Málokdo za hranicemi Číny zastává názor, že strategie tamní komunistické strany vůči Tibetu funguje. Kombinace hospodářského rozvoje a politických represí měla smířit Tibeťany s čínskou nadvládou a oslabit jejich oddanost exilovému duchovnímu vůdci dalajlamovi. Místo toho však v Tibetu nadále panuje roztrpčení, zejména mezi mladými lidmi. Tibeťané ve všech tibetských oblastech Číny stále vystavují dalajlamův portrét, někdy i veřejně. Od března 2011 se upálila více než stovka Tibeťanů, a to zejména v tibetských částech provincií hraničících s Tibetskou autonomní oblastí (TAO) - jak Čína Tibet nazývá. Většina z nich svým činem mimo jiné volala po dalajlamově návratu do vlasti. Vzhledem k přítomnosti bezpečnostních složek a dalajlamově oddanosti nenásilí lze nepokoje snadno zvládat. Máloco tak nasvědčuje tomu, že by se čínští vůdci měli obávat nepříznivé budoucnosti: totiž že čínskou vládu v Tibetu lze udržet pouze trvalým nasazením početných ozbrojených složek. Proto je zarážející, že čínská akademička Ťin Wej, která vede etnologická a religionistická studia na ústřední stranické škole v Pekingu, volá pro "kreativním" novém přístupu. Protože tak navíc tento měsíc učinila veřejně v rozhovoru pro hongkongský časopis Asia Weekly, lze tušit, že má oporu na vysokých místech. Zpráva jednoho pekingského think tanku z roku 2009 zpochybnila oficiální tvrzení, že nepokoje v Tibetu v roce 2008 byly iniciovány ze zahraničí. Podle názoru profesora tibetských studií na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Roberta Barnetta je vystoupení Ťin Wej známkou toho, že po dvou desetiletích "v Číně znovu zaznívá debata o tvrdé vládní linii vůči Tibetu". Ťin Wej dokonce obvinila bývalé stranické šéfy v Tibetu ze "zaujatosti vůči provozování náboženských záležitostí". To podle ní "předznamenalo současné nahromadění pocitů křivdy". Jedním z bývalých stranických tajemníků v Tibetu (v letech 1988-92) byl i Chu Ťin-tchao, který straně posléze deset let předsedal na celostátní úrovni až do loňského listopadu, kdy funkci předal Si Ťin-pchingovi. Ti, kdo předpovídali, že se Si Ťin-pching možná projeví jako odvážnější reformátor než opatrný Chu Ťin-tchao, zatím pro svá tvrzení nemají příliš důkazů. Ve věci Tibetu se však v jednotné tvrdé linii objevuje alespoň náznak trhliny. Podobnou trhlinu jiní spatřují ve jmenování Jü Čeng-šenga vedoucím hlavní stranické politické skupiny pro Tibet a Sin-ťiang, region s muslimskou většinou na severozápadě země. Jü Čeng-šeng stojí v čele poradního orgánu, který má za cíl prosazovat národní jednotu. Dosavadní šéfové skupiny pocházeli z bezpečnostních složek.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…