18. 11. 2018 | 15:07:38
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 18. 11. 2018
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Svět se brání čínské ekonomické invazi

Podnikání v Číně - 30. 9. 2018 - Číňané dychtí po vyspělých technologiích. Pídí se po nich na zahraničních univerzitách, prostřednictvím kyberútoků a získávají je také koupí zahraničních firem. Spojené státy jsou čím dál obezřetnější, proto se čínský zájem zaměřuje na Evropu, kde výrazně přibylo čínských akvizic. Česko ústy Hradu naopak prosazuje co nejširší vztahy s Čínou.

foto

Zatímco česká prezidentská kancelář často jedná, jako by byla obchodním zastoupením Pekingu, vyspělé země už poznaly, že za čínskými investicemi není jen obchod. Víc než o značky jde Číně leckdy o citlivé informace a technologické know-how − často strategické povahy. A tak se dveře pro čínské obchodníky začínají přivírat.

"Čína představuje hrozbu nejen pro vládu, ale v konečném důsledku i pro celou naši společnost," uvedl letos v únoru na slyšení v americkém Senátu šéf FBI Christopher Wray. "Jsem proto toho názoru, že bychom měli jako celá společnost zareagovat."

Podle Wraye je cílem Pekingu oslabovat americkou vojenskou, ekonomickou, informační i kulturní sílu.

Netýká se to ovšem jen Spojených států; v popředí tohoto druhu čínských zájmů jsou i vyspělé evropské země.

Sběrači a trojští koně

Vědecká a technologická infiltrace začíná přímo u pramene: na akademické půdě. Podle pracovníků amerických tajných služeb se Číňané nespokojují jen s tím, že americká věda je velmi otevřená a své výstupy poněkud jednostranně zpřístupňuje celému světu. Kromě toho ještě získávají v akademickém prostředí osoby označované jako "sběrače", kteří shromažďují a předávají neoficiální informace včetně osobních dat a snaží se ovlivňovat dění na univerzitách tak, aby to prospívalo čínským zájmům.

Mnoho jich pochází z komunity zahraničních studentů, kterých je na amerických školách podle údajů ze školního roku 2015−2016 okolo jednoho milionu − a z toho třetina jsou Číňané. Zdaleka ne všichni pracují pro pekingskou vládu, experti ale upozorňují, že čínské instituce zajišťující výměnu studentů pracují na jiném principu než západoevropské. Týká se to zejména Confucius Institutes − v současnosti jich na různých univerzitách funguje 513 a dalších 1074 "Confucius Classrooms" je na základních a středních školách. Jsou přímo napojeny na čínskou vládu prostřednictvím tamního ministerstva školství a z Číny mocně financovány.

Od obdobných evropských organizací se liší i tím, že nejde ani tak o jazykové vzdělávání a kulturní výměnu, jako spíš o nástroj šíření čínské propagandy a získávání vlivu v orgánech univerzit.

Několik vysokých škol v USA a západní Evropě (University of Chicago, University of Pennsylvania, Lyon University, Stockholm University a další) už pro ně uzavřelo své brány kvůli narušování principů akademické nezávislosti. Komentátoři upozorňují, že "sběrači" pocházejí právě z Konfuciových líhní.

Číňané se musí prohýbat smíchy

Hlavní bojiště války o informace se ale odehrává jinde: na poli kybernetické bezpečnosti. "Spojené státy jsou předmětem útoku subjektů, které používají kybernetické prostředky k tomu, aby ovlivnily prakticky všechno, co se v zemi děje," uvedl Dan Coats, šéf Director of National Intelligence, kanceláře pracující přímo pro prezidenta USA.

To není nic nového, dokonce existují náznaky, že čínská aktivita v kybernetické válce během posledních let poněkud poklesla − ale jen proto, že se mění strategie. Útoky už nemíří na stále lépe chráněné vládní instituce, ale na jejich dodavatele ze soukromého sektoru a spolupracující univerzity.

Čína také zjistila, že technologická a jiná tajemství nemusí pracně dobývat prolamováním firewallů, když si je může jednoduše koupit − i s jejich dosavadním vlastníkem. Ukázkovým příkladem byla koupě kalifornské firmy ATop Tech, kterou převzala společnost Avatar Integrated Systems.

ATop se zabývala vývojem pokročilých čipových technologií pro zbraňové systémy, přesto vládním orgánům nějak uniklo, že za Avatarem stojí čínský kapitál.

Na infekci těmito penězi jsou obzvlášť citlivé technologické start-upy hladovějící po investorech. To si Číňané uvědomili nejpozději roku 2015, kdy vyhlásili strategii označenou jako Made in China 2025. Jedním z jejích významných bodů byl nákup zahraničních technologických firem. Právě v roce 2015 stouply čínské investice do amerických start-upů z 2,3 mi­liardy dolarů na 9,9 miliardy dolarů.

"Číňané se musí prohýbat smíchy a mít nás za blázny," prohlásil senátor Chuck Schumer. "Čína nám pořád krade naše intelektuální vlastnictví, které z nás udělalo to, čím jsme."

Pozornost se přesouvá k Evropě

Útok na data může mít i poněkud kuriózní podoby, včetně využití hraček. Loni v létě zakázala US Army svým jednotkám používání na trhu běžně dostupných dronů čínské firmy DJI kvůli blíže nespecifikovaným bezpečnostním rizikům. Někteří komentátoři soudí, že zákaz souvisí s dřívějším prohlášením jednoho ze zaměstnanců DJI, podle kterého společnost data získaná zákazníky pomocí svých výrobků dává k dispozici čínské vládě. Z podobného důvodu státní orgány USA zostřují bezpečnostní opatření i vůči jiným produktům pocházejícím z Číny a z Ruska.

Jedním ze zatím posledních amerických opatření proti čínské informační válce je zákon National Defense Authorization Act (NDAA) podepsaný Donaldem Trumpem letos 13. srpna. Jeho součástí je změna přístupu při kontrole zahraničních investic s nevyřčeným cílem omezení přívalu čínských peněz do amerických technologických společností.

Podobným způsobem v poslední době přitvrdila také Kanada a Austrálie. Číňané proto přesunuli zájem na vyspělé státy Evropy. Mezi čínské akvizice poslední doby patří legendární výrobce špičkových fotoaparátů Hasselblad, přední producent průmyslových robotů Kuka a další.

Zatímco objem čínských akvizic v USA za poslední rok klesl o 80 procent, v Evropě vzrostl o 39 procent. I západoevropské vlády ale začínají být ostražitější − Německo například chce omezit hranici, nad kterou musí s podílem neevropského kapitálu souhlasit vláda, na pouhých 15 procent.

Česko jde spíš opačným směrem: Hrad prosazuje co nejširší vztahy s Čínou. Symptomatické je, že čínské investice přesto klesají − v důsledku programu Made in China 2025 země omezila finance do fotbalových klubů či hotelů, aby zbylo víc na špičkové technologie. Těch v Česku moc není.

Přesto si tu Peking svá želízka v ohni opatruje. Vedle vlivu pro něj jsou zajímavé informace včetně osobních dat vybraných osob. Už proto, že Česko je součástí NATO, EU, Evropské kosmické agentury a dalších subjektů zacházejících se špičkovou vědou a technologiemi.

Zdroj: Ekonom

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2018