Týdenní souhrn 8.1.-14.1.2007

15.01. 2007 Čínské komentáře
Čínský premiér Wen Jiabao se ve filipínském Cebu setkal s japonským premiérem Abem a korejským prezidentem Ro Mo-hjunem.

Čína 8.1. oznámila, že speciálně vyzbrojené oddíly policie rozbily teroristickou základnu „islámského hnutí za Východní Turkestán“ na pomezí AO Xinjiang u hranic s Pákistánem. Podle agentury Nová Čína bylo při zásahu 5.1. zabito 18 teroristů a 1 policista, 17 lidí bylo zatčeno, několika „podezřelým“ se podařilo uprchnout. Na základně bylo údajně nalezeno 22 ručních granátů a materiál na výrobu dalších 1500. Předseda Nejvyššího lidového soudu ČLR Xiao Yang 8.1. přednesl statistiky zločinnosti za loňský rok. V roce 2006 bylo vyřízeno 600 tisíc trestních věcí, což je proti předloňsku nárůst o 1,6 %. Třetinu tvořily závažné násilné zločiny (vraždy, bombové útoky, loupeže, znásilnění a zločinná spolčení). Počet odsouzených za prvních 11 měsíců roku 2006 dosáhl 760 tisíc, což je meziroční nárůst o 4,3 %. Kandidátka francouzské Socialistické strany na prezidentku Ségolene Royalová navštívila ve dnech 7.-9.1. Čínu. V Pekingu vyzvala Čínu k plnění mezinárodních závazků a ochraně lidských práv. Zejména kritizovala věznění novinářů a obhájců a upozornila, že ochrana profesionálních obhájců lidských práv je součástí mezinárodních závazků, na něž Čína přistoupila. Izraelský premiér Ehud Olmert navštívil ve dnech 9.-11.1. Čínu u příležitosti 15. výročí navázání diplomatických styků. Jednal s premiérem Wen Jiabaem i prezidentem Hu Jintaem. Vyzval k zavedení přísnějších hospodářských sankcí vůči Íránu a přislíbil, že Izrael hodlá dosáhnout mírovými rozhovory urovnání konfliktu s Palestinci. Olmert řekl, že slyšel „mnoho překvapivých a pozitivních věcí“, zejména ujištění premiéra Wena, že Čína odmítá, aby byl Írán jaderně vyzbrojen. Více o čínských vztazích se Středním Východem v angličtině zde. Americké automobilky General Motors a Ford oznámily 8.1., že jejich prodeje v Číně v roce 2006 výrazně vzrostly. GM, největší americký výrobce, zaznamenal nárůst proti roku 2005 o 32 % na více než 876 tisíc vozů, Ford o 87 % na 167 tisíc. Americké automobilky přitom v Číně zaostávají za svými asijskými konkurenty, zejména Toyotou, Nissanem, Hondou a Hyundai. Taiwanský prezident Chen Shuibian během své cesty na inauguraci nikaragujského prezidenta Ortegy přenocoval v San Franciscu. Prohlásil, že o povolení tranzitu rozhodl osobně prezident Bush. Podle Chena Daniel Ortega oznámil, že jeho vláda hodlá udržet diplomatické styky s Taiwanem. Při inauguraci 11.1. ale byl Chen uveden vedoucím protokolu jako „prezident čínského Taiwanu“, což bylo pro taiwanskou delegaci nepříjemné překvapení. Inaugurace se zúčastnil mimo jiné také íránský prezident Mahmúd Ahmadinedžád. Čína dosáhla diplomatickým tlakem na Mexiko, že odmítlo povolit Chenovi přelet přes své území a tak musel být 12.1. při zpáteční cestě přes Los Angeles jeho let odkloněn přes mezinárodní vody. Kvůli vzniklému sedmihodinovému zpoždění musel Chen zrušit plánovaný program v Los Angeles. Čína 10.1. oznámila, že v roce 2006 namísto plánovaného snížení spotřeby energie na jednotku HDP o 4 % zaznamenala nárůst o 0,8%. Čína zveřejnila 11.1. demografické statistiky, podle nichž mezi skoro 100 miliony jedináčků, narozených vlivem státní kontroly porodnosti, výrazně převažují muži. Do roku 2020 bude v Číně ve věku 20-45 let o 30 milionů více mužů než žen. Podle prognózy během příštích 30 let vzroste čínská populace o dalších 200 milionů lidí a v roce 2033 překročí 1,5 miliardy. Čína 11.1. oznámila, že rozšíří povolený okruh finančních služeb v yuanech, nabízených v Hong Kongu. Pevninské