Žaloby čínských křesťanů, kteří nedostali v Česku azyl

16.03. 2018 Čínské komentáře
Křesťané v Číně patří k pronásledovaným komunitám. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Další nelegální křesťanské církve čínský režim potírá.Čínský prezident Si Ťin-pching varoval, že se Čína musí mít na pozoru před „nekalými náboženskými vlivy“z ciziny.

V Česku podle posledních statistik ministerstva vnitra ke konci loňského listopadu žilo 4370 Číňanů, kteří měli povolený trvalý pobyt. Dalších 2472 mělo povolený pobyt přechodný Čínští křesťané podali první žaloby na ministerstvo vnitra kvůli tomu, že jim nebyl udělen azyl. Žaloby budou řešit krajské soudy po celé republice podle regionu, kde nyní neúspěšní žadatelé bydlí. Řekla to právnička Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Hana Franková. Nezisková organizace zastupuje zhruba 30 žadatelů o azyl. Z žádostí, které zatím právníci prozkoumali, byly jen dvě úspěšné. Vnitro před dvěma týdny oznámilo, že azyl v Česku udělilo osmi lidem, dalších 70 žádostí odmítlo. Nyní uplynul poslední třetí týden, kdy si jednotliví žadatelé rozhodnutí vyzvedávali na úřadech. Informace o úspěšné či neúspěšné žádosti by měli mít k dispozici všichni čínští křesťané. Franková se k obsahu podaných žalob nechtěla blíže vyjadřovat. „Obecně pouze mohu říct, že si myslíme, že je dostatek podkladů k tomu, aby se dalo vyvodit, že jim hrozí pronásledování,“ uvedla Franková. Advokátka očekává, že správní úseky jednotlivých krajských soudů se budou žalobami zabývat za několik měsíců. Proti těmto verdiktům ještě bude moct být případně podána stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Neúspěšný žadatelé do závěrečného rozhodnutí mohou nadále v zemi zůstat. Teprve pokud bude žaloba definitivně zamítnuta, tak jim ministerstvo vnitra vydá příkaz, v němž bude termín, do kdy musejí Česko opustit. „V tomto případě se dá očekávat, že to bude velmi krátká doba,“ podotkla Franková. Rozhodnutí českých úřadů o udělení či neudělení azylu trvalo zhruba dva roky. Podle vnitra museli žadatelé prokázat, že ve vlasti čelili pronásledování. Pro udělení azylu podle ministerstva nestačila pouze skutečnost, že žadatel je členem menšinové komunity. Právníci ale argumentují, že vnitro zdůvodnilo úspěšné i neúspěšné žádosti podobnými argumenty. Rozdíl podle nich je pouze v tom, že úspěšní žadatelé byli v domovské zemi pronásledováni s vyšší intenzitou.

Následujme Polsko a Maďarsko – v pomoci křesťanům

„Je to jediná vláda na světě, jediná nenáboženská organizace, která pomáhá nám, křesťanům, zůstat v Sýrii. Bez postranních úmyslů, bez čehokoliv na oplátku. A za to srdečně děkujeme,“ řekl v listopadu uplynulého roku biskup válkou zničeného Aleppa Abou Khazen. Ta vřelá slova byla adresována polské vládě. Poláci pomáhali při rekonstrukci města a finanční prostředky zacílili konkrétním směrem – na křesťanskou menšinu, která ale ve svých institucích pomáhá všem bez ohledu na náboženství. Těmi postranními úmysly jsou asi míněny výtky, které se křesťanské menšině v Sýrii z bezpečí domova adresují snadno. Že je provládní, proasadovská. Hozenou rukavici pronásledovaných křesťanů zvedl i Viktor Orbán. Maďarsko se zavázalo, že každý rok pošle milion eur syrské pravoslavné církvi a milion syrské katolické církvi a přijme do stipendijního programu 250 křesťanských studentů z Blízkého východu. Jde o činnost nově vzniklého státního sekretariátu pro pomoc pronásledovaným křesťanům. Cílem sekretariátu je i zvyšovat citlivost veřejnosti vůči osudu pronásledovaných křesťanů a vydávat ročenku o jejich situaci ve světě. V Iráku, na území ovládaném kurdskou samosprávou, Maďaři staví domy a opravují církevní nemocnice. Na starost to má ministr pro lidské zdroje Zoltán Balog, kalvinistický duchovní. Česko, které jinak deklaruje podobný odpor k migraci z islámského světa, zaostává. Jistě, udělali jsme nepěknou zkušenost s některými iráckými křesťany, kteří pohrdli naším dobrodiním a vyměnili ho za německý příslib sociálu. Ne, nejsou to silná slova, znechucení z takového jednání je namístě. Na druhou stranu komunita čínských křesťanů žije v Česku dva roky za mnohem nekomfortnějších podmínek než předmětní Iráčané: neletěl pro ně vládní speciál, nedostali od státu bydlení, ani v „kravíně“; zažili si uprchlický tábor. Část se odtamtud dostala na vlastní pěst, část za pomoci křesťanských organizací – nicméně po dvou letech mají vlastní bydlení a práci. Jsou to převážně ženy a ničeho špatného se tu nikdo z nich nedopustil. Komu jinému by český stát měl dát alespoň humanitární azyl?

Zdroj: Echo, Lidovky, iDnes

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.