Tibet je spojen se zbytkem Číny

14.08. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
Konečně! Oficiální představitelé Číny jásají. ,,Nedostupný Tibet je připojen k železničnímu systému Číny. Modernizace dosáhla zaostalého regionu díky technickému zázraku, který umožnil vybudování trati na celoročně zmrzlé půdě v nejvyšší nadmořské výšce na světě.´´ Tak zní hrdé oficiální prohlášení.

Slavností den pro Tibet nebo pro Komunisticko stranu Číny? První cestujicí se mohl po nové trati do Lhasy projet prvního července. Způsob prezentace této události v čínských médiích byl skutečně velkolepý a může se přirovnat snad jen k prvnímu státnímu letu člověka do Vesmíru. Při odjezdu prvního vlaku z města Golmud v sousední provincii Qinghai směrem do Lhasy byl přítomen i prezident Hu Jintao. Stejně jako při letech do vesmíru i tady přítomnost zahraničních novinářů nebyla umožněna. Tibeťané žíjící v exilu proti trati protestují. Podle jejich slov bude muset Tibet čelit záplavě čínských imigrantů, což zničí unikátní prostředí a kulturu Tibetu. Ohlasy tohoto typu se KSČ zrovna nehodí obzvláště při příležitosi 85. výročí od založení strany. Připojení posleního regionu Číny, ve kterém nebyla zavedena železnice, k národní železniční síti má obrovský politický význam a značně omezuje představy o tibetské autonomii. Další technický zázrak Číny? Zní to opravdu působivě. Železniční trat Golmud-Lhasa je dlouhá 1,142 km. Celá stavba travala pět let a podle oficiálních údajů stála čtyři miliardy dolarů. Trať je proložena terénem nachylným k zemětřesení ve výšce přesahující 4,000 metrů. Nejvyšší bod trati se nachází v nadmořské výšce 5,072 metrů, což není o moc níž než výchozí stanoviště k výstupu na Mount Everest. Vagóny jsou hermeticky uzavřeny a cestujícím jsou k dispozici zásoby kyslíku. Přibližně polovina železnice prochází oblastí trvale zmrzlé půdy. Trvale zmrzlá půda nebo-li permafrost představuje pro stavbu daného typu reálné nebezpečí, a to hlavně v létě, kdy hrozí její tání. Z tohoto důvodu bylo do země instalováno speciální chladící zařízení udržující půdu v bezpečném zmrzlém stavu. Podél trati byly mimo jiné vybudovány přechody pro neustále migrující ohrožený druh tibetské antilopy. Odolá historické jádro Tibetu náporu turistů? Podle slov Zhang Chengyao z čínské Akademie sociálních věd bude největším přínosem nové železnice turistický ruch. Jsou naplánovány tři spoje tam a zpět denně, každý z nich je schopen pojmout až 900 lidí. Pro mnoho lidí bude cesta vlakem do Tibetu přijatelnější než let, neboť budou mít více času na aklimatizaci a minimalizují tak možnost zdravotních potíží spojených s vyskokou nadmořskou výškou. Počet návštěvníků Tibetu však může být omezen kapacitou Paláce Potala, historickým sídlem důchovních vůdců Tibetu, Dalajlámů. Tato velmi žádaná turistická atrakce již zvýšila denní kvótu vstupenek jako odpověd na očekáváný nárůst počtu návštěvníků. Perspektivy rozvoje turismus v Tibetu Turistický ruch, stěžejní a velmi rychle se rozvíjející odvětví tibetské ekonomiky, by se obešel i bez železnice. Průměrný ekonomický růst se za posledních pět let díky neustálému přívalu čínských turistů ustálil na hodnotě 12%. Tato hodnota by podle tibetské vlády měla přetrvat i nadále a neočekává se, že by nějak výrazně stoupla díky nové železnici. Podud se bude ekonomika Tibetu nadále takto rozvíjet, o migranty nouze nebude. Ale mnoho z nich dá určitě přednost levnější cestě autobusem. Podle zahraničních materiálů zpracoval

Sebastian Aguas
sebastian.aguas@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.