Úřady v severní Číně zbořily další křesťanský kostel

14.01. 2018 Reportáže, analýzy, rozhovory
Chrám Zlatý svícen, jak se velký moderní kostel se šedou fasádou ve městě Lin-fen jmenoval, sloužil podle serveru South China Morning Post celkem 50 tisícům křesťanů z širokého okolí. Policisté a vojáci ale prostor kolem něj uzavřeli, kostel naplnili výbušninou a vyhodili do povětří. Místní úředník, který má na starosti otázky související s náboženstvím, nejdřív zničení kostela popíral, jenže pak se na internetu objevil videozáznam demolice, který zveřejnil také Guardian.

Podle svědectví pastora z jiného nedalekého kostela, který ze strachu před perzekucí odmítl říci své jméno, se v úterý městem Lin-fen ozvala hlasitá exploze. Jakmile pastor výbuch uslyšel, spěchal ke kostelu, ale místo něj už našel jen trosky. „Na místě bylo víc policistů, než jsem dokázal spočítat. Bránili davu přihlížejících, aby se k ruinám přiblížili,“ řekl serveru. „Bylo mi smutno a teď se bojím, že budou zničeny další kostely, třeba i ten můj. Tenhle byl postaven teprve v roce 2008 a nebyl žádný důvod ho zničit.“ Stavba kostela Zlatý svícen před deseti lety stála zhruba 17 milionů jüanů, tedy asi 55 milionů korun. Pouhý rok po postavení v něm místní policie za asistence najatých výtržníků provedla zátah, při kterém ničila kostelní výzdobu, zabavovala bible a zatýkala vůdčí členy církve. Její pastor Jang Žung-li strávil sedm let ve vězení za údajné „organizování veřejnosti za účelem narušení dopravy“. Od propuštění v roce 2016 je pod stálým policejním dohledem. V Číně se ke křesťanství hlásí zhruba 60 milionů lidí. Čína oficiálně zaručuje svobodu vyznání, ve skutečnosti úřady veškerý duchovní a náboženský život silně regulují, což se týká i buddhistů a muslimů. Kostely musejí být oficiálně povolené a kazatelé musejí dodržovat pravidla předepsaná vládnoucí komunistickou stranou. Přísná omezení vedla k zakládání velkého množství neoficiálních „domácích“ církví, kde je možné praktikovat víru bez omezení. Úřady ale jejich představitele pravidelně zatýkají a někdy ničí i jejich budovy. Od roku 2013 se pak postup úřadů vůči křesťanům ještě přitvrdil. Během velkého zátahu v roce 2015 bylo odstraněno více než 1200 křížů z křesťanských kostelů a katedrál. Podle zpráv místních neziskovek čínská vláda fyzicky týrá a zatýká příslušníky schválených i nepovolených náboženských skupin za jejich vyznání. Křesťané se nyní bojí, že znovu přituhuje. Také proto, že ani ne před měsícem zničili úředníci kostel v sousední provincii. „Může to být nová metoda boje proti nezávislým církvím, které provozují kostel nebo se chystají nějaký postavit,“ řekl Guardianu Bob Fu, zakladatel křesťanské neziskovky China Aid, která sídlí v USA. „Může to být také předehra před zavedením nových pravidel týkajících se náboženských otázek, která začnou platit v únoru.“ Centrální vláda totiž nedávno zpřísnila zákony regulující náboženství: omezila počty soch, které smí být vně kostela, a také stanovila pokuty až 300 tisíc jüanů (cca milion korun) za „provozování nedovolených náboženských aktivit“.

Zdroj:Respekt

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.