Ze serveru www.cinsky.cz - Reportáže, analýzy, rozhovory - 17. 1. 2021
Dospívá celá generace Číňanů znající internet výrazně jiný, než jaký ho známe my nebo zbytek západního světa.
Osmnáctiletý Wei Dilong, který žije v jihočínském městě Liuzhou, se na první pohled může zdát jako jakýkoliv jiný teenager na světě. Má rád basketball, hip-hopovou hudbu a hollywoodské filmy o superhrdinech. Na vysokou školu se chystá v roce 2020 do Kanady. Wei se podobá svým čínským vrstevníkům i v jiných ohledech: nikdy neslyšel o Googlu nebo Twitteru. Jednou zaslechl něco o nějakém Facebooku: „To je něco jako Baidu?“ ptá se a přirovnává ho k velkému čínskému vyhledávači.
Dospívá celá generace Číňanů znající internet výrazně jiný, než jaký ho známe my nebo zbytek západního světa. Během posledních deseti let zablokovala čínská vláda Google, Facebook, Twitter a Instagram, stejně tak jako mnoho dalších cizích webových stránek jako třeba The New York Times nebo čínskou Wikipedii. Samozřejmě každý ze zabanovaných webů má svoji lokální variantu: místo Facebooku mají RenRen, místo Googlu Baidu, místo Youtube Youku, místo Twitteru Sina Weibo. Všechny čínské alternativy jsou však notně cenzurované.
A nyní tato opatření začínají nést ovoce: mnoho mladých lidí netuší, co Google či Twitter vůbec je. A jelikož mají k dispozici nepřeberné množství vlastních čínských verzí aplikací a online služeb, většinu z nich očividně ani nezajímá, o co vlastně přichází. To umožnilo Pekingu stvořit masivní hodnotový systém, schopný hravě konkurovat západní liberální demokracii. Čína se navíc chystá tento model cenzurovaného internetu exportovat i do dalších zemí, jako je Vietnam, Tanzanie a Etiopie.
Cenzura funguje jako úrodná půda pro vznik řady čínských aplikací, napodobujících své západní protějšky. Vlastně nejen napodobují, populární platforma Weibo došla mnohem dál: z jejího účtu můžete prakticky cokoliv. Chatovat, surfovat, koukat na filmy, platit, objednávat. Nepotřebujete platební karty, bankovní účty, e-maily, nic. V Číně se peníze přesouvají do virtuální podoby velmi rychle, což je dalším znakem rozplývání tamních občanů v systému.
I kdyby se ale západním aplikacím podařilo prorazit na čínský trh, hrozí reálné nebezpečí, že by se setkali s apatií ze strany mladých Číňanů. Dva ekonomové z Pekingské a Stanfordské univerzity provedli experiment: tisícovce studentů dali nástroje k překonání cenzury, jen aby zjistili, že téměř polovina je vůbec nepoužila. A z těch, co je použili, skoro nikdo nevyužil čas k tomu, aby si pročítal zablokované zahraniční zpravodajské weby. Jejich studie tak potvrdila, že čínská cenzura není efektivní jen v tom, že občanům ztěžuje přístup k informacím. Ona přímo tvoří prostředí, kde nikdo takové informace ani nevyžaduje.
Mediální gigant Tencent provedl v březnu studii, do které se zapojilo více než 10 000 uživatelů narozených po roce 2000. Téměř každý osmý z deseti si myslí, že Čína se buď nachází v historicky nejlepší etapě svého rozvoje, anebo že se každým dnem stává lepší a lepší zemí. Podobné procento pak uvedlo, že vidí budoucí vývoj velmi optimisticky.
flowee