finanční instituce budou moci ve zvláštní správní zóně nabízet yuanové obligace. Předseda hongkongské měnové správy (Hong Kong Monetary Authority) Joseph Yam Chi-kwong upozornil na strategický význam tohoto kroku. V Hong Kongu bude možné platit v hongkongských i amerických dolarech, eurech i yuanech, což posílí jeho pozici jako finančního centra. Čínské ministerstvo železnic oznámilo 11.1., že stavba vysokorychlostní tratě Peking – Šanghaj začne již letos a měla by být hotova do roku 2010. Rozhodnutí o stavbě padlo loni v březnu, měla by být založena na čínské technologii s použitím zahraničních systémů a kapitálu. Trať s návrhovou rychlostí 300 km/h by měla zkrátit cestovní dobu mezi oběma velkoměsty ze současných 14 na 5 hodin, ve špičce se počítá s intervalem 3 minuty. Stavba měla být podle původních předpokladů zahájena již loni. Podle Čínských průmyslových a obchodních novin je možným důvodem odkladů problém s odhadovanou cenou. Oficiální odhady dlouho zněly na 130 miliard yuanů (méně než 100 milionů/km), ale běžná cena kilometru vysokorychlostní tratě ve světě přesahuje 300 mil. yuanů a i novostavby tratí v Číně s rychlostí 200 km/h stály více než 100 mil. yuanů/km, proto se nyní již počítá s náklady ve výši 200 miliard yuanů. Čínská vláda nyní přemýšlí, jak tento rozpočet s využitím státních i soukromých zdrojů pokrýt. Podle zprávy z 12.1. vzrostly v Číně za posledních 18 let poplatky za studium 25krát a zabírají nyní největší podíl čínského spotřebního koše. Výdaje na vzdělání dětí překračují jak výdaje na péči o rodiče v důchodu, tak výdaje na bydlení. Školné na čínských vysokých školách se pohybuje mezi 5000 a 10 000 yuany ročně, což je až 25-násobek úrovně z roku 1989. Průměrné příjmy ve městech přitom za stejnou dobu vzrostly jen čtyřikrát. Čína zveřejnila 13.1. zprávu, že čtvrtina pobřežních vod je středně nebo vážně znečištěna. Státní oceánský úřad oznámil, že více než polovina čínských pobřežních vod nesplňuje normy čistoty vody a přes 80 % odpadních výpustí vypouští do moře odpady nesplňující normy, někdy i s prudkými jedy. V uhelném dole v okrese Ningwu severočínské provincie Shanxi došlo 12.1. k výbuchu plynu, který způsobil smrt 17 horníků z 34, kteří byli v té době na šachtě, další zemřel po převozu do nemocnice. 14.1. se na Filipínách na závěr summitu Asociace zemí Jihovýchodní Asie (ASEAN), kde mají jejich země statut pozorovatele, setkali vedoucí představitelé Číny, Japonska a Jižní Koreje, premiéři Wen Jiabao a Šinzó Abe a prezident Ro Mo-hjun. Při minulém výročním summitu se zástupci Číny a Koreje odmítli setkat s tehdejším japonským premiérem Koizumim kvůli jeho návštěvám chrámu Jasukuni. Státníci se shodli na potřebě přesvědčit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu. Premiéři Wen a Abe také jednali o teritoriálních sporech Japonska s Čínou a dalších otázkách. Pekingský raník (Beijing Chenbao) 14.1. oznámil, že z rozhodnutí oddělení propagandy ÚV KS Číny a čínského ministerstva školství bude od letošního letního semestru pro všech 2,7 milionu studentů prvních ročníků bakalářského studia povinný předmět „Moderní dějiny Číny“. Studenti technických oborů jej zatím studovat nemuseli, a protože často ani nematurují z dějepisu, „nedostatečně vnímají význam moderních čínských dějin.“ Ministr školství Zhou Ji vyzval, aby předmět byl správně nastaven tak, aby se těsně dotýkal tématu „socialismu s čínskými specifiky“ a pomohl studentům pochopit, „jak si lid zvolil marxismus, Komunistickou stranu Číny a socialistickou cestu.“ Čínskou verzi článku naleznete zde. Předchozí souhrn

Jiří Hudeček
jiri.hudecek@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.