28. 3. 2017 | 1:32:37
Výběr jazykové verze
cs csen encn cn
Nové články
E-mail
Login
Heslo
Počasí
Měnové kurzy
$l
1 CNY = 3,609 Kč
$l
1 EUR = 27,020 Kč
$l
1 USD = 24,813 Kč
Zdroj: ČNB
Aktualizace: 28. 3. 2017
Čas
Peking:
Praha:
Dnes se událo v Číně
Technology by DANTEM

 

Číňanům dveře dokořán

Reportáže, analýzy, rozhovory - 14. 6. 2013 - V roce 2020 Číňané podniknou 200 milionů zahraničních cest. Každý pátý turista na světě bude Číňan. 102mld. USD Tolik ve světě loni čínští turisté utratili. 83milionů Tolik zahraničních cest loni Číňané podnikli. 12 457korun Tolik průměrný čínský turista v Česku utratí za jednu návštěvu - to je dvakrát více než Rus. 145tisíc Tolik Číňanů loni navštívilo Česko...18tisíc ...a jen tolik jich bylo v roce 2005. Průměrný čínský turista při svém pobytu utratí více než návštěvníci z USA nebo Německa. Počet čínských turistů se během posledních sedmi let zvýšil osminásobně.

foto

Zájem o bohaté čínské turisty roste. Ve hře je i přímé letecké spojení.

V letošním prvním čtvrtletí čínští turisté v Česku utratili v průměru 12 457 korun. Vyplývá to ze statistik podaných žádostí o vrácení DPH při nákupech zahraničních turistů mimo EU nad 2000 korun, které zprostředkovává společnost Global Blue. "Hodnota nákupů čínských turistů patří k nejvyšším ze všech sledovaných zemí," říká Petr Klicpera z agentury CzechTourism. I proto v České republice přibývají iniciativy, které by pomohly zajistit větší příliv čínských turistů primárně do Česka.

Aktivní je v tomto směru podnikatel a lobbista Karel Muzikář starší. Právě on inicioval memorandum o partnerství Prahy s třináctimilionovým čínským městem Guangzhou, které v dubnu slavnostně podepsal primátor Bohuslav Svoboda. A nyní Muzikář tlačí na další část svého plánu: na benevolentnější českou vízovou politiku ve vztahu k čínským turistům. "Myslím, že máme kapacitu na to, abychom ročně vydali vízum sto tisícům Číňanů," říká. Jeho firma Comenius by na tom chtěla profitovat: nabízet průvodcovské služby v čínštině, provozovat incomingovou agenturu a zprostředkování víz přímo v Číně. České úřady se většímu počtu vydávaných víz nebrání, výrazný nárůst prý ale čekat nelze. "Číslo sto tisíc víz v tuto chvíli nepovažujeme za reálné. I vzhledem k jen pozvolnému nárůstu žádostí," říká Richard Krpač, velvyslanecký rada české ambasády v Číně, který jinak čínskou incomingovou turistiku považuje za velmi perspektivní. Významným impulzem pro větší příliv turistů z Číny by bylo zavedení přímé letecké linky. "Naše velvyslanectví v Pekingu otevření linky podporuje a zmiňuje ji při všech relevantních jednáních," ujišťuje Richard Krpač. A podle ČSA není vznik takové pravidelné linky nereálný.

Podle mluvčího ČSA Daniela Šabíka aerolinie "v této chvíli intenzivně analyzují možnosti zahájení pravidelné linky mezi Prahou a Čínou".

Z kanceláře Karla Muzikáře staršího, podnikatele, doyena českého lobbingu, přítele Václava Klause a muže s mnoha dalšími vlivnými kontakty, právě odchází Li Yi Sen z Čínsko-české ekonomické, obchodní a kulturní asociace.

Byl to právě on, kdo před časem za Muzikářem přišel s myšlenkou, že by se 13milionové čínské město Guangzhou mohlo stát partnerským městem Prahy, a že by tak odtud mohli do Česka v hojnějším počtu proudit čínští turisté. První část plánu je už splněna. V dubnu primátor Prahy Bohuslav Svoboda s čínskými partnery podepsal dohodu o spolupráci mezi oběma městy. Druhá část plánu na splnění ještě čeká.

