakovalo a aby byli potrestáni viníci. Také se nemusela potýkat s úředními zásahy, ale s opakujícími se kampaněmi na síti, které se ji snažily znemožnit jako prominentku, jež si užívá výhod svého postavení,nedodržuje hygienické předpisy a nechává se platit nepřáteli Číny. FangFang se spokojila s tím, že své nepřátele označovala za lidi bez mozku,případně za „levicové extremisty“, kteří rozšiřují epidemii nenávisti, ještě horší než koronavirus. Nakonec jim ještě poděkovala. Jejich „zmatená logika, abnormální myšlení, rozporné názory, ubohá slovní zásoba a nízký charakter“ ukázaly, co jsou ve skutečnosti zač, a ji donutily, aby nezlenivěla a dopsala deník až do 24. března, kdy bylo oznámeno postupné uvolnění izolace.

Co je skutečně skandálního na údajném „čínském“ viru

Trumpova administrativa se pokouší vyburcovat Spojené státy do protičínské hysterie,

protože koronavirus možná náhodou unikl z laboratoře, a nikoli z trhu se živými zvířaty. Ve skutečnosti bychom si ale měli klást otázku, proč jsme v posledních letech tak často svědky přenosu virů ze zvířat na lidi. SARS, MERS, ebola, ptačí a prasečí chřipka, všechny tyto choroby mají svůj původ ve virech, které ze zvířat přeskočily na člověka a způsobily tak smrtelnou epidemii. Proč?

Peter Daszak je specialistou na infekční onemocnění a uznávaným „lovcem virů“. V plné ochranné zbroji vyráží do jeskyň obydlených netopýry a shromažďuje tam jejich krev nebo sliny ve snaze určit původ virů. V rozhovoru se mnou zněl jednoznačně: „Naše každodenní jednání zvyšuje pravděpodobnost pandemií. Musíme pochopit, že problém není v přírodě. Problém je v tom, jak se k přírodě chováme my.“

Nezapomínejme, že většina virů má původ ve zvířatech. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že ze zvířat se přenášejí tři čtvrtiny nových chorob postihujících člověka.

Koronavirus mohl jednoduše přeskočit na jednom z čínských tržišť, kde se zabíjejí a prodávají zvířata, což je praxe, jež by měla být po celém světě zakázaná. Spolu s expanzí lidské civilizace, tedy s výstavbou silnic, rozšiřováním zemědělské půdy, výstavbou továren a rozšiřováním dolů, však rovněž ničíme přírodní stanoviště divokých zvířat a zaháníme je blíže k lidským obydlím. Někteří vědci věří, že právě tato skutečnost zvyšuje pravděpodobnost přenosu chorob na člověka.

Zdá se například, že covid-19 má svůj původ v netopýrech, kteří jsou obzvláště dobrými virovými inkubátory. Vědci teprve zjišťují, co přesně se stalo, v předchozích případech jsme ale byli svědky toho, jak lidská rozpínavost přinutila netopýry, aby si hledali potravu v blízkosti farem, kde pak nakazili dobytek a skrze něj i lidi.

Celosvětově je kvůli konzumaci masa každoročně utraceno 80 miliard zvířat.

Existují však i jiné cesty. Tou nejpravděpodobnější je naše neukojitelná touha po mase. Jak lidé na celém světě bohatnou, konzumují více masa. Celosvětově je kvůli tomu každoročně utraceno 80 miliard zvířat. Většina dobytka pochází z průmyslových chovů, ve Spojených státech je to 99 procent, na světě pak 74 procent. To v praxi znamená natěsnat tisíce zvířat do prostoru, kde žijí v děsivých podmínkách pouhých několik centimetrů od sebe, což je situace jako stvořená pro inkubaci a přenos virů, které se s každým přenosem stávají agresivnějšími. „Průmyslové farmy jsou nejlepším nástrojem, jak vyselektovat co nejnebezpečnější patogeny,“ citovala nedávno novinářka Sigal Samuel ze serveru Vox biologa Roba Wallace.

Průmyslové farmy jsou také epicentry vzniku nových, vůči antibiotikům rezistentních

bakterií, jež představují další příležitost šíření nákaz mezi lidmi. Zvířata jsou

na průmyslových farmách zavalena antibiotiky a to znamená, že bakterie, které přežijí, jsou velmi odolné. Rezistentní bakterie každým rokem napadnou 2,8 milionu Američanů a podle CDC jich 35 tisíc zemře.

A pak je tu změna klimatu, která vše zintenzivňuje, proměňuje ekosystémy, vyhání živočichy z jejich přirozených stanovišť, vytváří tropické prostředí na místech, kde dříve vládlo mírnější klima. Časopis Scientific American píše, že „teplejší, vlhčí a proměnlivější prostředí v důsledku změny klimatu způsobuje (…) snazší přenos chorob, jakými jsou malárie, horečka dengue, žlutá horečka, virus Zika, západonilská horečka nebo lymská borelióza“. Se změnou ekosystémů se mohou probudit dřímající choroby, proti nimž postrádáme imunitu. V květnu 2015 vyhynuly během několika týdnů dvě třetiny světové populace malé antilopy sajga. Bakterie Pasteurella multocida, která ve zvířatech žila již dlouho, se náhle stala agresivní. Proč? Ed Yong z časopisu The Atlantic vysvětluje, že oblast, v níž se zvířata vyskytují, získala více tropický charakter a že rok 2015 byl obzvláště teplý a vlhký. „Když teploty a vlhkost významně stoupnou, sajga umírá. Klima je spouští, Pasteurella kulkou.“ Skutečným skandálem není, co nám způsobila Čína, ale co my všichni společně provádíme s planetou – a co také jenom my všichni společně můžeme změnit.

Zdroj: Echo, Respekt

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2020