Čínské protikorupční tažení - jen vloni ztrestáno na 280 tisíc funkcionářů

10.03. 2016 Reportáže, analýzy, rozhovory
Okolo 200 tisíc korupčníků si vloni vysloužilo „mírný trest“ a dalších 80 tisíc dostalo přísnější tresty. Bilance zveřejnil čínský parlament na své výroční schůzi.

Podle analytika BBC zabývajícího se Čínou Michaela Bristowa není pochyb o tom, že ohlášení výsledků protikorupčního tažení mělo připomenout shromážděným delegátům v Pekingu, že orgány budou v trestání funkcionářů pokračovat. Hlavním orgánem pro boj proti korupci je Ústřední výbor pro disciplinární inspekci (CCDI), který jen málokdy vysvětluje své metody a není jasné, co považuje za důkazy korupce. Ani poslední zpráva kromě zveřejněných čísel další podrobnosti neobsahovala, často není známá ani identita usvědčených korupčníků. Mocný úřad od roku 2012 ovládá Wang Čchi-šan, který mezi ostatními komunistickými aparátčíky udržuje strach z možného obvinění. Podle britského The Economist funkcionáři říkají, že „by raději potkali ďábla než pana Wanga“. Web ChinaFile.com k letošnímu lednu identifikoval téměř 1 600 potrestaných. Data potvrzují slova prezidenta Si Ťin-pchinga, že na pozoru se musí mít vysoce i nízce postavení funkcionáři a úředníci, pro něž se podle jejich postavení vžilo označení „tygři a mouchy“. Server také uvedl, že o funkci už kvůli úplatkům přišly desítky tisíc lidí. Sinologové upozorňují, že není možné zjistit, kolik lidí bylo odstaveno kvůli korupci a kolik v důsledku mocenských bojů uvnitř komunistického režimu. Korupci vyhlásil válku prezident Si Ťin-pching v roce 2012. Není dne, kdy by nepřinesla státní média zprávy o vyšetřování nebo potrestání úředníků kvůli úplatkářství, zneužití moci nebo dalších korupčních praktik, připomíná server BBC.

Zdroj: MF Dnes

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.