"Myslím, že máme kapacitu na to, abychom ročně vydali vízum 100 tisícům Číňanů. Jde o to, aby tím místem, odkud vstoupí do schengenského prostoru, byla právě Praha," odkazuje Muzikář na dohodu Číny s Evropskou unií, podle níž musí "noha čínského turisty" vstoupit nejprve na území té země EU, která schengenské vízum vydala. "My, jako společnost Comenius, připravujeme kurz turistických průvodců z místní čínské komunity, protože dobrý vyškolený průvodce je velký bonus," říká Muzikář, který sám v mládí pracoval mimo jiné i jako průvodce pro Cestovní kancelář mládeže. Na průvodcovské služby plánuje "vycvičit" až 100 z v Praze žijících Číňanek. "Moje idea je mít i propagačně náborové středisko se službami cestovní kanceláře a zprostředkováním víz v Číně," dodává Muzikář.

Není zdaleka jediný, kdo chce zachytit i podpořit potenciál, který se v čínských turistech skrývá. O bohaté čínské turisty, kteří stále častěji vyrážejí na zájezdy do ciziny, je rvačka prakticky v celém světě. Svůj díl si chce ukousnout i Česko.

Co Číňan nezažije

Ještě před rokem 2005 si Český statistický úřad mohl dovolit čínské turisty ignorovat. Návštěvníků z této tehdy velmi exotické destinace bylo málo, a statistici si jich začali všímat právě až před osmi lety. Za tu dobu počet čínských turistů v Česku vzrostl osminásobně. V roce 2005 k nám přijelo necelých 18 tisíc turistů z Číny, loni už jich bylo 145 tisíc.

Čínská "invaze" je celosvětová. Před 10 lety se za hranice své země vydalo 10 milionů Číňanů, loni podnikli už 83 milionů zahraničních cest. A podle odhadů by toto číslo mělo v roce 2020 vystoupat na 200 milionů. Poměřováno dnešními údaji o cestovním ruchu - každým pátým turistou světa by byl Číňan.

Skokem roste i množství peněz, jež při svých cestách Číňané utrácejí. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v roce 2009 utratili ve světě "jen" 36,2 miliardy dolarů, loni už to bylo 102 miliard. Čínské cesty do zahraničí bývají navíc i prvním krokem k mnohem větším budoucím útratám a investicím.

Evropské i české statistiky ukazují, že průměrný čínský turista při svém pobytu utratí více než třeba návštěvníci z USA nebo Německa. "Hodnota nákupů čínských turistů patří k nejvyšším ze všech sledovaných zemí," říká Petr Klicpera z agentury CzechTourism. Aktuální průměrná čínská útrata v Česku je 12 457 korun, o tisícovku více než v roce 2011.

To, že Číňané při nákupech rozhodně neškudlí, potvrdila Ekonomu už dříve i majitelka společnosti Carollinum, která provozuje luxusní butiky v Pařížské ulici, Tamara Kotvalová.

"Dříve v našich obchodech nejvíce utráceli Rusové, teď jsou to hlavně lidé z Číny," říká Kotvalová.

Vstříc čínským turistům stále častěji vycházejí i další čeští obchodníci a hoteliéři. Například tím, že najímají čínsky hovořící personál, který je k ruce zákazníkům, na dveře obchodů vyvěšují certifikáty v čínštině, dávají provize cestovním agenturám a průvodcům za to, že Číňany přivedou právě do jejich obchodu, a přijímají platby kartami vydávanými čínskými bankami. Prvním z obchodů, kde se v Praze dalo kartami China UnionPay platit, byl už v roce 2010 obchod Erpet Bohemia Crystal nedaleko Staroměstského náměstí. Ten mimochodem patří jinému příteli exprezidenta Václava Klause, majiteli sportovního klubu Erpet Václavu Petrovi. "Sami jsme se China UnionPay několikrát pokoušeli kontaktovat, protože máme mnoho zákazníků z Číny," vysvětloval už tehdy manažer podniku Oto Ledvinka, proč se první terminál objevil právě u nich.

