16. 12. 2017 | 17:47:33
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,316 Kč
$l
1 EUR = 25,890 Kč
$l
1 USD = 21,837 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 16. 12. 2017
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Obavy čínské vládnoucí vrstvy

Reportáže, analýzy, rozhovory - 11. 9. 2014 - Důvtipný experiment s mechanismy čínské cenzury internetu poodhaluje hloubi obav a záměrů státní moci v Číně.

foto

Není žádným tajemstvím, že internet v Číně není bezbřehým oceánem, na němž by se svobodně plavily osobnosti, projekty a myšlenky. Podle Amnesty International mají v Číně nejvíce uvězněných novinářů a kyber disidentů na světě. Čínské vládnoucí kruhy vždy hleděly na internet s krajním podezřením, a po sérii velkých protestů různého zaměření, jejichž účastníci se z významné části organizovali online, se rozhodly rázně zasáhnout. Ostatně, cenzura má v Číně velice dlouhou a úctyhodnou tradici. V roce 2013 sloužilo podle dostupných údajů v řadách čínské internetové policie přes 2 miliony příslušníků.

To už je úctyhodná armáda, alespoň z pohledu Evropana. Může nám to být k smíchu nebo naopak k pláči, může nás děsit až do morku kostí, můžeme soucítit s čínskými bloggery a vůbec uživateli internetu, kteří nejspíš nemají snadný život, každopádně ale jde o ohromující fenomén, který si z mnoha důvodů zaslouží pozornost. Po planetě bují snahy zavádět podobné systémy i jinde, protože nic neštve autokratické režimy tak mocně, jako pestrá a svobodná výměna informací.

Čínská cenzura internetu na první pohled nevypadá, že by byla přístupná systematickému vědeckému zkoumání vedenému zpoza čínských hranic. Ve skutečnosti to ale docela jde. Navíc se ukázalo, že unikátní a opovrženíhodnou čínskou cenzuru internetu lze tak trochu otočit vůči jejím tvůrcům. Přesně to udělali politolog Gary King z Institutu kvantitativních společenských věd na Harvardu a jeho dvě kolegyně, když se postupně dostávali pod kůži čínským internetovým cenzorům.

King a spol. nejprve mezi lednem a červencem 2011 stáhli miliony příspěvků z více než 1 300 stránek čínských sociálních médií. Z nich si pak vybrali cca 127 tisíc, na které se podívali detailněji. Jejich osud sledovali v reálném čase. Je fakt, že čínští cenzoři obvykle fungovali velmi svižně a většina smazaných příspěvků zmizela do jednoho dne po svém uveřejnění. Badatelé si zpočátku mysleli, že čínští cenzoři budou nejpřísněji hlídat výzvy ke změně politiky v Číně, kritiku vládních funkcionářů a specifická citlivá témata, jako je masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Čínská cenzura internetu ale podle všeho sleduje poněkud jinou, pro vědce překvapující logiku. Ukázalo se, že příspěvků, které vědci z Harvardu považovali za vysoce citlivé pro čínskou vládu, zmizelo jen 24 procent, což King s kolegyněmi hodnotí jako mírně nadprůměrnou intenzitu. Následně prověřili výtrysky online aktivity, k nimž docházelo po význačných událostech. Pokud šlo o kolektivní záležitosti, v nichž hrozilo srocení veřejnosti, tak se zdálo, že cenzura smetla podstatnou část příspěvků bez rozdílu.

Uvedená analýza cenzury z roku 2011, kterou v květnu 2013 publikoval časopis American Political Science Review, měla jednu podstatnou vadu. Nebrala totiž na zřetel příspěvky, které se nikdy neobjevily online, protože je už v zárodku sestřelil čínský automatický cenzurní filtr. King a spol. se ho rozhodli obelstít tím, že budou aktivně vytvářet příspěvky a sledovat, co se s nimi stane. S týmem asistentů v USA a přímo v Číně vytvořili na čínských blozích, mikroblozích a fórech experiment, s nímž se dostali mnohem dál, než v předchozím výzkumu.

Během tří 1 až 2 týdenních období vytvořili 200 uživatelských účtů na 100 různých stránkách a pak vyprodukovali 1 200 unikátních příspěvků. Některé z nich se dotýkaly kolektivních akcí, jako třeba demonstrací kvůli vládním záborům půdy, jiné zase nekolektivních záležitostí typu vyšetřování korupce vysokých úředníků provincie. Asistenti pro každou z vybraných událostí vytvořili provládní i protivládní příspěvky. Jak Kingův tým uvádí ve své čerstvé publikaci uveřejněné časopisem Science, příspěvky vyzývající k veřejné akci byly cenzurovány o 20 až 40 procent více než jiné. Příspěvky kritizující vládu ve skutečnosti nebyly cenzurovány průkazně častěji než ty, které vládu podporovaly, ani když ty kritické výslovně uváděly vrcholné čínské představitele.

Zdá se, že kritika státu slouží vládnoucí vrstvě v Číně jako užitečný indikátor nálad veřejnosti, ale jinak ji zřejmě nepřikládá zásadní význam. Podle výzkumu Kingova týmu naopak velmi ostře sleduje a v zárodku potlačuje prakticky jakékoliv spontánní akce veřejnosti. Toho se čínské vedení bojí jako čert kříže a vlastně to i odpovídá událostem, které přispěly k zavedení online cenzury v Číně. Mají strach z povstání. Socioložka Yu Xie z Michiganské univerzity v Ann Arbor k tomu dodává, že i když jde o metodologicky pozoruhodný výzkum, tak zřejmě v čínské cenzuře internetu přeceňuje roli celostátní politiky. Hlavní tíži každodenní politiky a také cenzury prý nesou spíše lokální funkcionáři, kteří jsou centrem moci hodnoceni podle schopnosti udržet stabilitu a klid. A je tedy velmi v jejich zájmu zabránit nezávislým veřejným akcím obyvatelstva.

Zdroj:ObjectiveSourceElearning

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2017