Podle Karla Muzikáře je ale potenciál skrytý v čínských turistech mnohem větší a stále nevyužitý. "V Číně je střední vrstva, která chce to, co mají Evropané. Rádi utrácejí za luxus, ale my jim dokážeme nabídnout i něco navíc," říká Muzikář a nabízí příklad. "Pro ně je fascinující vidět i jen to, když v poledne ve všední den zastavíte s autobusem plným čínských turistů třeba na náměstí v Dobříši a oni vidí, že kolem nich nikde nejsou lidi! To je něco, co v Číně nezažijí," říká Muzikář, který je přesvědčen, že k výraznému nárůstu z příjmů z čínské incomingové turistiky (jež se statisticky počítá k dobru českého exportu) stačí jedno: výrazně uvolnit českou vízovou politiku.

Přímé lety do Číny

Zatímco například Německo loni vydalo 250 tisíc víz, Francie 200 tisíc a sousední Rakousko 33 tisíc víz, Česko na konzulárních odděleních v Pekingu a Šanghaji "odbavilo" jen 10 tisíc Číňanů. "Číslo hovořící o turistech je výrazně vyšší než počty vydaných víz. To skutečně potvrzuje, že i když je Česká republika ze strany čínských turistů hojně vyhledávaná destinace, nejde o primární cíl jejich cest," připouští Karel Šroll, který v letech 2007-2011 působil jako vedoucí konzulárního úseku velvyslanectví v Pekingu a nyní je zástupcem tiskové mluvčí ministerstva zahraničí.

"Česká republika je čínskou klientelou vnímána jako short break destinace v kombinaci s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Drtivá většina čínských klientů přijíždí zejména z těch zemí schengenského prostoru, kde je přímé letecké spojení," doplňuje mluvčí CzechTourism Petr Klicpera.

Podle ministerstva zahraničí nejde ale o to, že by mělo padnout "politické rozhodnutí", že je nutné vydávat čínským turistům více víz. "Aktivita by měla být na straně incomingových kanceláří, které zprostředkovávají turistické zájezdy čínských skupin," říká Karel Šroll.

Prakticky všichni turisté z Číny totiž přijíždějí hromadně a organizovaně prostřednictvím cestovních agentur, jež jim též vyřizují víza. Představa, že by se mohl výdej víz do Česka skokově zvýšit až na "Muzikářových" 100 tisíc ročně, ale příliš reálná není. "Takový nárůst je nyní nepravděpodobný. I vzhledem k jen pozvolnému nárůstu žádostí v posledních letech," říká Richard Krpač, velvyslanecký rada české ambasády v Číně, který jinak čínskou incomingovou turistiku považuje za velmi perspektivní.

Oboustranný rozvoj turistického ruchu mezi Českem a Čínou má i posvěcení oficiálních míst. Na konci dubna ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský podepsal dohodu o bezvízovém styku s Čínou.

Čeští turisté i lidé cestující za obchodem tak mohou pobývat v Pekingu a Šanghaji až 72 hodin bez víza. Díky již zmíněným schengenským vízům a mezinárodní dohodě mezi EU a Čínou jsou naopak Číňanům otevřeny dokořán dveře většiny zemí EU bez nutnosti vyřizovat si vstupní víza zvlášť pro každou zemi.

Významný impuls pro větší příliv turistů z Číny by ale znamenalo zavedení přímé letecké linky do Číny. "Přímá linka mezi Prahou a Pekingem nebo Šanghají by samozřejmě měla okamžitý pozitivní dopad na počty čínských turistů cestujících do České republiky. Naše velvyslanectví v Pekingu otevření linky maximálně podporuje a zmiňuje ji při všech relevantních jednáních," ujišťuje Richard Krpač.

Podle ČSA není vznik pravidelné linky, jež by cestování mezi Českem a Čínou zkrátila asi na 10 hodin, nereálný.

"České aerolinie několikrát deklarovaly svoji orientaci na východní trhy, přičemž tento termín nezahrnuje pouze Ruskou federaci, ale také oblast střední Asie a Asie obecně. V této chvíli intenzivně analyzujeme možnosti zahájení pravidelné linky mezi Prahou a Čínou," říká mluvčí ČSA Daniel Šabík.

Zdroj:Ekonom

Vytisknout článek

© Copyright Cinsky.cz 2005-2017